Je to už tradice, že se na jaře objeví u Podhradské tůně, na silnici spojující Malou Bělou a Debř, mladoboleslavští ekologové z Českého svazu ochránců přírody Klenice, aby tam u lesa vystavěli několik set metrů dlouhé bariéry. Nejinak tomu bylo i o právě skončeném víkendu. Letos se stavění zábran zúčastnilo daleko více lidí, než tomu bylo loni. Podle Milady Vrbové, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Klenice Mladá Boleslav, jich dorazilo přibližně 30.
„Oslovili jsme i základní školy, takže dorazilo i dost žáků. Dalo by se říct, že je zde půl dospělých a půl dětí,“ uvedla pro Deník Vrbová s tím, že mladé lidi se zájmem o ekologii velice vítají.
Nelehká práce
U Podhradské tůně vyrostlo během několika hodin přibližně 400 metrů bariér. Letos poprvé se podle Milady Vrbové stavěly bariéry i u Bradlce, kde bylo v minulém roce zjištěno větší množství obojživelníků migrujících přes silnici. Na tomto místě byla vystavěna bariéra dlouhá přibližně 100 metrů. Několik let s výstavbou bariér pomáhali i studenti ze Střední odborné školy v Jičínské ulici v Mladé Boleslavi. Letos od pomoci ovšem Český svaz ochránců přírody Klenice ustoupil.
„Pomáhali nám stavět bariéry u Dolní Krupé, ovšem jde o velice nebezpečný silniční úsek. Měli jsme strach, aby tam nedošlo k nějakému úrazu, protože provoz je v tomto místě opravdu velmi silný a jezdí tudy mnoho kamionů,“ uvedla důvody Vrbová s tím, že bariéry proto postaví ekologové sami, ovšem studenti zkrátka nepřijdou.
Na studenty střední školy bude čekat zajímavá práce, a to vybrat z pastí napadané obojživelníky a přenést je přes silnici.
Vzácní živočichové
V pastích nejčastěji končí žáby, ale nejen ty se tam dají při ranním či nočním sběru najít. Například v okolí Bradlce jde nejčastěji o ropuchy. U Podhradské tůně také vládne ropucha obecná, která zde má největší zastoupení. „Objevuje se zde například i čolek obecný, blatnice skvrnitá, což je také kriticky ohrožený druh. Dále se zde vyskytují i skokani – štíhlí, hnědí. Našli jsme zde i Skokana ostronosého, což je poměrně vzácný druh,“ vyčetla obojživelníky z Podhradské tůně Milada Vrbová.
Bariéry na těchto místech vydrží přibližně 4 týdny.
- bariéry obojživelníky navedou do pastí v úrovni terénu, kam spadnou
- obojživelníky z pastí dobrovolníci vysvobozují dvakrát denně – ráno a večer
- živočichové jsou následně bezpečně přeneseni přes silnici do Podhadské tůně, či na příslušná místa v jiných lokalitách
- během umístění bariér se u Podhradské tůně objeví asi 200 živočichů