VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poklad: archeologové objevili nádobu plnou stříbrných mincí

Mladá Boleslav - Poklad bude letos představen veřejnosti na právě připravované výstavě o zajímavých nálezech na Mladoboleslavsku

3.1.2013 0
SDÍLEJ:

Archeolog Filip Krásný s poklademFoto: Archiv archeologa

Poklad a pohádka k sobě neodmyslitelně patří. Stejně jako poklad a archeolog. Jeden takový poklad, plnou nádobu mincí, našel mladoboleslavský archeolog Filip Krásný. „Připadal jsem si opravdu jako v pohádce. V podobných situacích přirozeně planou emoce a člověka napadá množství otázek – co jsem vlastně objevil, kolik toho bude, jak je to staré. Na prvním místě ale musí vždy zůstat profesionální přístup, to znamená vyzvedávání zbytečně neuspěchat, vše řádně zdokumentovat, nafotit, nakreslit, zaměřit, odebrat vzorky… A všímat si i nejmenších detailů" vypráví archeolog.

Několik podobných pokladů se už v minulosti v Boleslavi našlo. Nádoba s mincemi byla nalezena pár kilometrů od Bělé pod Bezdězem, u lesní cesty, v místech, kudy dříve vedla obchodní stezka. „K objevu pokladu došlo letos na podzim, symbolicky na Dušičky. Zjištěn byl při akci pracovníků archeologického oddělení Muzea Mladoboleslavska. Zajímavé je, že nedaleko od místa nálezu procházela skutečně obchodní stezka," řekl Krásný. Co všechno poklad obsahuje, kým a kdy byl do země zakopán a co s ním bude dál?

Jak vlastně poklad vypadá a co obsahuje?
Stručně řečeno – jde o nádobu naplněnou stříbrnými mincemi. Těch bylo objeveno přesně 101. Většinu tvoří nižší nominály, hlavně krejcary Ferdinanda II. a Ferdinanda III. Raritou je několik mincí Albrechta z Valštejna, majitele Frýdlanstkého vévodství a velitele císařského vojska za třicetileté války. Mince byly vyraženy v hlavním městě Valdštejnova panství, Jičíně. Mezi méně obvyklé mince patří také ražby rodiny Šliků, ze které pocházel známý Jáchym Ondřej Šlik, popravený v roce 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře. Nejkrásnějším a nominálně nejvyšším platidlem v souboru je tolar saského kurfiřta Jana Jiřího. Tolar byl vyražen z vysoce kvalitního stříbra, jeho průměr činí téměř pět centimetrů a vidíme na něm podobiznu Jana Jiřího ve zbroji, s mečem a jedné a přilbicí v druhé ruce. Zřetelný je i upravený vous a poněkud zachmuřený kurfiřtův výraz. Za třicetileté války stála vojska Jana Jiřího nejprve na straně Švédů, později přešla na stranu císařských. Mince byly zabaleny do plátna, a poté vloženy do malé nádobky. Zbytky plátěného obalu přečkaly na dně nádobky přes 350 let a zůstaly zachovány až do dnešních dnů. 

Kdo a kdy poklad do země uložil?
Přibližnou dobu uložení známe z letopočtu vyražení nejmladší mince. Tím je v našem případě rok 1642. V tomto roce, nebo jen několik málo let poté, byl poklad do země uložen. Pohybujeme se tedy na samém závěru třicetileté války (ta trvala od roku 1618 do roku 1648), v jednom z nejdivočejších úseků českých dějin. V té době bylo Pojizeří zdevastováno průchody a pobytem vojsk všech znepřátelených stran, nastal všeobecný hospodářský rozvrat. V prosinci roku 1631 vpadli do Čech Sasové, kteří se přes odpor habsburské armády usídlili v celých severních a severovýchodních Čechách, a obsadili i Prahu. V roce 1638, kdy již byla po kraji rozložena pro změnu armáda císařská a k tomu celou zemi postihla velká neúroda, přichází švédské vojsko pod vedením generála Banéra. Nastává skutečná loupežná válka, drancování a plenění nezná mezí. Pojizeří je Švédy obsazeno až do roku 1643, v roce 1645 přichází krupobití, o rok později morová nákaza. Při ní zahyne jen v Mladé Boleslavi na 600 lidí. Všechna města a vesnice Pojizeří jsou válečnými útrapami postižena, některé vsi či tvrze nižší šlechty zanikají zcela. V této katastrofální situaci kdosi nám neznámý ukládá nedaleko Bělé pod Bezdězem do země svůj majetek. Kdo to byl a proč si své jmění již nevyzvedl zůstane asi navždy neobjasněno.

Nachází se podobné poklady často?
Archeologové mají často nejasné zprávy o podobných pokladech, objevených amatérskými hledači pokladů. Tyto nálezy ale mizí na trhu nebo v soukromých sbírkách. To ovšem není případ několika podobných mincovních nálezů z Mladoboleslavska. Podobný poklad byl nalezen v roce 1931 při stavbě prodejny Baťa v Železné ulici, nebo v roce 1829 u Újezda. Úsměvným je objev stříbrných mincí v ježčím doupěti v roce 1907. S rozšířením detektorů kovů mezi veřejností přišel pochopitelně také nárůst počtu takovýchto nálezů. Bohužel, jen část z nich se daří dokumentovat či získávat do sbírek muzeí. O to cennější je právě náš poklad, u kterého jsou zaznamenány podrobné nálezové okolnosti včetně fotografické a kresebné dokumentace.

Co bude s pokladem dál? Bude představen veřejnosti?
V tuto chvíli pokračuje čištění jednotlivých mincí, jejich konzervace a hlavně numismatické zařazení. Tyto práce provádí kolega Adam Kout. Zároveň byla přizvána ke spolupráci odbornice na historický textil Vendulka Otavská. Nález bude představen v příštím roce na připravované výstavě o pokladech na Mladoboleslavsku. V roce 2013 také vydá Muzeum Mladoboleslavska další ročník znovu obnoveného sborníku Boleslavica, jehož součástí bude odborné zpracování právě tohoto nálezu. Celý poklad by se nakonec měl stát součástí nové expozice Muzea ve Bělé pod Bezdězem.

Autor: Petra Kuldová

3.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová při projevu na setkání starostů středočeských obcí, které uspořádal Středočeský kraj 21. února v Kongresovém centru v Praze
6

Na setkání s vedením kraje přijelo 500 středočeských starostů

Momentka ze zkoušky hry "Ještě jsme nekakali".

Divadýlko uvádí bláznivé komedie z Francie

Nejvíc peněz dá město opět na hokej, fotbal a florbal

Mladá Boleslav i v letošním roce podpoří sportující mládež ve městě. S tímto cílem byla vyčleněna suma, blížící se deseti milionům korun. Podobně jako loni.

KRÁTCE: Benátky koupí laserový radar

Co se děje na Boleslavsku? Přinášíme vám přehled krátkých zpráv.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

EET? Prázdné výlohy a strach

Po restauracích, barech a hotelech, které už mají za sebou skoro tři měsíce zkušeností, míří elektronická evidence tržeb (EET) do dalších provozoven. Od začátku letošního března čeká živnostníky podnikající v maloobchodě i velkoobchodě. Někteří jsou už teď dokonale připraveni, jiní podlehli strachu a s podnikáním raději končí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies