„Jestli lze o některých místech na Mladoboleslavsku říci, že jsou lidskou nohou takřka nedotčena, pak to budou bývalé vojenské prostory," říká Milada Vrbová, předsedkyně místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Hned za Mladou Boleslaví se jeden takový rozkládal na Chlumu. Díky tomu mají Boleslaváci na dohled místo s panenskými zákoutími a nepřebernými druhy rostlin a živočichů.

Právě kvůli jedinečnému charakteru přírodního parku zde ochránci přírody ve spolupráci s Muzeem Mladoboleslavska vytvořili novou naučnou stezku, kterou v sobotu otevřou. Povídali jsme si o ní s Miladou Vrbovou.
 

Stezka na Chlumu. Proč je jejím tématem právě kombinace přírody a archeologie?
Od přátel z Muzea Mladoboleslavska jsem věděla, že se na Chlumu našla spousta hodnotných archeologických nálezů. To byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli zpracovat stezku poskytující komplexní informace o místě o jeho historii, archeologii i přírodě. Chlum je v širokém okolí nejhodnotnější a člověkem nejméně poznamenanou přírodní lokalitou.

Jaká byla cesta stezky od prvotního návrhu k realizaci?
Od prvního nápadu uběhlo asi pět let. Na začátku jsme jednali s městem, které mělo vypsat projekt a vystupovat jako jeho realizátor. Předběžná domluva zněla tak, že město využije naše know-how a následně zažádá o dotace. Tehdy byl projekt podstatně nákladnější měl stát kolem tří milionů, samotná stezka měla vést ve dvou kruzích až na Boží vodu a na Švédské šance. K tomu i přes několikerá jednání nedošlo. Dopadlo to tak, že projekt zůstal někde založený v šuplíku. Letos ale ČSOP Klenice slaví deset let od svého založení, a tak jsme se rozhodli zužitkovat již dříve provedené dendrologické, entomologické a další průzkumy a do role realizátora se postavit sami. Projekt jsme samozřejmě výrazně očesali a potřebných 250 tisíc získali od místních firem nebo společnosti Net4gas.

Co je cílem?
Přivést lidi na Chlum. Chceme především podtrhnout význam této lokality, a tak zabránit tomu, aby se zde budovaly nějaké bláznivé projekty jako třeba singltrek (speciální stezka pro terénní cyklistiku, pozn. red.). Biologická hodnota Chlumu je obrovská, rostou tu trávníky nebo spousta vzácných druhů rostlin, které jinde nenajdete. Stále se tu vyskytuje step a také z pohledu archeologa jde o nesmírně bohatou lokalitu. Chlum má rozhodně co nabídnout a je zde stále co objevovat.

Na Chlumu žije například plšík lískový.
Jedním ze vzácných obyvatel Chlumu je také plšík lískový. Foto: ČSOP Klenice.

O jak rozsáhlý projekt ve výsledku jde?
Začátek stezky je v Nepřevázce. V restauraci Na Statku si mohou například školní kolektivy vyžádat pracovní listy, které budou k dispozici i na webových stránkách, a cestou vyplňovat soutěžní otázky. Upozorňuji, že všechny úkoly mají hravou formu, jejich plnění má být především zábava. Vždyť informacemi jsme dnes všichni přehlceni.

Odkud a kam stezka povede?
Trasa vede starou umrlčí cestou, kterou jsme během příprav stezky vyčistili a obnovili, na Chloumek. Odtud směřuje po okraji lesa kolem Švédských šancí, Karlova vrchu a myslivny po cyklostezce zpátky do Nepřevázky. Umrlčí se nazývá proto, že na hřbitově kolem kostela v Sýčině pohřbívali své mrtvé i lidi z Chloumku, kteří cestu využívali, aby s nebožtíky nemuseli až do Dobrovice. Trasa je dlouhá sedm kilometrů a nachází se na ní deset informačních tabulí s vyobrazením rostlin, živočichů, ale také pokladů, které zde byly nalezeny. Na jednotlivých zastaveních jsou ale také interaktivní prvky pro děti. Každá tabule je navíc opatřena QR kódem, po jehož načtení se mohou majitelé chytrých telefonů na webu dozvědět další rozšiřující informace.

Stezka v podobě, v jaké ji otevřete, je už hotovou věcí nebo je možné její další rozšiřování?
Nápadů máme spoustu, ale vše se bude odvíjet od množství peněz, které se nám podaří získat. Do budoucna bychom určitě chtěli obnovit pískovcový smírčí kříž, který na Chlumu nechal na své náklady vztyčit dobrovický kat Jan Růžička, jenž se tak kál ze svých hříchů. Kříž je dnes v dezolátním stavu a většina lidí nemá o jeho existenci tušení. V sedmdesátých letech se na něm ošklivě podepsali ruští okupanti, kteří se na něm cvičili ve střelbě. Rádi bychom z něj alespoň odstranili azbuku a také beton, kterým se jej v minulém století někdo neuměle snažil opravit.

Stezka se otevře 27. září v 11 hodin, účastníci se sejdou u restaurace Na Statku v Nepřevázce.