VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rohatské tůně jsou vyčištěné. Teď čekají na nové obyvatele

Rohatsko - Pět různě velkých tůněk pro obojživelníky v Rohatsku prošlo revitalizací. Nyní se v bývalé pískovně otevřel prostor pro nové obyvatele. Kdo se tam nastěhuje, to se ukáže až na jaře.

2.11.2016
SDÍLEJ:

JEDNA Z PĚTI revitalizovaných tůněk v Rohatsku v bývalé tamní pískovně.Foto: Archiv Pavly Bartkové

„Stav před revitalizací byl více než neutěšený. Bývalá pískovna byla zarostlá náletovými dřevinami, po tůňkách takřka ani památky. Pokud pršelo a bylo opravdu hodně vlhko, stopy po tůňkách prozradilo jen pár centimetrů vody ve dvou dolících," popsala Pavla Bartková z Dolního Bousova, která společně s Lenkou Hejnovou v tamní základní škole vede přírodovědný kroužek.

A protože Václav Král, starosta Rohatska, ví, že Pavla Bartková zná okolí Dolnobousovska jako své boty, neboť stála u zrodu stezky Okolo Klenice, požádal ji, zda by označila stromy, které měly přijít k pokácení.

„To byl v podstatě první krok k revitalizaci tůněk. Další práce už si Rohatští organizovali sami," vysvětlila Pavla Bartková.

Bagrování, kácení

Nejprve přišlo na řadu kácení, po nich nastoupil bagrista, který odtěžil hlínu. K zemi šly rozkleslé vrby jívy, osiky, olše i několik břízek, zkrátka stromy, které stíní a brání tak tomu, aby na hladinu tůní svítilo slunce. Navíc, prvními tamními obyvateli se už na jaře stanou obojživelníci, a těm stín nevyhovuje.

„Druhým důvodem je, že ze stromů padá listí, které ve vodě tleje. Tím pádem se tůňky zanáší bahnem, což je také mínus vzhledem k očekávaným obyvatelům," upozornila Pavla Bartková.

Některé stromy ale zůstaly na svém místě. Byly to hlavně ty, které drží svahy a v písčitém terénu zpevňují cestu. Také část hlíny a větví Rohatští nenechali odvézt. Vytvořili z nich zimoviště pro obojživelníky, kteří mráz a nízké teploty přečkají v hromadě větví pokrytých zeminou.

Ropucha krátkonohá

„Nejdříve na jaře příštího roku a pak v letech následujících uvidíme, jací živočichové se zde usídlí. V osmdesátých letech zde žily i tak vzácné druhy, jako například ropucha krátkonohá, která má specifické požadavky na své životní prostředí," připomněla.

O tůně se zatím lidé starat nemusí. Podle Pavly Bartkové si s nimi zatím příroda poradí minimálně patnáct let. Pak bude potřeba tůňky znovu vybagrovat a možná odstranit i nálety. „Stav budeme všichni sledovat. Jsme totiž zvědaví, čím nás příroda překvapí a jaké druhy nejen obojživelníků se tu objeví. Vyčištěná lokalita může totiž přilákat i plazy, ptáky, hmyz a koneckonců i různé druhy rostlin," naznačila.

Rohatské tůně jsou v pořadí již šestým, zastavením nedávno otevřené stezky Okolo Klenice. Ta měří deset kilometrů, má celkem třináct zastávek a právě šestá je věnovaná obojživelníkům, kteří se snad brzy nastěhují do tůní. Na dalších informačních tabulích se návštěvníci mohou přečíst něco o stromech, polodrahokamech, ptácích, ale také škeblích, světluškách či motýlicích. Aby cesta zvláště dětem příjemně plynula, je součástí stezky naučná hra včetně pracovního listu, který si mohou vytisknout ze stránek dolnobousovského „íčka".

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
2.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

STO JEDNA LET. Takové narozeniny oslavila Božena Šnáblová z Mladé Boleslavi.

Božena Šnáblová oslavila 101. narozeniny

Ilustrační snímek.
6

Dobrovolníci pomáhají seniorům i dětem

Dostane most v Dražicích přednost v opravě?

Benátky nad Jizerou - Kraj řeší dilema. Rekonstruovat prioritně havarijní most v Dražicích, nebo v Benátkách?

Sládek na bývalém nádraží učí, jak se vaří dobré pivo

Obrovský nárůst počtu minipivovarů v posledních letech neminul ani střední Čechy. Podle elektronické pivní mapy jich je v kraji na sklonku letošní zimy přes třicet. A jejich počet má podle odborníků dále stoupat.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

Tomáš Krátký: Pro vaření piva je nejdůležitější voda

O domácím vaření piva nikdy nepřemýšlel. Pil klasická česká piva, než ho před pěti lety kamarád seznámil i s pivy z menších pivovarů. „Hrozně mě to nadchlo," říká třicetiletý Tomáš Krátký ze Stratova na Nymbursku, který má od té doby za sebou už několik uvařených várek domácího piva.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies