VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mají-li ptáci co jíst, mrazy jim nevadí. Najdou se i ti, kteří nocují za komínem

Mladá Boleslav - Čím posloužit zpěvným ptákům, aby snáz přečkali zimu? To nám připomněl ornitolog Pavel Kverek

21.1.2017
SDÍLEJ:

Pavel Kverek, ornitolog a milovník přírodyFoto: Petra Kuldová

Ve dnech, kdy mráz sevře krajinu do kleští, je v přírodě až nezvyklé ticho. Ptáci, kteří se v přírodě většinou starají o zvukovou kulisu, totiž vyhledávají úkryty, kde se snaží chlad přečkat. Jak se jim to daří? Najdou v krajině, která spí pod sněhem, dost potravy? Jsou některé druhy odkázané na pomoc člověka? O tom jsme si povídali s kněžmostským kovářem a ornitologem Pavlem Kverkem.

Jak jsou vůbec ptáci, kteří na zimu nemigrují, přizpůsobeni, aby mrazy přečkaly? Jaké volí úkryty?
Zima, která se letos zdá tvrdší, tvrdší v podstatě není. Jen jsme si odvykli. Leden musí studit! Přežily by u nás i vlaštovky (mají totiž peří, které proti chladu izoluje stejně jako v případě jiných ptáků), ale nemají z čeho získat energii pro „vytápění" těla. Není pro ně navíc potrava, kterou tvoří především hmyz. Ptáci, kteří v našich končinách zůstávají nebo k nám dokonce přiletí zimovat, potravu čekávají. Pokud ji seženou, neživoří ani v mrazech. Přespávají načepýřeni v úkrytech, například dutinách, nebo jen tak v prostoru, třeba i na ledu. Jsou ovšem i tací, kteří nocují pospolitě a vzájemně se zahřívají. To je případ třeba mlynaříků, občas šoupálků). Zimují u nás už i někteří čápi bílí a někdy pobývají přes noc poblíž komínů. Samozřejmě to ale není pravidlem, je to spíš taková vychytávka některých jedinců.

Předpokládám, že mráz omezuje pohyb ptáků, protože v hlubokých mrazech je není vidět ani slyšet. Je to tak?
Za tuhých mrazů ptáci šetří energií a sdružují se kolem potravních zdrojů, například u krmítek nebo na skládkách. Rychlost musí ovšem vyvinout při útěku před predátory, kteří mají za potravu zase je, zatímco oni třeba slunečnici. Šetří i na hlasových projevech, pokud nejde o ptáky pospolité (lesní sýkory třeba). Jakmile se ovšem k poledni oteplí, probouzejí se rozmnožovací orgány a vedou samečky ke zpěvu a rivalitě.

Letos jsme se dočkali poměrně dlouhotrvajícího a souvislého sněhového pokryvu. Takové podmínky nejsou pro drobné ptactvo jistě jednoduché. Jak důležitá je pomoc ze strany lidí?
Pokryv sněhem je problém třeba v polích pro koroptve. K zemi se musí vrstvou sněhu prohrabat či najít místo třeba na mezi, kde je pod závějemi k zemi blíž. Semenožraví ptáci ovšem mají pravé žně, protože v lese či parcích dozrávají semena jehličnanů. Tato jsou navíc tučná, čili velmi vydatná a srovnatelná se slunečnicí, prosem a dalšími plodinami. Mnoho ptáků shání bobule na keřích, další se živí i jablky… A význam má také jmelí a ochmet, parazitické rostliny, které s ptáky svým způsobem počítají, protože právě ptáci po krajině roznesou jejich semena. Sýkory a jiné druhy hledají zámotky hmyzu všude možně a chodí i na krmítko třeba pro lůj (ten ovšem nesmí být slaný!). Za takové zimy, jaká letos panuje, je jistě dobré pomáhat ptákům a přikrmovat je alespoň, než odezní mrazy.

Můžete opět připomenout, jaké krmení patří do ptačí budky a jaké ne?
Budky jsou k hnízdění – pozor!

Samozřejmě. Mám na mysli do krmítka. Jak by mělo ideální krmítko vypadat?
I budky už je ale možné na jaro vyvěšovat. Do krmítek by v první řadě nemělo pršet a také je třeba je čistit, ochraňovat před kočkami a umisťovat na takové místo, aby ptáci rozpoznali překážku – okna je vhodné zvýraznit zataženými žaluziemi nebo záclonami. Do rádia kdysi volala jedna žena, která konstatovala, že má tak špinavá okna, že ptáci je vidí už z dálky. Krmíme nakoupenou směsí či nasbíranými semínky stromů i trav. Obilí, proso, mák, slunečnice, lněné semínko, konopné semínko, jablka, lůj, ořechy i strouhanka (tu je však třeba hlídat, aby nezmokla, neplesnivěla a nebyla slaná), tím vším je možné ptáky pohostit.

Často doporučujete využít zájem ptáků o krmítka k pozorování, že?
Samozřejmě. Vezmeme knihu, dalekohled a děti k oknu či do přírody a ptáky představujeme. Poraněné ptáky zachráníme a předáme do útulku, živé a zdravé pozorujeme pro radost a poučení. Z ptačí chřipky nemějme hrůzu, tito ptáci ji nepřinesou.

Autor: Martin Weiss

Místo události:
21.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

STO JEDNA LET. Takové narozeniny oslavila Božena Šnáblová z Mladé Boleslavi.

Božena Šnáblová oslavila 101. narozeniny

Dobrovolníci pomáhají seniorům i dětem

Doučují děti, zmírňují osamělost seniorů, snaží se potěšit nemocné, pomáhají plnit sny lidem s postižením. Dobrovolníci bez nároku na mzdu věnují svůj čas těm, kteří to potřebují. Stále jich ale není dost.

Dostane most v Dražicích přednost v opravě?

Benátky nad Jizerou - Kraj řeší dilema. Rekonstruovat prioritně havarijní most v Dražicích, nebo v Benátkách?

Sládek na bývalém nádraží učí, jak se vaří dobré pivo

Obrovský nárůst počtu minipivovarů v posledních letech neminul ani střední Čechy. Podle elektronické pivní mapy jich je v kraji na sklonku letošní zimy přes třicet. A jejich počet má podle odborníků dále stoupat.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies