VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U kasáren vzpomněli na důstojníky Obrany národa

Mladá Boleslav - Protektorát Čechy a Morava vznikl téměř na den přesně před šestasedmdesáti lety. O pietní akt, který událost v našich dějinách připomněl, se opět postarala Československá obec legionářská, Jednota Mladá Boleslav. 

16.3.2015
SDÍLEJ:

Československá obec legionářská připomněla umučené důstojníky z mladoboleslavské organizace Obrana národaFoto: Lucie Růžková

Příležitost zavzpomínat na umučené důstojníky z místní odbojové organizace Obrana národa si nenechaly ujít desítky lidí. Byli mezi nimi nejen senioři, kteří události zažili na vlastní kůže, ale i děti, jež se o nich učí v dějepise. Před budovou bývalých kasáren na Jičínské ulici se shromáždili nejen váleční veteráni, ale také jejich potomci, nechyběli ani Sokolové členové baráčnické obce, zástupci magistrátu či Armády ČR.

Aby se lidé vcítili do těžké doby 15. března 1939, kdy německá armáda začala obsazovat Čechy, mohli si z reproduktorů vyslechnout autentickou nahrávku tehdejšího prezidenta Emila Háchy poté, co se vrátil z jednání v Berlíně. Celá akce po necelé hodině vyvrcholila položením věnců a květin k pamětní desce.

Březen 1939: symbol těžkého boje a zachování existence

Mladá Boleslav Patnáctý březen 1939 neznamenal jenom tragické uzavření krátké ale mimořádně slavné etapy Československé republiky vzniklé v roce 1918.

„Je symbolem především pro nejtěžší boj o zachování národní identity a existence vůbec. Je to bezesporu nejčernější den našich novodobých dějin," začal Tomáš Pilvousek, předseda mladoboleslavské jednoty obce legionářské, svůj projev před desítkami návštěvníků, kteří si smutné události přišli připomenout před budovu bývalých kasáren na Jičínské ulici.

Jména hrdinů, kteří skromně a odvážně zasáhli do boje proti nacistickému bezpráví, můžeme každý den číst právě zde na pamětní desce. Svůj život obětovali štábní kapitáni Stanislav Ullrich a Jan Vít a také major Josef Fryml. Další jména ale na pamětní desce nenajdeme, přesto se jako lvi prali za svobodu a demokracii.

Jan Juřena, historik a tajemník Jednoty ČSOL v Mladé Boleslavi přiblížil například Jaroslava Linaje, který se narodil v roce 1896 ve Slavětíně nad Ohří. „V první světové válce se dostal do zajetí, ale přihlásil se do srbské dobrovolnické divize a bojoval proti německé, rakouské i bulharské armádě," četl Jan Juřena z připraveného životopisu člověka, který mimo jiné od roku 1928 působil jako velitel četnického oddělení v Mladé Boleslavi. Byl veřejně populární osobou, činný v mnoha spolcích, ale i častým řečníkem na kulturních akcích. Ihned po německé okupaci se zapojil do odbojové činnosti. Díky bohatým zkušenostem z četnické i kriminální služby nikdy nebyl zatčen. „Až po atentátu na Reinharda Heydricha byl jako veřejně známá osobnost zadržen a společně s třemi dalšími muži Josefem Folprechtem, Františkem Chvojem a Bohumírem Ježem odsouzen k rychlému trestu smrti," pokračoval dále historik.

Výjimečně měla být poprava realizována nikoliv v Praze, ale pro výstrahu přímo v Mladé Boleslavi. Aby dopad na spoluobčany byl co největší. Prvního června 1942 byli všichni čtyři odvezeni na dnes již bývalou střelnici pod Chlumem u Nepřevázky, kde si museli vykopat svůj vlastní hrob.

„Před nástupem popravčí čety všichni zazpívali státní hymnu a těsně před výstřelem Jaroslav Linaj vykřikl, že rád umírá pro svou vlast," popsal konec života hrdinů, kterých byly desítky. Dalším z mladých mužů, kteří bojovali za hranicemi, byl Josef Moc.

Eva Kynčlová: jako dítě jsem viděla tatínka při výslechu viset na provaze hlavou k zemi

Československá obec legionářská připomněla umučené důstojníky z mladoboleslavské organizace Obrana národaMladá Boleslav - Takhle v roce 1999 zaznamenala Eva Kynčlová poslední okamžiky svého otce, jednoho z mladoboleslavských hrdinů:

Můj otec Bohumír Jež se narodil 2. listopadu 1908. Vyučil se automontérem a nastoupil na vojenskou službu prezenční, která ho zavála až do Mladé Boleslavi.

Po vojně pracoval jako závodník. Později nastoupil do Škodovky, ale ani tam dlouho nepobyl. Dostal se do soukromé firmy jako autodrožkář.

Při pracovním nasazení do Říše po jednom z náletů utekl zpět do Mladé Boleslavi a jezdil opět jako taxikář u pana Krupičky.

Jako malá holka jsem otce měla velmi ráda. A protože jsem byla velmi zvědavá, stále jsem se zajímala o to, co dělá.

Moje zvědavost se však stala osudnou. Jednou při hraní jsem se hrabala v kachlových kamnech, ve kterých se netopilo. Objevila jsem něco bílého a když jsem pohrabáčem za kus bílého hadru zatáhla, s velkým rachotem se vysypal na podlahu balík se zbraněmi a náboji.

Ztuhla jsem. Ale už tu byl otec a já čekala výprask. Nic takového se nestalo. Otec mi utřel slzy, posadil mě na kolena a já v pláči slibovala, že nikdy nikomu nepovím, co jsem viděla. Ani matce.

Jednoho dne se otec z cesty nevrátil. Přišel pan Krupička, mluvil s maminkou, ale ta mi nic neřekla.

Od ostatních taxikářů jsem se dozvěděla, že otce zatklo gestapo na udání. Přišel dopis a já musela s maminkou na gestapo. Mamku odvedl voják do poschodí a mě si odvedli do sklepa. Za stolem seděl muž v uniformě. Před sebou měl rozložené všelijaké pistole a náboje a ptal se, jestli poznávám hračky, které máme také doma. Vzpomněla jsem si na to, co jsem otci slíbila a odpověděla jsem, že jsem takové hračky nikdy neviděla.

Za každou zápornou odpověď přišla facka, nebo zase bonbon.

A nakonec otočil světlo lampy do rohu místnosti. Tam klečel čelem ke zdi nějaký muž. Vedle něho držel voják provaz přehozený přes trám a na smyčce provazu za nohy hlavou dolů visel tatínek … Jak mi bylo nelze vylíčit. Pak maminku i mě propustili.

Teprve po válce jsem se dozvěděla, že otec spolu s Jaroslavem Linajem, Josefem Folprechtem a Františkem Chvojem byli ještě týž den našeho setkání odvezeni na vojenskou střelnici, kde si museli vykopat vlastní hrob.

Před zastřelením zpívali naši hymnu. Ještě jednou jsem se s otcem setkala, bylo to 8. července 1945 po exhumaci a uložení ostatků na hřbitově do společného hrobu.

Popraveni byli 1. června 1942.

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
16.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdravotní sestra. Ilustrační foto.

Zdravotní sestry se dočkají navýšení platů o dva tisíce korun

Jiřina Šiklová přednášela v Čáslavi.

KRÁTCE: Setkají se s Jiřinou Šiklovou

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Výzkum si posvítí na kvalitu zdravotnických služeb

Střední Čechy - Jak jste byl spokojen s přístupem lékaře? Dostal jste všechny informace? Takové dotazy mohou během podzimu zastihnout pacienta v některé z pěti krajských nemocnic. Středočeský kraj totiž rozjíždí projekt Kvalita očima pacientů, který má poskytovat nemocnicím a lékařům zpětnou vazbu.

KRÁTCE: Inline dráha bude uzavřena

Boleslavsko - Přinášíme vám krátké zprávy z regionu.

KRIMI MIX: Uprchlého vězně stále hledají

Od středy 16. srpna, kdy svévolně opustil nestřežený výrobní podnik v Hlavenci, je na útěku 30letý vězeň, který si má odpykávat v jiřické věznici trest za omezování osobní svobody a krádež.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení