VYBERTE SI REGION

Teplá zima je zlá pro všechny, problémy mají také zvířata

Mladoboleslavsko - „Uvítali bychom klasickou zimu," shodují se svorně lesníci, rybáři, včelaři i zemědělci. Poslední zimy jsou na sníh i mráz skoupé a příroda ponese následky. Proč u vás vlastně potřebujeme sněhovou peřinu?

13.1.2016
SDÍLEJ:

V případě zámrzu vodních ploch vysekávají rybáři do ledu takzvaná okna, aby pod hladinou mohla probíhat fotosyntéza a odpadní plyny neotrávily vodu. Letos něco takového potřeba ještě nebylo.Foto: Archiv středočeského územního svazu ČSR

Sněhová pokrývka, která postupně odtává, by měla na jaře doplnit zásoby podzemní vody, které se vloni mnohde povážlivě ztenčily. Tento faktor je významný pro přírodu jako celek. Vedle toho mráz funguje jako přirozené síto silní jedinci jej dovedou přečkat, slabí uhynou, čímž dojde k ozdravení ekosystému.

Lesní zvěř

Sněhu jsme se zatím téměř nedočkali, nedostatek vody trvá, Karel Bendl ze Správy městských lesů Benátky nad Jizerou si přitom na dosavadní teplé počasí nestěžuje. Každý živočich i rostlina snášejí zimu jinak, a z jeho pohledu je tak vhodné, aby každá zima byla jiná. Pouze nedostatek vody nesvědčí žádnému druhu. Proto myslivci do lesa umisťují napajedla a také minerály v podobě solných lizů.

„I když je zima mírná, zvířata potřebují pestrou a energeticky vydatnou potravu, aby lépe snášela teplotní výkyvy a různé infekce, které se v teplejším počasí šíří mnohem více a rychleji. Většina samic je také již březí a je třeba podpořit zdravý vývoj plodu. I když by zvířata bez lidské pomoci patrně nezahynula, jejich zdravotní stav a schopnosti rozmnožování by jistě byly horší," komentuje hajný. „Bez lidského zásahu by v přírodě tolik ovlivněné lidskou činností přežilo jen několik nejpřizpůsobivějších druhů a zmizela by bývalá pestrost," dodává.

Ryby

Teplá zima představuje riziko i pro ryby. Zatímco teploty klesají pod nulu, ryby klesají na dno vodních nádrží či toků a ukládají se k zimnímu spánku. Minimalizují pohyb, v návaznosti na chladnou vodu se jim zpomaluje metabolismus a nepotřebují tak téměř přijímat potravu. Dravé ryby zůstávají o něco aktivnější, i ty však přecházejí na zimní režim. Zůstane-li tepleji, ryba se ke spánku neuloží, stále hledá potravu, které se jí nedostává, a posléze uhyne. Proto musí rybáři během teplých zim ryby přikrmovat.

„To je problém, který se týká zejména mladých ročníků, takzvaných ročků, kteří jsou velmi často obětí teplé zimy a absence krmení," poznamenává Dušan Hýbner, předseda středočeských rybářů.

Pokud by se přece jen výrazně ochladilo a hladiny zamrzly, bude rybáře čekat další práce - vysekávání takzvaných oken. "Otázka prosekávání nastává ve chvíli, kdy už je hladina nějakou dobu zamrzlá a ještě na ni třeba napadne sníh. Prosekaná okna zajistí prostup světla, které je nutné k fotosyntéze. Každou zimu, i v poslední době, bylo období, kdy bylo nutno prosekávat. Jizera už několik let nezamrzla, pouze krátkodobě v podjezí, kde má voda minimální průtok," dodává Hýbner.

Včely

Také ze včelího úlu se ozve tiché bzučení jen při zabouchání na jeho stěnu.

„Včely a jejich předchůdci jsou na Zemi asi 100 milionů let. Za tu dobu tu byly doby ledové i teplotně abnormálně vysoké. Z pohledu trvání lidského života se nám poslední zimy sice zdají neobvykle teplé, ale pro včelstva to tak zásadní není umí se počasí přizpůsobit. Je pravda, že včelám lépe vyhovují zimy mrazivé, ale krátké," komentuje včelař Jiří Šturma, místopředseda Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí.

Včela stažená do zimního chomáče si dovede jednoduše poradit i s dvacetistupňovým mrazem, a to nemusí zimovat v zatepleném úle. Zcela běžná jsou i otevřená drátěná dna úlů. Včelstvo totiž vyhřívá pouze zimní hrozen velikosti fotbalového míče, do kterého se za chladného počasí shlukne.

Pro včelu představují riziko zejména nedostatečné zásoby. Včelaře, kteří byli chamtiví a po medobraní zakrmili málo, může v předjaří čekat smutný pohled na nemocí zmítané či padlé včelstvo. Zimu nemusí přečkat ani včelstva, která při náhlém oteplení začnou ještě vprostřed zimy plodovat. Takovému včelstvu dramaticky stoupne spotřeba zásob a navíc poskytne prostor kleštíkovi včelímu, parazitovi, jenž žije na včelách, saje jejich krev hemolymfu a množí se ve voskových buňkách.

„Pokud jsme nic nezanedbali, a včelstvo nám přesto padlo, je to nejspíš dobře. Asi se do našich podmínek nehodilo. V přírodě platí, že přežije jen to silné. Jen to má právo předat svou genetickou informaci. Nemysleme si, že jsme pány přírody a že vše můžeme zlomit silou. Buďme pokorní a snažme se pochopit, že s přírodou a principy života musíme žít v souladu," dodává Jiří Šturma.

 

Autor: Martin Weiss

13.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dobrovický cukrovar slaví 185 let od prvního zrnka cukru. Přijďte do výroby

Dobrovice - Dobrovický cukrovar slaví výročí a společnost Tereos TTD zve veřejnost k návštěvě výrobních úprovozů

První pomoc pro chodidla: zábaly, silikon i protetika

Mladá Boleslav - Podobně jako si klienti Studia 33 v Husově ulici vyžádali rozšíření služeb masérky Markéty Šímové o ajurvédskou masáž Dátá Snéhán, rozšířila i pedikérka Kateřina Šramelová, která rovněž pracuje ve Studiu 33, paletu svých služeb podle potřeb zákazníků. Aktuálně upozorňuje na tři nové procedury, jež mohou řadě lidí ulehčit od bolesti i vleklých problémů s chodidly

Střet u Domu kultury: chodkyni jde o život

Mladá Boleslav - Slunce klesající k horizontu oslnilo krátce přes 18. hodinou řidiče projíždějícího Dukelskou ulicí. Ten v důsledku toho přehlédl chodkyni přecházející přes přechod. Došlo ke srážce a těžkému zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies