Dalo to lidem tvrdě pracujícím na Pražském hradě, ano, i takoví byli, v čele s dnešním velvyslancem na Slovensku Rudolfem Jindrákem, hodně práce. Ale nakonec se to podařilo.
Vztahy České republiky s jejími sousedy se ani v podání Miloše Zemana za deset let jeho panování nezhoršily, ba dokonce někdy naopak. Občas i ku prospěchu věci. Poslední návštěva na Hradě, ta, kterou včera vykonal rakouský prezidentAlexander van der Bellen, je toho dobrým příkladem. V jeho případě se totiž Miloš Zeman před lety dopustil obrovského přešlapu, když před finálem rakouských prezidentských voleb podpořil jeho soupeře, kandidáta extremistických Svobodných Norberta Hofera.

Smrtící zatáčku Zeman i tentokrát vybral, k bývalému předsedovi rakouských Zelených Bellenovi našel jako ekonom k ekonomovi cestu. Výsledek je nakonec po letech slušný. Podobně zvládl Zeman i dialog s hlavou Německa Frankem-Walterem Steinmeierem, kde odolal pokušení otevírat otázky okupace a odškodnění, a ušetřil tak naše vztahy s Berlínem polského konfrontačního scénáře.
Miloš Zeman bude už brzy historií. Pro Česko je dobře, že ne zcela ve všem jen temnou.