Když dnes zastavíte před vraty Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé Jezové, které je ukryté v lesích, neuslyšíte nic kromě šumění větví a zpěvu ptáků.

Minulý rok tomu však bylo úplně jinak. O letních prázdninách vrcholila uprchlická krize v Evropě a autobusy denně vozily do Jezové desítky běženců, které po nelegálním vstupu na území České republiky zadržela cizinecká policie. Za plotem byla vidět nejen početná skupina policistů, kteří po areálu přecházeli sem a tam, ale připraveni zasáhnout byli také psovodi a zaměstnanci bezpečnostní agentury.

Původní kapacita zařízení byla 270 lidí. Při vývoji uprchlické krize se ale ubytovny natolik zaplnily, že Ministerstvo vnitra, jemuž objekty patří, muselo kapacitu zvednout až na 700 běženců. Zřejmě nedostatek informací a možná i špatná komunikace způsobily, že se v polovině prázdnin cizinci převážně z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie, vzbouřili, zničili nejen jedno z vnitřních oplocení, ale demolovali i vybavení tábora.

Červencové nepokoje

„Během nepokojů z července v zařízení nedošlo k výraznému poškození majetku," tvrdí rok poté Kiril Christov, vedoucí oddělení vztahů s veřejností. Podle něj bylo největším problémem rozšíření nepravdivých informací mezi uprchlíky.

Krátce po incidentu do Jezově přijel i ředitel cizinecké policie Milan Majer. Podle něj tehdy situace nebyla nijak kritická. „Byli tady kolegové vyjednavači, cizincům vysvětlili situaci, mluvili s nimi a podle všeho, pochopili, že se jim tady neděje nic zlého," řekl v červenci 2015 novinářům.

Jenže veřejnost tím neuklidnil. „Než se mezi městem a Jezovou nastavila určitá pravidla, tak jsme se pochopitelně báli. Nejednou se stalo, že uprchlíci šli po náměstí a hledali cestu na vlak," vzpomněla pětapadesátiletá Helena Králová z Bělé pod Bezdězem. Teď je ráda, že už mají obyvatelé od rozruchu klid.

Než se médiím podařilo proniknout za vrata zařízení, uplynulo několik týdnů. Do té doby se množila řada spekulací. Ministerstvo vnitra to umožnilo ale až tehdy, když byla situace stabilizovaná a běženci bydleli pouze v jedné budově. Bylo to krátce po stavebních úpravách. „Areál jsme v loňském roce upravili tak, aby vyhovoval rodinám s dětmi nebo samotným ženám. Pozornost jsme věnovali nejen výstavbě nových hřišť, ale také dětským koutkům. Další zásah si vyžádaly technické závady v budově pro ubytování," vysvětlil Kiril Christov.

Cíl - Německo

V současné době je v zařízení pětačtyřicet osob, z toho je 35 z Afghánistánu, 6 ze Sýrie, 3 z Ukrajiny a jedna z Vietnamu. Všichni mají před sebou jediný cíl Německo. Z Jezové je ale pustí až ve chvíli, kdy budou v rukou držet platné doklady. Pak mají určitý počet dnů na vycestování za hranice.

Od března, kdy je tzv. balkánská trasa uzavřena, se počet nelegálních uprchlíků rapidně snížil. Podle všeho teď běženci raději využívají tzv. středomořskou trasu, tedy do Itálie.

Změn oproti loňskému roku je ale více. Kromě hřišť a koutků zmizelo například vnitřní oplocení, čímž se zprůchodnil prostor mezi domy. Někteří cizinci přílišné uzavření kritizovali. Připadali si prý jako ve vězení. „Také jsme zrekonstruovali některé prostory, nainstalovali počítačové kiosky s přístupem na internet a ve všech zařízeních jsou tlumočníci," vyjmenoval vedoucí vztahů s veřejností.

Ministerstvo vnitra obcím, které mají zařízení pro cizince ve svém katastru, letos poskytlo alespoň malou náplast v podobě „finančního odškodnění". Města mohou žádat nejen o jednorázovou milionovou dotaci, ale také o pravidelné příspěvky za klienta a pobytový den, který činí deset korun za den. Bělá pod Bezdězem už tuto možnost využila. „Investovat je můžeme pouze do opravy chodníků, nebo silnic, pokud s těmito pracemi počítáme v rozpočtu, a to je náš případ," konstatovala na květnovém zastupitelstvu starostka Jitka Tošovská.