VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Můj milý dení(č)ku aneb mezi nebem a zemí

Praha - Můj milý dení(č)ku, víš, pořád přemýšlím, že někde něco nějak je. Nějak mezi nebem a zemí. Jen to neumím popsat. Abys pochopil, musím od začátku.

9.10.2013
SDÍLEJ:

Jiří MacekFoto: Deník/Slávek Růta

To bylo zrovna tuhle, můj dení(č)ku. Chci jít spát, je nějak kolem jedenáctý hodiny. Večerní. Sotva koukám, přesto si pouštím na počítači písničku. Mám rád skupiny Chinaski a No Name. Tak si spouštím písničku Na, na, na. Zpívají ji Michal Malátný a Igor Timko z těch kapel, Čech a Slovák, zpívají o tom, jak jsme se před pár lety jako Češi a Slováci rozešli… „Dodnes sa diví celý svět, jak se dá rozejít bez krve naposled a poprvé, málokdo vrátil by to zpět…"..... Třikrát ji poslechnu, pak ji posílám na facebook svým přátelům. Na týhle sociální síti mám asi dvě stovky přátel, a co napíšu, to všichni hned vidí a vědí. Tak ať se pokochají. A pak si ještě pouštím písničku Tomáše Kluse - toho mám taky rád - Nebudu vám lhát. Ten tam zase zpívá, že „…a tam mi andělí poštou přišlo od pána psaní, psal ať si to všichni pročtou, že prý je život k milování." Nějak mne ty písničky v té noci chytají za srdce. Možná pro to, že jsem byl dva roky na Slovensku na vojně, možná, že je to tím, že jsem zase o rok starší. A taky že ti nechci, můj dení(čku) lhát. Tak toho Kluse na ten facebook mrskám přátelům taky.

No a teď to, dení(č)ku, teprve přijde. Usínám. Půl hodinky do půlnoci. Když v tom Píp, Píp! Zpráva. Esemeska. Píše mi kamarádka Jana. Jana Hladíková. Ta, co je instruktorkou spinningu a prostě je to skvělá baba. Kamarádka. Bydlí vzdušnou čarou padesát kilometrů. Padesát. Nejmíň. Ona v Mladé Boleslavi, já v Praze. „Jiříku, spíš? Musím s tebou mluvit, teď hned!" napsala. Tak naléhavá prosba, byť v noci, copak se děje? Potichu vykradu z ložnice, co by tomu asi žena řekla, skoro půlnoc.

Volám. „Nazdááár, kamaráde," křičí do telefonu spinningová Jana, která asi nemá poblíž spícího manžela. „Hele, to ti musím povědět. Prostě tady někde něco je, to není možné. Něco mezi nebem a zemí," chrlí a pokračuje: „Už dlouho jsem nepouštěla na spinningové hodině písničku Tomáše Kluse Nebudu vám lhát a dneska jsem ji po dlouhé době pustila. A na závěr lekce k protažení jsem měla připravenou, se podrž, písničku Na, na, na. Před pár jsem byla v Dubrovníku a tam viděla následky válečných hrůz. Teprve dnes u té písničky mi došla hloubka těch slov. A cyklistům jsem o tom vyprávěla. Vrátím se domů, unavená, jdu spát a najednou Píp, Píp. Na facebooku mi skočila zpráva od tebe. Tys tam šoupnul zrovna tyhle dvě písničky. Já na to koukám jak „zjara", a tak ti volám. Co na to říkáš?" ptá se. A co na to já?

"Hele, Jani, já si myslím, že tohle není poprvé mezi námi. Padesát kiláků vzdušnou čarou a zase se myšlenky propojily. Víš, jakoby bylo něco…!"

Můj ty dení(č)ku, ona mne přerušila a dohrkla: "… mezi nebem a zemí, co nás spojuje."

„Jo," povídám. „A víš co, já zjistím, čím jsme vlastně my dva v minulým životě byli. Co jsme měli společnýho. Něco tam snad muselo být. Aspoň mi to tak připadá. Tak dobrou."

Můj milý dení(č)ku, tahle to fakt bylo. Náhoda? Něco mezi nebem a zemí? Zítra začnu pátrat, jak to bylo kdysi. Musím na to přijít. Tady fakt je něco, čemu se říká „mezi nebem a zemí"…

Autor: Jiří Macek

9.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zámek Mnichovo Hradiště

Páteční noc může být sladká

Profesionální hasiči změřili své síly v krajské soutěži Nejtvrdší hasič přežije
63

Profesionální hasiči změřili své síly v krajské soutěži Nejtvrdší hasič přežije

O část snůšky včelaři přišli, med ale bude

Boleslavsko – Včelaři jsou stejně jako zemědělci odkázáni na rozmary počasí. To s nimi a jejich včelami letos sehrálo pěkně divokou hru. Po velmi teplých dnech na začátku jara nastalo prudké ochlazení, včely přišly o část snůšky z ovocných stromů a některé méně zakrmené se rozplodovaly a následně umíraly hlady.

AKTUALIZOVÁNO

IKEM hlásí objev: cukrovka je pryč během několika minut

Praha – Zcela nový léčebný postup, který může znamenat naději na nový život nejen pro statisíce obyvatel naší země, které trápí onemocnění cukrovkou druhého typu, ale doslova by mohl znamenat revoluční objev v lékařství pro celý svět, se chystá testovat Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Aktuálně hledá 150 tlouštíků trpících diabetem, na kterých bude ověžovat účinnost metody DiaGone vyvinuté v Izraeli. Tam se již léčbě podrobilo 27 pacientů – a to nejen s velice nadějnými výsledky, ale hlavně bez komplikací. Ukazuje se, že pacienti trpící cukrovkou mohou žít i bez cukrovky – a bez toho, že by se museli výrazněji omezovat ve svém životním stylu (třeba drastickými dietami). Ověřovat tyto experimentální poznatky se budou v příštích třech letech nejen v Praze, ale také ve Španělsku – a další dvě centra mají vzniknout rovněž v Izraeli.

DOTYK.CZ

Lžete a zase lžete, pronesla Valachová a pak se rozplakala

/ANKETA/- Zasedání parlamentních výborů nebývá nijak dramatické. Až na výjimky. Tou bylo středeční jednání senátního školského výboru, který posuzoval návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, jehož hlavní součástí je kariérní řád.

Ráno po odvolání z funkce: exministr Babiš zavítal mezi starosty na Kutnohorsko

Zbraslavice - Pozván a ohlášen byl ještě jako ministr financí a vicepremiér, ovšem přijel už jen jako bývalý ministr financí a bývalý vicepremiér. Hned první den „v civilu" zavítal Andrej Babiš do Zbraslavic na Kutnohorsku, na setkání starostů obcí sdružených v Místní akční skupině Lípa pro venkov.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies