Starosta Zdeněk Slavík o Jabkenicích hovoří láskyplně. Pochvaluje si především to, že značná část z 380 obyvatel nesedí doma a aktivně se účastní početných společenských událostí.
 

Jabkenice mají ideální polohu. Obklopují je lesy, rybníky, není odtud daleko do Mladé Boleslavi, Nymburka ani Prahy. Je o bydlení v obci zájem?
Jabkenice jsou v krásné krajině, krásné přírodě. Zájem o bydlení u nás určitě trvá. V posledních letech jsme řešili zasíťování dvaceti stavebních pozemků v lokalitě Profesorka. Byla připravena studie a zájemců šedesát pět. Než se ale věc začala realizovat, ze zájemců nezbyl nikdo. Desítky mladých lidí už nechtěly čekat, a tak nám utekly. Naštěstí místo nich přišli mladí lidé odjinud. O parcely byl nakonec takový zájem, že se všechny prodaly ještě před realizací zasíťování. K žádným spekulacím nedošlo, na všech parcelách se staví, nebo už je dokonce zkolaudováno. To byla první velká investiční akce současného zastupitelstva.

Není se čemu divit. Okolo obce se rozprostírají také rybníky. Jsou v létě vhodné ke koupání?
Pouze jeden, Mlýnský rybník. Vloni byl zkolaudován a celá kaskáda rybníků byla postupně opravena. Rybníky nejsou v majetku obce, ale Státního rybářství Chlumec nad Cidlinou.

Jaká byla ta druhá?
Vodovod. Na ten jsme dostali dotaci od Ministerstva zemědělství a Středočeského kraje. Bylo to přes 20 milionů korun. V okolí Jabkenic vody není moc, navíc je tvrdá, ale svého času byla vhodná i pro kojence. Pak se v ní ale zvyšoval obsah železa a dusičnanů, takže bylo třeba investovat do vodovodu. Jeho vybudování předcházelo ještě vybudování splaškové kanalizace.

Vypadá to, že se u vás v posledních letech hodně kopalo.
Kanalizace, plynofikace, zakopání elektrických rozvodů a telefonních kabelů. Mezi lety 2000 a 2011 byla obec rozkopána pětkrát. Podle toho vypadají místní komunikace. Krajské už se daly do pořádku, i když to také trvalo, na ty místní bychom ale potřebovali 11 milionů. Dotace se získat nepodařilo, část jsme tedy dočasně vyřešili zažehlením povrchu.

Jinde mívají problémy s přetěžováním silnic. Dochází tady k tomu rovněž?
Těží se tu dřevo a nákladní automobily ho odváží po místních komunikacích, které na to nejsou stavěné. Začít komunikovat s vedením Lesů České republiky se nám nepodařilo, a tak jsme na všechny naše silnice umístili zákaz vjezdu pro vozidla nad 3,5 tuny. Náklaďáky ale jezdí v noci, takže to budeme hlídat a informovat policii.

Co připravujete na nejbližší budoucnost?
Lidé chtějí mít možnost někde se posadit a dívat se na něco hezkého. Proto jsme zpracovali projekty na zvelebení dvou veřejných prostranství a hodláme v tom pokračovat. V tomto směru se dotace stále ještě vypisují. Vloni jsme osadili mladými hlohy okolí kostela a zvonice. Odstranili jsme plot okolo parku, který následně využila místní kynologická organizace k ohrazení svého areálu, který se pravidelně stával cílem divočáků. Moc se jim to povedlo.

Existují tu kromě kynologické organizace další spolky?
Vloni se podařilo obnovit činnost dobrovolných hasičů, jejichž sbor byl založen v roce 1878. Byla to jedna z nejstarších hasičských jednotek na okrese. Kolem roku 2004 ale jejich činnost utichla. Teď to kolem hasičů opět začíná žít pro lidi připravili ukázku dálkového vedení vody z rybníku až na hřiště, což je pěkný kus cesty, a uspořádali soutěž Železný hasič. Od kraje jsme získali dotaci 80 tisíc, takže je můžeme i dovybavit technikou. Tento týden pořádáme Smetanovy Jabkenice, za týden se uskuteční kynologický závod O pohár partyzánského odboje, což je také tradiční událost. Vedle hasičů a kynologů je aktivní i Sokol.

Předpokládám, že o společenské i sportovní akce nemáte nouzi.
Pořád se něco děje. Každý rok o připravovaných akcích informujeme v ročence. Pravidelně se tu koná například cyklokrosový závod Toi Toi Cup, kterého se účastní přední čeští závodníci, pořádáme turnaje v Prší, Mariáši a Člověče, nezlob se, masopustní průvod, dětský den nebo Štěpánský pochod, na který se nás z těch 380 obyvatel každý rok vypraví zhruba 170. Samozřejmě, velký dík za to patří skupině osvědčených tahounů.

Na závěr bych se chtěl zeptat na oboru. Jaký má vlastně status? Stále se v ní loví?
Patří Státním lesům, ale má ji v pronájmu soukromník. Stále tu probíhá chov daňků na odstřel. Její návštěva určitě stojí za to. Když jde člověk tiše, narazí na zvěř. Daňci už jsou na lidi zvyklí. Jak jsem říkal, je tudy krásná procházka a nezáleží na tom, zda je léto nebo zima. Přes léto je areál otevřený každý den kromě pondělí, v zimě pouze o víkendech a o svátcích. Jabkenice jsou kouzelně posazené.


Masopust v Jabkenicích.
Masopustní průvod, cyklokrosové závody, turnaje v karetních hrách a Člověče, nezlob se, kterých se účastní malí i velcí, Železný hasič, Štěpánský pochod. To je jen část z dlouhého výčtu společenských a sportovních akcí, které se v Jabkenicích konají. Tento týden můžete navštívit ze všech akcí tu nejtradičnější, Smetanovy Jabkenice. Foto: Archiv obce

Historie obce

Podle nálezů bronzových předmětů z doby laténské kultury se historici domnívají, že už v 5. století před naším letopočtem žili na území dnešních Jabkenic předkové Keltů.

Dalším dokladem osídlení jsou zbytky tvrze na návrší Hrádek, které pocházejí z období kolem roku 1000. První písemná zmínka o obci, jež byla tehdy zvána Jablkynice, je však až z roku 1352.

Název obce má spojitost s jablky. To není těžké odvodit. Ale v jakém smyslu? V tom se liší zápisy v obecní a školní kronice. Obecní kronika uvádí, že název Jabke-nice odkazuje k neúrodě jablek, školní kronika konstatuje, že jabloním se v těchto končinách vždy dařilo.

V roce 1804 byla v sousedství obce založena Jabkenická obora. Chovali se zde zejména daňci, jeleni a černá zvěř, ale také exotické zvířecí druhy, jejichž řady byly rozšířeny kolem roku 1900. Obora byla v roce 1943 zrušena, obnovení se dočkala v roce 1964. Funguje dodnes.

Podle adresáře z roku 1932 zde v témže roce existovaly dva hostince, dva obchody se smíšeným zbožím, řeznictví, spořitelna, trafika, holičství, dílny zámečníka, truhláře, koláře, kováře, krejčího a švadleny a stál zde velkostatek šlechtického rodu Thurn-Taxisů. Obec tehdy měla 514 obyvatel.

V roce 1950 se obec přejmenovala. Z Jablkynic se staly Jabkenice, tak jak je známe dnes.