VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel Václav Havel, Česko truchlí...

Mladá Boleslav -V neděli ráno, ve spánku, po boku své manželky, zemřel Václav Havel.

18.12.2011
SDÍLEJ:

Václav HavelFoto: Archiv

Politici doma i v zahraničí zdůrazňují jeho symbolický význam, odvahu a přínos k nynější politické orientaci ČR směrem k Evropské unii a Severoatlantické alianci. Některé z komentářů o Havlovi hovoří jako o nejvýznamnějším Evropanovi současnosti.

"Dnes nás opustil Václav Havel. V jeho poslední chvíli s ním byla jeho manželka Dagmar a jedna ze sester boromejek, které se o něj také v posledních měsících staraly," uvedla tajemnice Sabina Tančevová na Havlových oficiálních stránkách. Pětasedmdesátiletý Havel měl dlouhou dobu vážné zdravotní potíže.

Na Pražském hradě nyní vlají černé vlajky, pohřeb bude zřejmě v pátek. Lidé se mohou s Havlem rozloučit už v pondělí, od kdy bude vystavena rakev s jeho ostatky v Pražské křižovatce v centru metropole, od středy pak na Hradě. O státním smutku vláda rozhodne v pondělí, od tohoto dne budou na Hradě i kondolenční knihy.

Už krátce po oznámení Havlova úmrtí se lidé začali spontánně shromažďovat na různých místech republiky. Tuzemská hlavní média změnila své programy a Havlův odchod ovládl i diskuze na sociálních sítích.

Lidé uctívali památku

Na uctění Havlovy památky se v 18:00 rozezněly po celé republice zvony. V Praze na něj lidé vzpomínali například na Václavském náměstí, odkud se pak část z nich vydala na Kampu, kde na břehu Vltavy zaplála vatra. Minutou ticha, zpěvem hymny a zvoněním klíči uctili Havla po 20:00 i v Brně na Moravském náměstí. Smuteční řeč pronesl dramatik dlouholetý Havlův přítel Milan Uhde.

Havel byl prvním polistopadovým prezidentem Československa a České republiky. Známý myslitel a bojovník za lidská práva, který byl pro své postoje vězněn komunistickým režimem. Podle prezidenta Václava Klause se stal symbolem novodobého českého státu. "Jeho osobnost i dílo podstatně napomohlo tomu, aby se ČR rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí," řekl. Premiér Petr Nečas se zprávu o Havlově odchodu dozvěděl v televizním studiu. V první reakci prohlásil, že smrt exprezidenta je obrovská škoda, protože ještě mohl a měl co říci k veřejnému životu a politice.

Havlovo úmrtí je zprávou i ve světě, podle předsedy Evropské komise José Barrosa byl "zdrojem ohromné inspirace všem, kteří po celém světě bojují za svobodu a demokracii". Podle někdejšího polského prezidenta a Havlova přítele Lecha Walesy by si český exprezident zasloužil Nobelovu cenu za mír. Slovenská premiérka Iveta Radičová uvedla, že právě Havel otevřel po roce 1989 brány do světa.

Obamu Havel inspiroval

Havlova smrt zarmoutila i amerického prezidenta Baracka Obamu. Uvedl, že stejně jako miliony ostatních lidí na světě i jeho inspirovala Havlova slova a schopnost vést.

"Nejpodvratnějším činem dramatika z Prahy bylo to, že říkal pravdu o diktatuře. A když pravda konečně zvítězila, zvolil si lid tohoto důstojného, okouzlujícího, skromného a odhodlaného muže, aby vedl jeho zemi," uvedl bývalý americký prezident George Bushe, podle kterého se Havel stal jedním z největších hrdinů svobody.

"Dnes jeho hlas utichl. Ale jeho příklad a věc, jíž zasvětil svůj život, budou žít dál," citoval server BBC britského premiéra Davida Camerona.
Smutek nad smrtí Havla, jednoho ze svých přátel, vyjádřili i britský spisovatel indického původu Salman Rushdie a americký hudebník Lou Reed. Reed označil Havla nejen za přítele, ale i myslitele, kterého svět potřebuje víc než kdy jindy.

Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen řekl, že na Havla se bude vzpomínat jako na velkého spisovatele, vizionáře a lídra, který pomohl sjednotit půl století rozdělenou Evropu. Německá kancléřka Angela Merkelová ho označila za velkého Evropana, který zůstane nezapomenut za své prosazování svobody a demokracie i za svou velkou lidskost. Jako velkého muže, bez něhož by svoboda nebyla možná, jej charakterizoval bývalý kancléř Helmut Kohl. Také francouzský prezident Nicolas Sarkozy přijal zprávu o úmrtí Václava Havla s velkým smutkem a hlubokým pohnutím.

Obdobně se vyjadřovali čeští politici. "Doufám jen, že si aspoň teď uvědomíme, jakého muže jsme měli za spoluobčana a budeme si ho brát za příklad," řekl například ministr zahraničí a někdejší Havlův spolupracovník Karel Schwarzenberg. Podle předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové ČR v Havlovi ztrácí morální autoritu. Předseda Senátu Milan Štěch si pod pojmem Havel vždy představí humanistu a demokrata.

Úmrtí zasáhlo také Havlovy kolegy z disentu a spolupracovníky. Truchlí rovněž česká kulturní scéna. Řada umělců přiznává, že pro ně bude dramatik a bývalý prezident doživotním vzorem.

Václav Havel přispěl k pádu komunismu a přiblížil ČR světu

Jméno Václava Havla zná celý svět, někdejší vězeň totalitního režimu byl dlouhá léta prezidentem Československa a České republiky. Známý myslitel a bojovník za lidská práva vždy vyvolával silné emoce. Zatímco ve světě jej většinou obdivují, názory na jeho působení v domácí politice se různí.

Před rokem 1989 byl Havel hlavním symbolem protikomunistické opozice, pád komunistického režimu ho vynesl až na Pražský hrad, kde setrval více než 12 let.
Ikonou boje za svobodu a demokracii zůstal Havel ve světě navzdory tomu, že v Česku jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala. Opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu míru, síla jeho osobnosti napomohla vstupu ČR do NATO. "Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce," prohlásila o něm bývalá ministryně zahraničních věcí USA a česká rodačka Madeleine Albrightová.

V úřadu prezidenta Havel zboural mnohá dosavadní tabu, jeho koncept takzvané nepolitické politiky však měl řadu kritiků. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Mnohým však tehdy vadila jeho údajná tolerance k bývalým komunistům a také rozsáhlá amnestie vězňů odsouzených za bývalého režimu.

Ani velká autorita, kterou měl po prvním zvolení, nic nezměnila na vleklých diskusích o státoprávním uspořádání Československa v roce 1992. A období po jeho abdikaci a návratu do čela nového českého státu zase poznamenaly spory s tehdejším předsedou ODS a premiérem Václavem Klausem. A právě Václav Klaus se v únoru 2003 stal novou hlavou státu poté, co vypršelo Havlovo druhé období ve funkci prezidenta ČR.

Havel dramatik je ceněným autorem, jehož hry byly v hojně uváděny na českých i zahraničních scénách. Napsal na dvě desítky divadelních her, z nichž nejznámější jsou absurdní dramata Zahradní slavnost (1963), Žebrácká opera (1972), Audience (1975) nebo Largo desolato (1984). Jako dramatik se znovu připomněl před třemi lety, kdy měla premiéru jeho nová hra Odcházení. Havel je také autorem mnoha kritik, komentářů, studií a esejů.

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v rodině pražského stavebního inženýra a podnikatele Václava Miloše Havla. Členové rodiny v minulosti prosluli jako významní filmoví podnikatelé a stavitelé, kteří výrazně ovlivnili tvář české metropole. Dědeček Václav Havel v letech 1907 až 1915 vybudoval palác Lucerna, otec Václav s bratrem Milošem zase v rámci společného podniku spravovali Barrandovské terasy.

Mladý Václav Havel navštěvoval Reálné gymnázium a Kolej Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, výběrovou školu vedenou po anglickém vzoru. Po převratu v roce 1948 se už mohl jen vyučit chemickým laborantem. Později vystudoval večerní gymnázium a až v polovině 60. let dramaturgii na DAMU.

Bývalý režim ho řadil mezi své hlavní nepřítele, neboť měl velkou autoritu v disentu. Vystrnadit Havla z republiky se ale nepodařilo, dostat do vězení ano - už po vzniku Charty 77, později ještě několikrát, celkem téměř na pět let. Oporou mu byla manželka Olga, s níž se oženil v létě 1964. V článku Kdo je Václav Havel z Rudého práva 28. února 1989 ho také označili za rozvraceče a nepřítele.

V listopadu 1989 spoluzaložil Občanské fórum, jehož se stal jedním z hlavních mluvčích a vyjednávačů s představiteli komunistického režimu. V prosinci 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem a v čele Československa a poté Česka zůstal až do roku 2003 (s půlroční přestávkou v roce 1992).
V lednu 1996 zemřela jeho žena Olga a o rok později se oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.

V 90. letech Havla sužovalo zdraví a několikrát byl v bezprostředním ohrožení života. V prosinci 1996 mu lékaři kvůli nádoru odebrali část plíce, v dubnu 1998 se během dovolené v Innsbrucku podrobil dramatické operaci proděravělého tlustého střeva. Havel přestal kouřit a změnil způsob života.

"Poprezidentskému" období Havlova života dominovala lidská práva - opakovaně podpořil kubánskou opozici, disidenty v Bělorusku, angažoval se kolem situace v Barmě, Tibetu či Severní Koreji a několikrát vyjádřil své obavy o osud demokracie v Rusku. Nadále se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám, především v oblasti zahraniční politiky. Dopsal také divadelní hru a byl čestným předsedou českého PEN klubu, v poslední době se věnoval i projektu své prezidentské knihovny.

Přehled života československých a českých prezidentů:

Tomáš Garrigue Masaryk (ve funkci od 14. listopadu 1918 do 14. prosince 1935) - Prezidentem byl poprvé zvolen v listopadu 1918 a ve funkci jej československý parlament ještě třikrát potvrdil, a to v letech 1920, 1927 a 1934. Masaryk abdikoval kvůli zdravotnímu stavu 14. prosince 1935, za svého nástupce prosadil Edvarda Beneše. Poté žil v ústraní v Lánech, zemřel 14. září 1937 v 87 letech.

Edvard Beneš (ve funkci 18. prosince 1935 až 7. června 1948) - Nejbližší spolupracovník Masaryka a dlouholetý ministr zahraničí byl prezidentem zvolen v prosinci 1935 a pak dvakrát potvrzen (1945 a 1946). Po únoru 1948 se stáhl z veřejného života do své vily v Sezimově Ústí, svou nepřítomností na Hradě chtěl demonstrovat nesouhlas s nedemokratickým vývojem v zemi. Teprve po volbách, které potvrdily nástup komunistů, 7. června 1948 abdikoval. Zemřel necelé tři měsíce poté, 3. září 1948. Bylo mu 64 let.

Emil Hácha (30. listopadu 1938 až 4. května 1945) - Uznávaný právník a někdejší prezident Nejvyššího správního soudu byl prezidentem zvolen po Benešově abdikaci a odchodu do exilu. Na Pražském hradě zůstal i po vzniku protektorátu, během roku 1943 ale kvůli postupující nemoci přestal prakticky funkci vykonávat a dožíval v těžkém psychickém stavu na zámku v Lánech. Krátce po konci války byl v květnu 1945 zatčen, převezen do nemocnice pankrácké věznice, kde také ve věku 72 let zemřel.

Klement Gottwald (14. června 1948 až 14. března 1953) - Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident se v politice prosadil po roce 1929, kdy ovládl Komunistickou stranu Československa. O prezidentský úřad se ucházel už v roce 1934, stíhání za předvolební vystupování jej ale přinutilo emigrovat do SSSR. V únoru 1948 byl v čele komunistického převratu, po Benešově abdikaci se stal hlavou státu. Zemřel ve funkci v 56 letech, jen několik dní po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě.

Antonín Zápotocký (21. března 1953 až 13. listopadu 1957) - Původně sociální demokrat patřil mezi zakladatele KSČ a ve vedení strany se udržel i po Gottwaldově ovládnutí strany v roce 1929, po kterém se věnoval odborům. V únoru 1948 se jako odborářský šéf významně podílel na komunistickém převratu. V červnu 1948 vystřídal Gottwalda v křesle předsedy vlády a po jeho smrti v roce 1953 jej nahradil i ve funkci prezidenta republiky. Také on zemřel ve funkci, bylo mu 72 let.

Antonín Novotný (19. listopadu 1957 až 28. března 1968) - Podobně jako Zápotocký patřil k zakladatelům KSČ, před válkou zastával různé funkce ve stranickém aparátu. Prezidentem se stal údajně na přání sovětského vůdce Nikity Chruščova. Novotný byl podruhé zvolen hlavou státu v roce 1964, v březnu 1968 na nátlak veřejnosti abdikoval a byl zbaven všech stranických funkcí i členství v KSČ. Do strany byl přijat tajně v květnu 1971. Zemřel v ústraní 28. ledna 1975 ve věku 70 let.

Ludvík Svoboda (30. března 1968 až 29. května 1975) - Během první světové války se přidal k legionářům, poté působil v armádě. Po Mnichovu odešel do Polska, odtud později do SSSR. Po válce se stal ministrem obrany (jako nestraník, měl ale blízko ke KSČ), v 50. letech skončil jako účetní v JZD, odkud se dostal díky zásahu Chruščova. Prezidentem se stal během Pražského jara, ve funkci byl potvrzen v březnu 1973. Když odmítl abdikovat ze zdravotních důvodů, byla mu po změně ústavy ukončena funkce. Zemřel 20. září 1979, bylo mu 83 let.

Gustáv Husák (29. května 1975 až 10. prosince 1989) - Jeho kariéra začala stoupat za války, kdy se stal členem vedení Komunistické strany Slovenska. Po válce stál v čele Sboru pověřenců, v 50. letech ale skončil ve vězení. Na svobodu se dostal v 60. letech, po srpnu 1968 stanul v čele KSČ. Prezidentem byl zvolen třikrát (1975, 1980 a 1985), v prosinci 1989 na nátlak veřejnosti abdikoval a dožil v ústraní. Zemřel 18. listopadu 1991 ve věku 78 let.

Václav Havel (čs. prezident 29. prosince 1989 až 20. července 1992, prezident ČR 2. února 1993 až 2. února 2003) - Potomek známé podnikatelské rodiny se proslavil nejdříve jako dramatik. Patřil k čelným představitelům disentu v Československu, podílel se na formulaci prohlášení Charty 77 a strávil skoro pět let ve vězení. V listopadu 1989 se angažoval ve vedení Občanského fóra a v prosinci 1989 se stal prezidentem. Funkci obhájil v červenci 1990. V prezidentských volbách 3. července 1992 nebyl zvolen, k 20. červenci 1992 odstoupil z funkce. Prezidentem samostatné ČR byl zvolen v lednu 1993, funkce je ujal 2. února. Začátkem roku 1998 byl zvolen podruhé. Po odchodu z Hradu začátkem roku 2003 se nadále veřejně angažoval, zejména na podporu lidských práv- Zemřel dnes ve věku 75 let.

Autor: ČTK

18.12.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina a Jana Hladíkovy z Mladé Boleslavi - mistryně České republiky v cross country, nebo-li v terénním závodě na horských kolech.
7

Cyklistická šampionka prožila krásné dny volna. Bez kola!

Starosta Zálezlic Jiří Čížek.
61

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

OBRAZEM: Pohádkový statek na Blatech: Chovají zde i lamy alpaky

V samotném srdci Českého ráje na úpatí Prachovských skal se nachází rodinný statek Blata Český ráj, který je domovem nejen pro dostihové koně, ale také pro lamy alpaky, kozy domácí nebo oslíky holandské. Právě s těmito a dalšími zvířaty, které tu majitelé chovají od roku 2011, se mohly seznámit děti z divadelního tábora, který se koná v blízkosti statku. Malí návštěvníci se od majitelky dozvěděli nejen spousty zajímavostí ze života zvířat, ale také mnoho informací o jejich chovu a práci na statku. Velký obdiv pak u táborníků sklidili dostihoví koně.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Češi milují skotské hry a irskou whisky, víc jí vypijí jen v USA

Sychrov – Kilty, dudy, skotští siláci a samozřejmě i skotská whisky či národní lahůdka zvaná haggis. A také skotská, irská či keltská hudba. Rekordy a autoveteráni. To všechno zažijí i letos účastníci tradičních skotských her na zámku Sychrov. Začínají už dnes neoficiálním programem na nádvoří zámku, který odstartuje ve 20 hodin výukou skotských tanců. 

Festival u Mácháče i letos doprovodí policejní manévry

Českolipsko – Celní správa, dopravní i říční policie a toxi tým se o víkendu zaměří na návštěvníky festivalu Mácháč. Nebudou chybět ani hlídky se samopaly. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení