Na Mladoboleslavsku je kolem tří set vlakových přejezdů, řada z nich není chráněná. Je na místě domáhat se závor, nebo je problém úplně někde jinde?

Jeden z nechráněných přejezdů se nachází na cestě z Mladé Boleslavi do Kolomut, koleje tu kříží silnici třetí třídy a Jaroslav Vladecký tudy jezdí několikrát za den. Strach však prý nemá.

„Před pár lety slibovali, že přejezd zabezpečí, nic se ale zatím nestalo. Osobně mi to nevadí, člověk musí být zodpovědný sám za sebe a dávat pozor," tvrdí.

Na tomto místě ovšem už došlo k několika střetům s vlakem, a řada místních bojuje za to, aby sem bylo nainstalována alespoň světelná signalizace. Podle Drážní inspekce je ale pravda na straně Jaroslava Vladeckého.

„Na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je pouze čtvrtina z celkového počtu osmi tisíc, se odehrává takřka polovina všech nehod," uvádí. Nejméně rizikové jsou přejezdy, na nichž jsou závory. To je ale zase poměrně nákladné. Ke střetu s vlakem na Boleslavsku došlo v červnu na přejezdu ve Březně. „Devětatřicetiletý motorkář narazil do osobního vlaku na přejezdu a utrpěl těžká zranění," potvrdila tisková mluvčí boleslavských policistů Markéta Johnová.

Přestože se zde stále investuje do zabezpečení přejezdů, největším nebezpečím je podle všech odborníků, které Boleslavský deník oslovil, člověk. „V drtivé většině jsou viníky účastníci silničního provozu, kteří vjedou na přejezd v době, kdy to zákon zakazuje," říká mluvčí drážní inspekce.

Za přejezd smrti byl považován úsek v Bezděčíně, kde došlo k dosud největšímu vlakovému neštěstí na Boleslavsku, když tu v roce 1969 zahynulo po střetu vlaku s autobusem 23 lidí. Tento přejezd si poté vyžádal ještě několik lidských životů, nyní je však už čtyři roky chráněn závorami.