VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mají-li ptáci co jíst, mrazy jim nevadí. Najdou se i ti, kteří nocují za komínem

Mladá Boleslav - Čím posloužit zpěvným ptákům, aby snáz přečkali zimu? To nám připomněl ornitolog Pavel Kverek

21.1.2017
SDÍLEJ:

Pavel Kverek, ornitolog a milovník přírodyFoto: Petra Kuldová

Ve dnech, kdy mráz sevře krajinu do kleští, je v přírodě až nezvyklé ticho. Ptáci, kteří se v přírodě většinou starají o zvukovou kulisu, totiž vyhledávají úkryty, kde se snaží chlad přečkat. Jak se jim to daří? Najdou v krajině, která spí pod sněhem, dost potravy? Jsou některé druhy odkázané na pomoc člověka? O tom jsme si povídali s kněžmostským kovářem a ornitologem Pavlem Kverkem.

Jak jsou vůbec ptáci, kteří na zimu nemigrují, přizpůsobeni, aby mrazy přečkaly? Jaké volí úkryty?
Zima, která se letos zdá tvrdší, tvrdší v podstatě není. Jen jsme si odvykli. Leden musí studit! Přežily by u nás i vlaštovky (mají totiž peří, které proti chladu izoluje stejně jako v případě jiných ptáků), ale nemají z čeho získat energii pro „vytápění" těla. Není pro ně navíc potrava, kterou tvoří především hmyz. Ptáci, kteří v našich končinách zůstávají nebo k nám dokonce přiletí zimovat, potravu čekávají. Pokud ji seženou, neživoří ani v mrazech. Přespávají načepýřeni v úkrytech, například dutinách, nebo jen tak v prostoru, třeba i na ledu. Jsou ovšem i tací, kteří nocují pospolitě a vzájemně se zahřívají. To je případ třeba mlynaříků, občas šoupálků). Zimují u nás už i někteří čápi bílí a někdy pobývají přes noc poblíž komínů. Samozřejmě to ale není pravidlem, je to spíš taková vychytávka některých jedinců.

Předpokládám, že mráz omezuje pohyb ptáků, protože v hlubokých mrazech je není vidět ani slyšet. Je to tak?
Za tuhých mrazů ptáci šetří energií a sdružují se kolem potravních zdrojů, například u krmítek nebo na skládkách. Rychlost musí ovšem vyvinout při útěku před predátory, kteří mají za potravu zase je, zatímco oni třeba slunečnici. Šetří i na hlasových projevech, pokud nejde o ptáky pospolité (lesní sýkory třeba). Jakmile se ovšem k poledni oteplí, probouzejí se rozmnožovací orgány a vedou samečky ke zpěvu a rivalitě.

Letos jsme se dočkali poměrně dlouhotrvajícího a souvislého sněhového pokryvu. Takové podmínky nejsou pro drobné ptactvo jistě jednoduché. Jak důležitá je pomoc ze strany lidí?
Pokryv sněhem je problém třeba v polích pro koroptve. K zemi se musí vrstvou sněhu prohrabat či najít místo třeba na mezi, kde je pod závějemi k zemi blíž. Semenožraví ptáci ovšem mají pravé žně, protože v lese či parcích dozrávají semena jehličnanů. Tato jsou navíc tučná, čili velmi vydatná a srovnatelná se slunečnicí, prosem a dalšími plodinami. Mnoho ptáků shání bobule na keřích, další se živí i jablky… A význam má také jmelí a ochmet, parazitické rostliny, které s ptáky svým způsobem počítají, protože právě ptáci po krajině roznesou jejich semena. Sýkory a jiné druhy hledají zámotky hmyzu všude možně a chodí i na krmítko třeba pro lůj (ten ovšem nesmí být slaný!). Za takové zimy, jaká letos panuje, je jistě dobré pomáhat ptákům a přikrmovat je alespoň, než odezní mrazy.

Můžete opět připomenout, jaké krmení patří do ptačí budky a jaké ne?
Budky jsou k hnízdění – pozor!

Samozřejmě. Mám na mysli do krmítka. Jak by mělo ideální krmítko vypadat?
I budky už je ale možné na jaro vyvěšovat. Do krmítek by v první řadě nemělo pršet a také je třeba je čistit, ochraňovat před kočkami a umisťovat na takové místo, aby ptáci rozpoznali překážku – okna je vhodné zvýraznit zataženými žaluziemi nebo záclonami. Do rádia kdysi volala jedna žena, která konstatovala, že má tak špinavá okna, že ptáci je vidí už z dálky. Krmíme nakoupenou směsí či nasbíranými semínky stromů i trav. Obilí, proso, mák, slunečnice, lněné semínko, konopné semínko, jablka, lůj, ořechy i strouhanka (tu je však třeba hlídat, aby nezmokla, neplesnivěla a nebyla slaná), tím vším je možné ptáky pohostit.

Často doporučujete využít zájem ptáků o krmítka k pozorování, že?
Samozřejmě. Vezmeme knihu, dalekohled a děti k oknu či do přírody a ptáky představujeme. Poraněné ptáky zachráníme a předáme do útulku, živé a zdravé pozorujeme pro radost a poučení. Z ptačí chřipky nemějme hrůzu, tito ptáci ji nepřinesou.

Autor: Martin Weiss

Místo události:
21.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaromír Jágr byl po prvním ostrém tréninku s Kladnem v dobré náladě, tady hovoří s tiskovým mluvčím Rytířů Vítem Heralem.
25

Jágr? Může přijít hodinu před začátkem a místo mu najdeme," říká Patera

Ilustrační foto.

Ve středu v Boleslavském deníku: prvňáčci ze ZŠ Pastelka MB a ZŠ Chotětov

KRÁTCE: Svátek omezí autobusy

Boleslavsko - Přinášíme vám krátké zprávy z regionu.

AKTUALIZOVÁNO

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Ve věku 88 let zemřela česká filmová legenda Květa Fialová. Slavnou herečku znali diváci především jako zpěvačku Tornádo Lou z westernové parodie Limonádový Joe, hraběnku z komedie Adéla ještě nevečeřela či z klasiky Babička a Šarlotu z Účastníků zájezdu.

Benátky odčinily Vary a chystají se na Jágrovo Kladno

Benátky nad Jizerou – Oklepali se v nejkratší možnou dobu. Hokejisté Benátek dali v pondělním kole WSM ligy zapomenout na sobotní výprask ve Varech. Na domácím ledě otočili utkání s Prostějovem a vyhráli 4:2.

OBRAZEM: Duchovní otec Škody Favorit převzal pamětní medaili

Mladá Boleslav - Letecké muzeum Metoděje Vlacha Mladá Boleslav bylo svědkem jedinečné slavnostní události. V pondělí odpoledne si zde převzal z rukou předsedy poslanecké sněmovny Jana Hamáčka pamětní medaili duchovní otec automobilu Škoda Favorit - konstruktér Petr Hrdlička. Právě tento model letos prochází velkým mezníkem, je to totiž přesně třicet let, co byl Favorit poprvé představen veřejnosti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení