„Babiš zablokoval setkání premiérů V4 se Svjatlanou Cichanouskou. To snad není možné. Poté, co s tím souhlasil dokonce i Viktor Orbán. O čem jsme tady s vaším ministrem zahraničí do teďjednali? Vy mi to nějak dokážete vysvětlit?“ zeptal se mě a současně dal svému spolupracovníkovi příkaz, aby se znovu pokusil kontaktovat ministra zahraničí Tomáše Petříčka.  

 „To je přece směrem k Bělorusům strašný signál,“ řekl Latuška o Babišem vetovaném setkání s vůdkyní běloruské opozice. Ta je pokládána za skutečnou vítězku prezidentských voleb z počátku srpna. „Vy chápete, proč to Babiš udělal, když se tvářil, že je na naší straně?“ 

Na Latuškovy otázky jsem neměl odpověď. Jen jsem se v tom křesle za svého premiéra hanbou propadal. 

Babiš sám vydal poté, co se z kauzy stal během čtvrtka diplomatický skandál, podivné „vysvětlení“, které spíše krylo, než odkrývalo skutečné důvody. „V žádném případě nechci udělat unáhlený krok, který nebude v souladu s celoevropským postojem, nabije běloruské propagandě, a v konečném důsledku tak zapůsobí kontraproduktivně. Na videokonferenci členů Evropské rady, která se k tomuto tématu konala, jsme se na takovém postoji shodli, stejný názor mají i někteří kolegové z V4,“ tvrdil.  

Podpořit prohrávající

Z „některých kolegů z V4“ ale do pátečního poledne Babiše nikdo nepodpořil. Naopak z Polska, které summit V4 v pátek v Lublinu pořádalo, znělo jasně, že setkání s opozicí zablokoval český premiér. A pokud jde o tvrzení o jednotném postupu, má premiér smůlu, že jeho tweety jsou dohledatelné. „Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli,“ napsal Babiš 16. srpna. 

Co se za ten měsíc změnilo? Pokud jde o odhodlání Bělorusů, odhodlání opozice, tak nic. Za opakování voleb a proti režimu Alexandra Lukašenka demonstrují dál statisíce Bělorusů. Polsko věnovalo exilové opozici důstojné sídlo a Cichanou-skou přijali ve Varšavě s poctami náležejícími hlavě státu. 

Jenže pro Babiše, spojence Bělorusů s.r.o, to už nevypadá na brzkou porážku Lukašenka a rychlé vítězství prodemokratických sil. Prostě si spočítal, že na podpoře Bělorusů nic nevydělá. Což je přitom nejlepší vysvětlení toho, co udělal.