VYBERTE SI REGION

Zubři a divocí koně vynesli vědce až do magazínu Science

Benátky nad Jizerou - Není to tak dávno, co se do Benátek nad Jizerou nastěhovali noví obyvatelé. Vše odstartovalo na začátku prosince, kdy v lokalitě na Travinách získaly nový domov samice zubra, které v nákladním voze přicestovaly ze tří polských rezervací. Zhruba o dva týdny později je následovali divocí koně z anglického Exmooru.

5.1.2016
SDÍLEJ:

ZUBŘI, kteří do bývalého vojenského prostoru Traviny v Benátkách nad Jizerou přícestovali první týden v prosinci, se zde skvěle zabydlují. Už vyšlapali první stezky. Foto: Michal Köpping

Projektu, který možná změní historii této části Mladoboleslavska, věnuje velké úsilí celá řada českých vědců. Snaží se totiž vrátit do přírody velké kopytníky, kteří zde dříve žili, ale zřejmě vlivem činnosti člověka byli téměř vyhubeni. To se týká hlavně zpětně šlechtěných praturů, kteří pochází z Nizozemí.

A právě jim byl věnovaný článek v prestižním věděckém časopise Science, který se soustředí na publikování věděckých výzkumů. Text na jeho stránkách si všímá projektu nizozemské nadace, která ukazuje význam praturů v ekosystému, historii jejich zpětného šlechtění i lokalit, kam se zvířata vracejí.

„Odkaz na naše aktivity považujeme za prestižní záležitost, protože sem se dostane jen skutečná první liga, co se týče vědeckých oborů," hodnotí zájem časopisu Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Evropský unikát

Jak dále doplnil, v loňském roce v Čechách realizovali dva návraty velkých kopytníků, což je podle Miloslava Jirků evropský unikát.

Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, vysvětlil, že projekty jsou založeny především na spolupráci s vědci z českých institucí a univerzit i na kooperaci se zahraničními organizacemi. „Pro tuzemské vědce je zmínka v prestižním časopise symbolickým vánočním dárkem," dodal Dalibor Dostál.

Na návratu kopytníků do volné přírody se podílí nejen experti z Biologického centra Jihočeské univerzity, ale také z Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců AVČR, z Výzkumného ústavu živočišné výroby či Masarykovy univerzity v Brně.

Záchranné chovy

„Praktické zkušenosti získáváme také u zahraničních partnerů na lokalitách, kde tamní vědci realizují podobné projekty. Naše stáda zubrů a divokých koní jsou součástí oficiálních záchranných chovů a pratuři patří zase do mezinárodního programu zpětného šlechtění plemene, které bude vyhubeného pratura věrně napodobovat," dodal Miloslav Jirků s tím, že výsledky studia kopytníků prezentují na mezinárodních konferencích. Možná právě proto se čas od času čtenáři zahraničních médií mohou o návratu divokých koní do přírody dočíst i v New York Times, Washington Post či Die Welt, Japan Times a dalších.

Každopádně vypuštěným zubrům a divokým koním se v benáteckých Travinách, tedy v bývalém vojenském prostoru, daří dobře. Přestože jde o plachá zvířata, neschovávají se v lese aklimatizační ohrady, ale vyšlapali si už první stezky, které ukazují, kudy zvířata nejčastěji chodí.

Pozorovatelna

Na návštěvníky, kteří by chtěli zvířata sledovat, myslí benátecká radnice. Plánuje, že postaví pozorovatelnu a na Traviny dovede cyklostezku. Kromě toho by zde v nejbližší době mělo vzniknout i centrum ekologické výchovy.

O zvířata se od počátku stará zdejší správa městských lesů. Divoké koně mají k dispozici i přístřešek, kam se mohou uschovat. V případě dlouhodobě nevyhovujícího počasí jsou zaměstnanci lesů připraveni zvířata dokrmovat.

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
5.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Dobrovický cukrovar slaví 185 let od prvního zrnka cukru. Přijďte do výroby

Dobrovice - Dobrovický cukrovar slaví výročí a společnost Tereos TTD zve veřejnost k návštěvě výrobních úprovozů

První pomoc pro chodidla: zábaly, silikon i protetika

Mladá Boleslav - Podobně jako si klienti Studia 33 v Husově ulici vyžádali rozšíření služeb masérky Markéty Šímové o ajurvédskou masáž Dátá Snéhán, rozšířila i pedikérka Kateřina Šramelová, která rovněž pracuje ve Studiu 33, paletu svých služeb podle potřeb zákazníků. Aktuálně upozorňuje na tři nové procedury, jež mohou řadě lidí ulehčit od bolesti i vleklých problémů s chodidly

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies