Jak vysvětlil Dušan Hýbner, předseda středočeského územního svazu rybářů, okna prosvětlují a okysličují rybám vodu. „Využíváme k tomu aerátory a kesenery, které čeří hladinu a přivádí do vody kyslík. Okny se navíc z vody odvádí škodlivé plyny, které v rybníku vznikají tlením a rozkladem rostlin a živočichů," upřesnil Dušan Hýbner.

Otvorů v rybnících si lze všimnout takřka v celých středních Čechách. Na Mladoboleslavsku například v Sukoradech, Arnošticích, Přestavlkách či ve Veselé, na Nymbursku rybáři „otevírali" rybník ve Smilovicích, v Rožďalovicích, Libicích či v polabských tůních. Lépe se dýchá i rybám na Mělnicku, konkrétně v Barabě či Obříství.

„Na Božkově a Rachyni nám pomáhají rybáři při lovu na dírkách. Dochází tak ke kontrole zdravotního stavu, současně k prosvětlení hladiny a odvětrání bahenních plynů," poznamenal šéf středočeských rybářů.

Od plotice k zavináčům

Zapravdu mu dává Radomír Koňák, člen rožďalovické organizace Českého rybářského svazu na Nymbursku. „Vypravil bych se například na tekoucí říčku Mrlinu, kde se dá chytat bílá ryba, například plotice obecná, známá spíš jako bělice. Je to navíc ryba, ze které lze vyrobit skvělé zavináče," řekl Radomír Koňák.

Středočeští rybáři se starají převážně o rybářské revíry na tekoucích vodách, které zcela nezamrzají a není nutné jejich pravidelné prořezávání.

To však neznamená, že je rybáři pravidelně nesledují. „Technik i hospodáři organizací měří, vedle jiných parametrů, minimálně dvakrát týdně množství kyslíku a čpavku, které jsou tím zásadním limitujícím faktorem pro přežití ryb," upozornil Dušan Hýbner.

Na mnoha pískovnách a slepých ramenech rybářům významně pomáhají vodní ptáci, ale také přítoky, spodní prameny a průsaky, které zajistí, že led na těchto místech nezamrzne.

Čeřidla do rybníků

Například mšenští rybáři se před lety ve vysekávání ledu každý den střídali na rybnících Černík a Jezero, aby rybám zajistili přísun vzduchu. To však bylo podle člena tamního rybářského spolku Jana Krúpy málo účinné a rybářům to přinášelo spoustu práce. „Potom jsme do rybníků několik let umísťovali takzvaná čeřidla, která jsme v posledních letech nahradili vzduchováním. Do vysekaných děr umísťujeme hadičky, které vedou až na dno. Těmi se pak pomocí malého kompresoru dostává do vody vzduch, a ten zvedá teplou vodu nahoru. Díky tomu díry za celou zimu nezamrznou," přiblížil Jan Krúpa.

Nicméně i vyřezávání děr má svá pravidla, kterými se rybáři musí řídit, aby nedošlo k neštěstí, tedy propadnutí pod led. Než se na zamrzlý rybník vypraví s motorovými pilami s ekologickým olejem a speciálními sekerami s prodlouženou násadou, musí se přesvědčit, že led má bezpečnou tloušťku deset centimetrů. „Vyřezávání oken se provádí minimálně ve dvou lidech. Jeden má kolem pasu přivázané lano a v ruce řezací nástroje, druhý ho pak jistí na břehu," dodal Dušan Hýbner. Délka otvoru se pohybuje od tří do třiceti metrů, šířka je dva metry.

Letošní je pro rybáře a ryby ideální

Letošní zimu si rybáři i přes silné mrazy pochvalují. Dlouhý teplý podzim umožnil rybám načerpat dostatek zásob na zimu, rychlý nástup zimy zpomalil rybám metabolismus, část z nich se uložila k zimnímu spánku a v současné době mají ideální podmínky.

V okamžiku, kdy nastane teplá zima se střídáním přímrazků a oblev, jsou ryby vystaveny větší zátěži a mnohem dříve vyčerpají energetické zásoby.

Na druhou stranu ne všem rybám prospívají silné mrazy. Podle Dušana Hýbnera vadí především mladším ročníkům, tzv. ročkům, kteří si nestihli na podzim vytvořit dostatečné tukové zásoby. Pokud je zima dlouhá, uhynou hlady.