VYBERTE SI REGION

Kam vyrazit z Boleslavi na velikonoční výlet?

Mladoboleslavsko / Lužice - Nevíte co podniknout na Velikonoce? V tom případě by se jako správná volba mohla jevit návštěva Lužice, která je téměř za rohem.

25.3.2016
SDÍLEJ:

Velikonoce. Ilustrační fotoAutor: Deník / Ladislav Mareš

 Velikonoční svátky totiž nejsou jen pro věřící, ale i pro ty, které zajímají tradice. A zrovna ty jsou Lužickými Srby, tedy národem nám blízkým, dodržovány jako nikde jinde.

Vrcholem Velikonočních svátků, a to zejména z turistického hlediska jsou křižácké jízdy, které se každoročně konají v neděli na Boží hod velikonoční (srbsky jutrownička). Jsou nejznámější ze všech lužickosrbských zvyků.

Jezdci jsou svátečně oblečeni v černých oblecích a s cylindry na hlavách, jejich kůň je přitom krásně ozdoben. Jezdci jedou do sousední farnosti, ti v čele celého procesí drží v rukou církevní prapory a kříž.

Každá jízda začíná modlitbou a i v jejím průběhu pak jezdci zpívají písně s náboženskou tématikou(tzv. kěrluše). Jezdci přinášejí poselství o zmrtvýchvstání Krista, připisují se jim však ještě mnohé další symboly, jako je například prosba o dobrou úrodu.

Ve farnostech Lužice, kde se tento zvyk udržuje, bývá okolo půldruhého tisíce jezdců. První písemné upomínky na tento zvyk pak pocházejí z roku 1490. Jízdy se konají v Budyšíně, Chrósćici, Kamenzi, Pančicích, Radiboru, Ralbitzu, ve Witichenau a Wotrowje. Též ve Wostrwci se ale koná podobný zvyk.

Jízdy ale nejsou jediným velikonočním zvykem na tradice bohaté Lužice. Většina Srbů je totiž věřících, a to ať už katolického nebo evangelického vyznání. V noci na Velikonoční neděli například zapalují mladí lidé v některých vsích v Dolní Lužici velikonoční oheň, čímž se vyháněj zlí duchové a zima.

V době od půlnoci do východu slunce pak chodí dívky a ženy se džbánem k pramenu nebo říčce, aby tam nabrali vodu. Taková voda má údajně magickou moc, která uchovává zdraví, krásu a mladost a během roku prý vyléčí každou nemoc. Cestou pro vodu a zpět ale ženy nesmí říct ani slovo jinak voda magickou moc ztratí.

Na jutrowničku v rámci svátků nezvoní k ranní bohoslužbě kostelní zvony a farnost se ještě potmě a za ticha shromáždí právě před kostelem. Celý obřad je zahájen rozsvícením a žehnáním velikonočnímu ohni.

Následuje rozsvícení velikonoční svíce, jež je posléze donesena do kostela. Ta je ozdobena prvním a posledním písmenem řecké abecedy a kromě letopočtu je na ní vidět i pět hřebíků potažených červeným voskem, které představují rány na Ježíšových rukách, nohách a jeho propíchnuté srdce.

Ministranti, duchovní i celá farnost jdou s rozsvícenou velikonoční svící do tmavého kostela, kde duchovní třikrát provolají "Lumen Christi" (Kristus je světlo). Na to farnost odpovídá zvoláním "Deo gratias" (Díky Bohu). Světlo z velikonoční svíčky se přitom dále předává všem věřícím. Následně se svíce postaví na oltář a ve světle svíček je zpíván "Exsultet" chvalozpěv "Wyskajće, chóry jandźelow" (Veselte se sbory andělů). Tím je oslaveno Kristovo zmrtvýchvstání.

Svěcená voda je pak žehnáním a ponořením velikonoční svíce do ní obnovena a následně je celé léto používána pro křtění.

O Zeleném čtvrtku (Zeleny štwórtk) i zde odlétají zvony do Říma a jejich zvuk zazní až po třech dnech, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zpravidla však už na Tichou sobotu (Ćicha sobota) večer. Místo zvonů obchází ráno, odpoledne a večer vesnici chlapci s řechtačkami, čímž zvony vlastně nahrazují. Chodí tak ke křížům a kapličkám, kde se následně hromadně modlí.

Lidé v Lužici také na Velikonoce zdobí ovocné stroky a keře barevnými skořápkami vajíček. Kromě toho ale Srbové vajíčka i zdobí, což je zvyk společný mnohým Slovanům. Je zde běžné především voskování vajec, ale jsou tu i techniky, jako je vyškrabávání či vyžírání. Takto ozdobená vajíčka lze i na mnohých místech zakoupit.

K zábavě patří také kutálení vajec. Koulet se může nejen natvrdo vařené vejce, ale například i koláče. Buď se přitom uměle vytvoří malá písčitá skloněná plocha, nebo se využije sklon nějakého kopečku. Následně se zvýrazní malý důlek do kterého děti svá vejce pouštějí za výkřiků - „vejce, vejce". Pokud někdo trefí vajíčko někoho jiného, může si vzít vajíčka obě.

Zvyk je rok od roku populárnější, nejvíce se však udržuje v Budyšíně a jeho okolí. Další populární hrou je hledání velikonočních vajíček, zajíčků a slepiček. Na loukách v trávě a v keřích jsou ukryté sladkosti a ději je musejí najít.

Evangelici z Bratrské jednoty v Hermuthu si například také při modlitbách připomínají ukřižování Krista tím, že se o Velkém pátku (Wulki pjatk) účastí na slavnosti Hosianna společné večeře, umývání nohou, pašijích a v neděli pak vítají slunce na nedalekém hřbitově spolu se skupinou pozounérů.

Velikonoční troubení a jinak skromné oslavy zmrtvýchvstání Krista jsou protestanty slaveny podobně i jinde.
V okolí Rowna a Slepa se také udržuje zvyk při němž starší ženy (Slepjanské kantorki) chodí od domu k domu a při tom zpívají postní kěrluše.

AUTOR: JOSEF ZDOBINSKÝ

Autor: Redakce

25.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Velká soutěž o vstupenky na unikátní výstavu o Karlu IV.

Zapojte se s námi do soutěže a vyhrajte vstupenky na jedinečnou výstavu Císař Karel IV. 1316–2016, která probíhá v Praze v Národní galerii do poloviny září!

Skryté prémie pro Kapsch

Rakouská firma Kapsch dostává od českého státu stamilionové odměny za to, že systém efektivně funguje. Na konci letošního roku by celková odměna za deset let měla přesáhnout 1,6 miliardy korun.

Plnění hry aneb Jak se procházka změnila v téměř krvavý útok

Mladá Boleslav - Také máte zajímavou vzpomínku na tábor? Podělte se o ni. Stačí, když nám zašlete své vzpomínání na emailovou adresu boleslavsky@denik.cz. Do předmětu uveďte, prosím, heslo „Táborový kotlík".

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.