VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mráz trápí hladem lesní zvěř. Myslivci ji dokrmují

Mladá Boleslav - Letošní zima je podle odborníků nejstudenější za posledních sedmdesát let. Potvrzují to i myslivci, kteří shodně říkají, že zvěř dokonce kvůli dlouhotrvajícímu sněhu a mrazům trpí nedostatkem jídla. Aby se počty zvěře v lesích netenčily, musí je myslivci pravidelně krmit.

4.2.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Karel Pech

Podle Karla Bendla, ředitele Správy městských lesů z Benátek nad Jizerou, mají velké problémy se sháněním potravy větší býložravá zvířata. „Okusují vršky mladých lesních dřevin a křovin, nebo si potravu pracně vyhrabávají, což je stojí mnoho energie. Navíc přitom způsobí i škody na lesních porostech," vysvětluje Karel Bendl. Právě proto myslivci a lesníci zvěř přikrmují. Důvodem je ale i to, že většina samic je březích a připravují se na jarní rození mláďat.

Nymburští myslivci se proto předzásobili krmivem. Rychle ale ubývá a to i proto, že krmná místa doplňují každý den. „Slabší zvěř bez naší pomoci nemá velkou šanci přežít tuhou zimu, potažmo mrazy. Proto se o ni musíme starat a věnovat jí dostatečnou péči," říká Miroslav Šifta, starosta Hrubého Jeseníku na Nymbursku a zároveň předseda mysliveckého spolku s tím, že už v únoru se mohou objevit první zaječí vrhy.

Na přikrmování zvěře jsou s předstihem připraveni i v Mělníku. Každý myslivec má podle Boženy Nové, předsedkyně Mysliveckého spolku Liška ze Sedlece, na starosti svůj krmelec, který plní už na podzim.

Oves i ječmen

Božena Nová dále popisuje, že s příchodem listopadu a prosince do korýtek u jeslí myslivci dávají například oves nebo ječmen. „Nesmí chybět solný liz. A jakmile napadne sníh, tak do krmelců nosíme vojtěšku," upřesnila předsedkyně sedleckého mysliveckého spolku.

Krmelce a zásypy si mezi sebou rozdělují také členové nosálovského mysliveckého spolku. Podle Michala Vejvody je za těchto podmínek kontrolují nejméně jednou týdně.

„Jakmile je v krmení nějaký výpadek, zažívací ústrojí zvířete to špatně snáší, protože musí neustále trávit potravu. Důležitá je také pravidelnost a stálost krmiv," vysvětluje myslivec.

Pokud se někdo domnívá, že je dobré zvěři třeba jednou měsíčně přilepšit jiným krmením s naprosto odlišným složením, pak Michal Vejvoda upozorňuje, že to není dobrý nápad.

Při mrazech se druh potravy mění

Dokud nezačnou mrazy, myslivci do lesa nosí i dužnaté plody, například řepu či jablka. Jakmile ale teploty klesnou pod nulu, od tohoto druhu krmiva upouští. Voda v něm totiž zmrzne, což může zvěři způsobit zažívací potíže.

A protože ani meteorologové nedokáží přesně předpovědět, jaké počasí se bude odvíjet v zimě, musí být myslivci krmivem dostatečně předzásobeni.
„Díky dobré spolupráci se zemědělci jsme si zajistili velkou krmivovou základnu. Mimořádně se nám osvědčilo, jak pro srnčí zvěř, tak zaječí nasekané seno s jádrem, což je pšenice a ječmen. Srnčí v zimě zase láká dužina z řepky, proto do zásypu dáváme hodně zadiny, tedy plevy se zrnem," vysvětluje Miroslav Šifta, předseda mysliveckého spolku Hrubý Jeseník.

Myslivci jako ochránci před predátory

V Benátkách nad Jizerou se v krmelcích objevuje i luční seno, v zásypech, stejně jako v sousedním Nymburce, plevy a jadrné krmivo s dostatkem soli a minerálních látek, které pomáhají trávení. „Voda v tomto období není nutná. Zvířatům stačí sníh či led. Myslivci ale zvěř musí chránit proti predátorům. Snadnou kořistí jsou pro ně právě oslabení jedinci," upozorňuje Karel Bendl.

Jelikož se v lesnictví pohybuje řadu let, všiml si, že z krajiny vymizely drobné druhy dříve běžných živočichů. „Jedná se například o zajíce, bažanty, koroptve a křepelky, z dalších pak o rejsky, ještěrky či motýli," vyjmenovává ředitel benáteckých městských lesů. Důvodem je podle něj nešetrný způsob zemědělského hospodaření a také extrémní klimatické podmínky.

Je ale také přesvědčen, že tvrdá zima přírodě prospívá. Velké mrazy totiž zahubí podstatnou část různých vývojových stádií lesních škůdců a parazitů, kteří přezimují pod kůrou stromů, v půdě či v hrabancích pod stromy. "Postupné jarní tání sněhu navíc umožní lepší a pomalejší vsakování vody do půdy a tím pomůže snížit vláhový deficit z posledních několika suchých roků. Možná se částečně doplní i léta ubývající zásoby spodní podzemní vody, což prospěje celému ekosystému," dodává Karel Bendl.

Autor: Lucie Růžková, Milena Krejsová, Jiří Říha

Místo události:
4.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Jarní mrazy ohrozily úrodu, nejvíc na ně doplatí víno

Ilustrační foto.

KRÁTCE: Muzeum láká na vějíře

Voda z vlastní studny - na kolik přijde

Pokud máme příhodné podmínky na zahradě nebo jiném pozemku pro vybudování studny (o potřebných podmínkách pro stavbu studny jsme psali zde) a jsme rozhodnuti studnu zřídit, udělejme si nejprve velmi přibližnou kalkulaci, na kolik to všechno přijde.

Mistr Evropy Horváth ví, proč je box dobrý pro život

Nymburk - Nedávno byl k zastižení v posilovně nymburského Sportovního centra profesionální boxer Štěpán Horváth.

KRÁTCE: Benátky mění územní plán

Benátky nad Jizerou - Zatímco jiná města nové územní plány teprve pořizují, v Benátkách si pospíšili a nový plán mají schválený už od roku 2014. Nyní se však připravuje jeho již druhá změna.

Bude referendum? Proti výstavbě na Štěpánce je i město

Mladá Boleslav /ANKETA/ – Ochránci přírody vytáhli v plné síle do boje proti záměru výstavby bytových domů v areálu Koliby na Štěpánce. Petici podpořilo za jeden den přes tisíc lidí.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies