VYBERTE SI REGION

Kam vyrazit z Boleslavi na velikonoční výlet?

Mladoboleslavsko / Lužice - Nevíte co podniknout na Velikonoce? V tom případě by se jako správná volba mohla jevit návštěva Lužice, která je téměř za rohem.

25.3.2016
SDÍLEJ:

Velikonoce. Ilustrační fotoAutor: Deník / Ladislav Mareš

 Velikonoční svátky totiž nejsou jen pro věřící, ale i pro ty, které zajímají tradice. A zrovna ty jsou Lužickými Srby, tedy národem nám blízkým, dodržovány jako nikde jinde.

Vrcholem Velikonočních svátků, a to zejména z turistického hlediska jsou křižácké jízdy, které se každoročně konají v neděli na Boží hod velikonoční (srbsky jutrownička). Jsou nejznámější ze všech lužickosrbských zvyků.

Jezdci jsou svátečně oblečeni v černých oblecích a s cylindry na hlavách, jejich kůň je přitom krásně ozdoben. Jezdci jedou do sousední farnosti, ti v čele celého procesí drží v rukou církevní prapory a kříž.

Každá jízda začíná modlitbou a i v jejím průběhu pak jezdci zpívají písně s náboženskou tématikou(tzv. kěrluše). Jezdci přinášejí poselství o zmrtvýchvstání Krista, připisují se jim však ještě mnohé další symboly, jako je například prosba o dobrou úrodu.

Ve farnostech Lužice, kde se tento zvyk udržuje, bývá okolo půldruhého tisíce jezdců. První písemné upomínky na tento zvyk pak pocházejí z roku 1490. Jízdy se konají v Budyšíně, Chrósćici, Kamenzi, Pančicích, Radiboru, Ralbitzu, ve Witichenau a Wotrowje. Též ve Wostrwci se ale koná podobný zvyk.

Jízdy ale nejsou jediným velikonočním zvykem na tradice bohaté Lužice. Většina Srbů je totiž věřících, a to ať už katolického nebo evangelického vyznání. V noci na Velikonoční neděli například zapalují mladí lidé v některých vsích v Dolní Lužici velikonoční oheň, čímž se vyháněj zlí duchové a zima.

V době od půlnoci do východu slunce pak chodí dívky a ženy se džbánem k pramenu nebo říčce, aby tam nabrali vodu. Taková voda má údajně magickou moc, která uchovává zdraví, krásu a mladost a během roku prý vyléčí každou nemoc. Cestou pro vodu a zpět ale ženy nesmí říct ani slovo jinak voda magickou moc ztratí.

Na jutrowničku v rámci svátků nezvoní k ranní bohoslužbě kostelní zvony a farnost se ještě potmě a za ticha shromáždí právě před kostelem. Celý obřad je zahájen rozsvícením a žehnáním velikonočnímu ohni.

Následuje rozsvícení velikonoční svíce, jež je posléze donesena do kostela. Ta je ozdobena prvním a posledním písmenem řecké abecedy a kromě letopočtu je na ní vidět i pět hřebíků potažených červeným voskem, které představují rány na Ježíšových rukách, nohách a jeho propíchnuté srdce.

Ministranti, duchovní i celá farnost jdou s rozsvícenou velikonoční svící do tmavého kostela, kde duchovní třikrát provolají "Lumen Christi" (Kristus je světlo). Na to farnost odpovídá zvoláním "Deo gratias" (Díky Bohu). Světlo z velikonoční svíčky se přitom dále předává všem věřícím. Následně se svíce postaví na oltář a ve světle svíček je zpíván "Exsultet" chvalozpěv "Wyskajće, chóry jandźelow" (Veselte se sbory andělů). Tím je oslaveno Kristovo zmrtvýchvstání.

Svěcená voda je pak žehnáním a ponořením velikonoční svíce do ní obnovena a následně je celé léto používána pro křtění.

O Zeleném čtvrtku (Zeleny štwórtk) i zde odlétají zvony do Říma a jejich zvuk zazní až po třech dnech, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zpravidla však už na Tichou sobotu (Ćicha sobota) večer. Místo zvonů obchází ráno, odpoledne a večer vesnici chlapci s řechtačkami, čímž zvony vlastně nahrazují. Chodí tak ke křížům a kapličkám, kde se následně hromadně modlí.

Lidé v Lužici také na Velikonoce zdobí ovocné stroky a keře barevnými skořápkami vajíček. Kromě toho ale Srbové vajíčka i zdobí, což je zvyk společný mnohým Slovanům. Je zde běžné především voskování vajec, ale jsou tu i techniky, jako je vyškrabávání či vyžírání. Takto ozdobená vajíčka lze i na mnohých místech zakoupit.

K zábavě patří také kutálení vajec. Koulet se může nejen natvrdo vařené vejce, ale například i koláče. Buď se přitom uměle vytvoří malá písčitá skloněná plocha, nebo se využije sklon nějakého kopečku. Následně se zvýrazní malý důlek do kterého děti svá vejce pouštějí za výkřiků - „vejce, vejce". Pokud někdo trefí vajíčko někoho jiného, může si vzít vajíčka obě.

Zvyk je rok od roku populárnější, nejvíce se však udržuje v Budyšíně a jeho okolí. Další populární hrou je hledání velikonočních vajíček, zajíčků a slepiček. Na loukách v trávě a v keřích jsou ukryté sladkosti a ději je musejí najít.

Evangelici z Bratrské jednoty v Hermuthu si například také při modlitbách připomínají ukřižování Krista tím, že se o Velkém pátku (Wulki pjatk) účastí na slavnosti Hosianna společné večeře, umývání nohou, pašijích a v neděli pak vítají slunce na nedalekém hřbitově spolu se skupinou pozounérů.

Velikonoční troubení a jinak skromné oslavy zmrtvýchvstání Krista jsou protestanty slaveny podobně i jinde.
V okolí Rowna a Slepa se také udržuje zvyk při němž starší ženy (Slepjanské kantorki) chodí od domu k domu a při tom zpívají postní kěrluše.

AUTOR: JOSEF ZDOBINSKÝ

Autor: Redakce

25.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Přivítejte s námi na světě další miminka narozená v minulých dnech

Mladá Boleslav - Přivítejte s námi na světě další miminka narozená v minulých dnech v mladoboleslavské porodnici. Přestože víme, že každé miminko je krásné, můžete hlasovat v naší anketě o miminko týdne.

Triatlonista Vojtěch Buriánek bude v říjnu závodit na Havaji

Bakov nad Jizerou - Vojtěch Buriánek, bakovský XTERRA triatlonista získal 3. místo na Světovém poháru v belgickém Namuru 
a pojede na Havaj.

Gymnázium slaví 25 let, nový školní rok zahájí slavnostně

Mladá Boleslav - Na začátek nového školního roku 2016/2017 chystá Gymnázium Mladá Boleslav, Palackého 191/1, mezi veřejností známé spíše jako „osmileté", slavnostní připomenutí čtvrt století svého trvání. Zatímco před pětadvaceti lety byla škola uvedena v život 1. září 1991 v českobratrském sboru, nynější připomínka výročí proběhne den po zahájení nového školního roku, 2. září 2016, ve škole samé a večer v Domě kultury města Mladá Boleslav

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies