Porotu nejvíce zaujalo zpracování příběhu Michaela Kocába v podání čtveřice gymnazistů ve složení Ondřej Smýkal, Matěj Kotrba, Kryštof Doležal a Marek Marcibál, kteří předvedli originální scénku, kdy je Kocáb coby muzikant a občanský aktivista vláčen po vyšetřovnách StB, aby posléze zprostředkoval vyjednávání mezi Občanským fórem v čele s Václavem Havlem a komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem v době sametové revoluce. A zároveň se již chystá na odsun sovětských vojsk z Československa.

Jako druhý nejlepší byl ohodnocen tým mladoboleslavské Střední zdravotnické školy s příběhem lékařky Jarmily Šulcové, která dlouhá léta působila v boleslavské dětské nemocnici. Děvčata se ve vylíčení osudů ženy, která coby dospívající dívka prožila na vlastní kůži bombardování Mladé Boleslavi a nechybělo mnoho, aby ji v lazaretu, kam šla s maminkou pomáhat ošetřovat zraněné, zastřelil mladý německý voják.

Čtěte také: Legionáři připomněli odbojáře na novém místě

Na třetím místě se umístil tým 4. ZŠ z Podolce, který natočil a zpracoval příběh paní Zuzany Tvrzské. Její otec Jindřich Hes – personální ředitel Škodovky - se účastnil protinacistického odboje. V době, kdy byl starostou mladoboleslavského Sokola, byl začátkem 50. let minulého století zavřen komunistickým režimem. Sama pamětnice za zlomový okamžik ve svém životě považuje setkání se svým současným manželem, který ji dovedl ke skautům.

Všichni členové poroty – boleslavská archivářka Alena Benešová, učitel dějepisu z mnichovohradišťského gymnázia Petr Mazánek a boleslavský publicista Aleš Kysela – se shodli na tom, že obstály všechny týmy už tím, že se do projektu zapojily. Podstatné nebylo to, kdo vyhrál, ale to, že účastníci projektu z hlediska tradiční školské výuky netradičním způsobem zpracovali příběhy pamětníků. Aleš Kysela to shrnul tak, že pro porotce nebylo jednoduché hodnotit práce jednotlivých týmů. Ve sportovní terminologii klasifikace výkonu krasobruslařů to shrnul tak, že všechny si zaslouží za svoji účast desítku – tedy nejvyšší možné ocenění.

Na slavnostním zakončení projektu účastníky pozdravili zástupci města Mladá Boleslav a Středočeského kraje. Náměstek primátora Daniel Marek řekl, že je rád, že se takový projekt v Mladé Boleslavi koná. V této souvislosti připomněl výročí německé okupace v roce 1939 (prezentace se konala v den jejího výročí) a zároveň se podělil i o své zkušenosti z dětství, jak byl ovlivněn vyprávěním a vzpomínkami svých rodičů a příbuzných. Jeden z nich navléknul v době sovětské kupace v roce 1968 v Mladé Boleslavi na sochu V.I. Lenina batoh. Hana Jankrlová z odboru školství, mládeže a tělovýchovy Středočeského kraje ocenila možnost konání tohoto projektu.

Čtěte také: Inkluze znamená více peněz, ale i rizika

Za organizátory projektu z o.p.s. Post Bellum přítomné oslovila vedoucí vzdělávacích projektů této neziskové organizace Hana Hniličková. Projevila vděčnost za to, že se tento projekt v Mladé Boleslavi konal již podruhé. Zároveň upozornila na to, že natočené rozhovory budou zpracovány a uloženy na portálu Paměť národa. Přítomným učitelům – vedoucím týmů - za jejich práci poděkoval vedoucí odboru školství mladoboleslavského magistrátu Václav Kalát. Zdůraznil přitom s povděkem, že jeho účastníci se dějepis učí novými metodami, které se liší od těch klasických.

Projektu Příběhy našich sousedů v Mladé Boleslavi se zúčastnilo 67 žáků a studentů z mladoboleslavských základních a středních škol, kteří vytvořili 14 týmů a zpracovali příběhy 14 pamětníků. Vzniklo 13 rozhlasových reportáží a jedna videoreportáž. Většina z nich byla sestříhána v Signál rádiu v Mladé Boleslavi.

AUTOR TEXTU: Michal Šimek

Čtěte také: Firmy marně shánějí dělníky, elektrikáře a instalatéry