V sobotu dopoledne vedly mé kroky do Škoda Muzea. Když jsem vstoupila do atria, odkud je výhled na historické vozy mladoboleslavské automobilky, z levé strany mě za uši tahal zvuk bubnů a dětského zpěvu.

Co to? Když jsem otevřela velké bílé dveře a uslyšela Markétu Amerighi, byla jsem „doma". Pěvecký sbor Paprsek přece ve velkém sále nacvičuje na čtvrteční vystoupení letošní autorské soutěže Dětská nota.

Markéta Amerighi za dětského zpěvu zrovna s členy pěveckého sboru ladila detaily v taneční choreografii.

Odložím si proto bundu a kabelku a rozhlédnu se. Hlediště, které se už tento čtvrtek zaplní rodiči i dalšími návštěvníky, je téměř prázdné. V nejvyšším patře má své „nádobíčko" rozbalené zvukař, zhruba uprostřed pak vystoupení nezávisle pozorují bývalí členové Paprsku.

Do kostýmů

„Teď se oblečte do kostýmů a vezměte si s sebou i rekvizity. Za sedm minut pokračujeme. A moderátoři, připravte se i na fiktivní rozhovory v hledišti," zazní najednou do prostoru Milan Klipec, zakladatel Dětské noty, který pomyslné žezlo předal své dceři Markétě Amerighi v roce 2008. Přesto z ní úplně nevymizel, naopak.

„K celé soutěži napsal scénář a pomáhá zrežírovat ústní scénky. Hlídá, aby děti věděly, co mají říkat, jak se u toho mají tvářit a co u toho mají dělat. Kromě toho mi významně pomáhá i s koordinací sboru," řekla Markéta Amerighi při několikaminutové pauze, kterou dětem věnovali na převlečení do kostýmů.

„Jste připravení? Tak pojďte, ať vše stihneme. Musíte si ještě rozdělit, kdo bude uklízet rekvizity," řekne do mikrofonu Milan Klipec a zahledí se do svého scénáře. Do dětí v tom okamžiku jako když střelí. Okamžitě se ukryjí za připravený paravan a čekají na hudbu. Když se pomalu začíná linout z repráků, z úkrytů vychází tři skupiny dětí. Každá má svůj kostým, svou roli. „ … Jezdí se v Kolumbii, i v Kolomutech …," zpívají střídavě dva sólisté, kteří mají šlapat do pedálů.

„Špatně, znovu. Máš sedět na kole," burácí Milan Klipec na mladého zpěváka, který se do role tak zabral, že na rotoped úplně zapomněl. Všichni se tedy odeberou zpět za paravany a začínají znovu od začátku. Teď už je vše v naprostém pořádku a generálka plyne podle plánu.

Děti tančí, otáčí se, střídají si místa. Žádný krok Markétě Amerighi ale neuteče. Co chvíli vybíhá z hlediště a rovná své svěřence do správné pozice. „Šlapeme, šlapeme, jenom to hvízdá, to je naše cyklojízda," zní z úst zpěváků slova, kterými naznačili téma letošní Dětské noty – Tour de Rodina.

Pilně trénují každý víkend už od začátku září. Tentokrát se Paprsek představí v historicky největším složení. Ve čtvrtek zazpívá a zahraje sedmdesát dětí ve věku od šesti do šestnácti let.

„Musím nesmírně poděkovat svému týmu i rodičům, kteří děti do tělocvičny vozili vždy v sobotu i v neděli a trávili tam čas od půl osmé do jedné hodiny odpolední. Byla to velká podpora," dodala sbormistryně dětského sboru s tím, že v pondělí se připojí i živá kapela Paprsek friends.

Finálový koncert soutěžních písniček za účasti odborné poroty se uskuteční už 5. listopadu od 10.30 hodin ve velkém sále Škoda Muzea. Rodiče a veřejnost pak vystoupení zhlédnou ve stejný den od 17 hodin.

Rozhovor s Markétou Amerighi, sbormistryní pěveckého sboru Paprsek, o přípravě na letošní ročník Dětské noty

Mladá Boleslav – Markéta Amergihi, sbormistryně dětského sboru Paprsek je v posledním době nejvíce zaneprázdněná nacvičováním už 42. ročníku autorské soutěže Dětská nota. Není se co divit, už ve čtvrtek 5. listopadu je ve Škoda Muzeu čeká premiéra. V rozhovoru prozradila, nejen to, co zbývá doladit, ale i podle čeho odborná porota letošní písničky vybírala.

Jak se zatím vyvíjí příprava na letošní ročník Dětské noty?
Finišujeme, což znamená, že ladíme detaily a já jsem docela nervózní, jestli zvládneme všechno tak, jak jsme si naplánovali.

Co je dneska vaším hlavním úkolem? Zpívání jste nacvičovali už v tělocvičně …
Především se seznamujeme s prostorem. Oproti tělocvičně základní školy je to úplně něco jiného, děti se kromě toho musí naučit i svou přesnou pozici. Kromě toho doděláváme i dekorace na jevišti.

Všimla jsem si, že je během nacvičování bedlivě pozorujete. Řekněte mi, je něco, do dětem dělá problémy, nebo veškerý program probíhá podle plánu?
Myslím si, že je to týden přes premiérou normální stav. Tělocvična se od velkého sálu ve Škoda Muzeu liší snad úplně vším. Tam jsme prakticky jen zpívali a nebyl tam omezený prostor. Tady ale účinkující mají před sebou kabely a bedny, na které nejsou zvyklé, a také kulisy. Musí se hlavně naučit mezi tím chodit. Oni to zvládnou.

A jak to hodnotí? Seznamují se rychle?
Určitě, sice se stane, že určitou pasáž opakujeme dvakrát, nebo třikrát, ale pak už je to v pořádku.

Kolik máte přihlášených písniček pro letošní Dětskou notu?
Každý rok odborná porota vybírá do finále deset písní, zpravidla se na jejich složení podílí dva autoři. Jeden má na starosti text, druhý hudbu. Někdy oba úkoly ale zvládne i jeden skladatel.

Letošním tématem je Rodinná cyklojízda. Dá se shrnout, jaké písničky návštěvníci uslyší už ve čtvrtek?
V podstatě se všechny nějakým způsobem dotýkají rodiny. Dokonce máme jednu písničku, která se přímo jmenuje Cyklojízda a na té jsme vlastně celý program odpíchli. Jde o to, že děti, které budou sedět v hledišti, budou taháním si lístků závodit, která rodina dojede nejdál.

Kdo se letos podílel na výběru finálových písniček?
V odborné porotě zasedl Jan Lstibůrek, kapelník Paprsek friends, dále Jiří Škorpík, což je zpěvák a aranžér vokální skupiny 4tet, nechyběl ani Jiří Šlupka Svěrák, profesor konzervatoře Jaroslava Ježka, kytarista Josef Štěpánek a také já.

Jaké jste měli kritérium, které musely splnit všechny songy a přesto nejel vlak?
Zaměřovali jsme se nejen na melodii, aby ji děti neměly problém zvládnout, ale soustředili jsme se i na smysluplný text. Zkrátka, aby vše ladilo tak, jak má.