Konec globalizace

Měla přinést lepší svět. Nebo se tak alespoň tvářila. Její základní myšlenka se zdála jednoduchá a lákavá: Všichni jsme lidské bytosti sdílející sny o štěstí a spokojeném životě. Všichni máme stejná práva a chceme ctít stejné zákony. Všichni také máme společný domov: naši hostitelskou planetu. Proč bychom tedy mezi sebou budovali hranice? Pojďme raději význam hranic zmenšovat. A to jak v myšlení, tak v životě, tak i v obchodě.

Že vám na tom něco nesedí? Ale jistě: je to západní koncept pohledu na svět, který jsme se rozhodli vyvážet jako všeobecné dobro. A objektivně vzato: evropský humanismus v zásadě oním dobrem opravdu je. Však také nejvydařenějším plodem myšlenky globalizace je nakonec Evropa sjednocená v Evropské unii. Věřím, že alespoň tento koncept přetrvá a naše děti tak budou sdílet ušlechtilé ideály se svými vrstevníky kdekoliv v Evropě.

To ostatní se moc nepovedlo. A nejspíš ani nemohlo. Vlajkovou značkou globalizace se totiž nakonec nestaly ony ideály humanismu. Vlajkovou značkou se stala Coca-cola, McDonald a honba za maximalizací zisku. Namísto aby se sdílelo kulturní bohatství, sdílí se levná pracovní síla. Výsledkem je pak tlak na vyšší pracovní výkony všude na světě. Čímž ustupuje do pozadí původní ideál štěstí a osvobození jedince. O drancování přírodních zdrojů a ničení životního prostředí, které globalizace zapříčinila, ani nemluvě. A nic na tom nemůže změnit, že západ nakonec začal vyvážet i ochranu biodiverzity a klimatu.

Pandemie, válka, inflace. Ale život nekončí

Jistě se dá najít i řada pozitivního. Miliardy lidí vděčí globalizaci za dostupnější zdravotní péči a přístup ke vzdělání.

Zdroj: Deník

Ať se nám globalizace líbí nebo ne, válkou na Ukrajině a následnými sankcemi je definitivně u konce. Imperativem doby se stává soběstačnost. Tj. soběstačnost tady – u nás doma. Na východě se vztyčila neprostupná hranice a kdo ví, kde se vztyčí příště. Svět se stal horším místem, k čemuž ale nedošlo ze dne na den. Už předtím tu byla rudá Čína, fundamentalistický Írán… Až teď poprvé však došlo ke vztyčení neprostupné bariéry v oblasti, která byla pro globalizaci, bohužel, tou nejzásadnější. Totiž v ekonomice.

Nemusí to nutně být až tak špatná zpráva – vědět, že máme hospodařit na svém a za svoje, a že vyrábět na druhé straně zeměkoule je opravdu tak pošetilé, jak to z logiky zdravého rozumu odjakživa vypadá. Špatnou zprávou naopak je, že se ve světě rýsují mocné a všehoschopné antihumanistické aliance. Z toho mám velké obavy.

 Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.