VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Otec a syn Zörklerové: hokej je nejkrásnější hra na světě!

Mladá Boelslav - Na boleslavském „zimáku" jen málokdy aspoň jednoho z nich nepotkáte, led je jejich osud

24.3.2014
SDÍLEJ:

Lukáš a Jiří Zörklerovi na boleslavském zimním stadionuFoto: Deník / Šárka Charousková

Vztah mezi Jiřím Zörklerem a zimním stadionem ve městě automobilů se začal psát doslova už od plenek.

„Tady na té fotce je můj děda, který pomáhá stavět zdejší zimní stadion," ukazuje Jiří Zörkler na černobílý obrázek na zdi své pracovny. Ta se nachází jak jinak v areálu zimáku.

„A kdyby ta fotka byla trošku širší, tady byste viděla kočárek, ve kterém spím já," přidává.

Pracuje jako vedoucího provozu zimního stadionu a také trenér mládežnických kategorií boleslavského hokeje, naposledy měl na starosti mladší dorost a žáky z 5. a 7. třídy.

Děda ho tedy k hokeji přivedl, Jiří Zörkler mu zůstal věrný, a hrál ho až do doby, než se vrátil z vojny, kdy nastupoval dvě sezony za Benátky. To bylo v čase kolem listopadového převratu, boleslavskému hokeji se příliš nedařilo a Jiří s aktivním hraním skončil.

Ovšem jen načas. „Pak se v roce 1990 narodil Lukáš, a já jsem opět chodil na hokej, tentokrát i s ním. Úplně samozřejmě z toho vyplynulo, že malý Lukáš se věnoval hokeji i aktivně, a já jsem opět začal trávit hodiny na zimním stadionu," vzpomíná.

„V době, kdy se dostal do čtvrté třídy, přišla od jeho tehdejšího trenéra Vládi Lejska nabídka, jestli bych s ním nechtěl trénovat."

Nabídku samozřejmě přijal, nejprve působil jako asistent trenérů Vladimíra Lejska a Jiřího Slabého, pak si vzal jako trenér třetí třídu, a od té chvíle „se vezl".

Coby trenér prošel všemi žákovskými kategoriemi až do dorostu, poté přišla možnost pracovat jako vedoucí zimního stadionu, a od té doby už se Zörkler starší ze zimáku prakticky nehnul.

Přiznal, že tu tráví někdy i čtrnáct hodin denně. Důkazem toho, že je „ledem švihnutý" budiž i fakt, že se rozhodl udělat si trenérskou licenci A, tedy tu nejvyšší. A ta vyžaduje studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu, takže vlastně návrat do studentských let.

„Před zkouškami jsem na tom jako ti malí kluci z kabin, prostě se po večerech musím šprtat, navíc v mém věku už mi to do hlavy moc dobře neleze," prozradil s troškou nevole, nerad se totiž školními úspěchy chlubí.

Ledové dědictví

Jak z logiky věci vyplývá, Lukáš se co do lásky k ledu potatil, a díky němu se Jiří, nejprve v roli otce, před lety vlastně vrátil na místo činu.

Lukáš začal s hokejem už jako dítě, a zůstal u něj zatím celý svůj dosavadní život. Od žákovských kategorií až po juniory, rok hrál i za muže.

„Prakticky hned po maturitě jsem začal s klubem spolupracovat jako trenér u těch nejmenších kluků," vypráví.

„V té době jsme měli profi trenéry až od třetí třídy, ale hlavně jsme potřebovali ten trenérský kádr omladit," doplňuje ho otec. Lukáš Zörkler tak dostal na starosti nejmladší žáky, dnes je trenérem první a druhé třídy.

Když se prcků v kabině zeptáte, co trenér, zasypou vás malí hokejisté superlativy. Je pro ně takovou autoritou, že by mu mohly mnohé učitelky (a možná i rodiče) závidět.

Ale není ta práce s dětmi, navíc s bandou hokejistů, kteří chvilku neposedí, někdy trošku na hlavu? Nemají toho občas plné zuby? Na tuhle otázku oba bez vteřiny zaváhání svorně vrtí hlavami. „Ba naopak, tím nadšením a zápalem mi hlavně ti menší spíš dobíjejí baterky, je to krásná práce," tvrdí Zörkler starší.

Oba se ale také shodnou na tom, že daleko těžší než s malými hokejisty je to občas s jejich rodiči. „Někteří tatínkové, ale i maminky, si přes své ratolesti plní vlastní sny a nenaplněné ambice. Občas je těžké s některými z nich komunikovat, ale i to je součást téhle práce, takže to tak bereme," shodují se.

A co na tom vlastně hokeji vidí? „Je to tvrdá hra, ale krásná, rychlá, dynamická, chlapská. Na jedné straně sice dřina, ale na té druhé taky velká radost. A pocit z vyhraného zápasu, to je něco, co se nedá popsat, to musíte zažít," tvrdí.

Pokud by vám to všechno jako důvod ještě nestačilo, tak hokejisté jsou prý zaručené lepidlo na holky. Hokejistu chce údajně každá…

Autor: Šárka Charousková

24.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Děti z divadelního tábora navštívili ranč na Blatech.
39

OBRAZEM: Pohádkový statek na Blatech: Chovají zde i lamy alpaky

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Češi milují skotské hry a irskou whisky, víc jí vypijí jen v USA

Sychrov – Kilty, dudy, skotští siláci a samozřejmě i skotská whisky či národní lahůdka zvaná haggis. A také skotská, irská či keltská hudba. Rekordy a autoveteráni. To všechno zažijí i letos účastníci tradičních skotských her na zámku Sychrov. Začínají už dnes neoficiálním programem na nádvoří zámku, který odstartuje ve 20 hodin výukou skotských tanců. 

Festival u Mácháče i letos doprovodí policejní manévry

Českolipsko – Celní správa, dopravní i říční policie a toxi tým se o víkendu zaměří na návštěvníky festivalu Mácháč. Nebudou chybět ani hlídky se samopaly. 

V cestě za prvním triumfem stojí Liberec

Mladá Boleslav – Už to zlomte! Fotbalisty Mladé Boleslavi čeká zítra čtvrté kolo HET ligy, před domácími fanoušky přivítají Liberec. Svěřenci trenéra Dušana Uhrina mladšího už nutně potřebují zabrat, prožívají totiž jeden z nejhorších startů za poslední léta.

Letní projekce nevymizely, promítalo se i v historické faře

Boleslavsko /INFOGRAFIKA/ - Letní kina, jejichž projekce patřily dlouhá desetiletí k prázdninové zábavě, pomalu zanikají. Může za to nezájem lidí, ale i technická náročnost, která zamezuje provozovatelům promítat nové filmy. Přesto se o prázdninách ve Středočeském kraji stále najdou místa promítání pod širým nebem, kde se lidé baví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení