Pomoc může lektorka tréninku paměti Gabriela Vavřinová, která v únoru skončila kurz trénování paměti pro začátečníky a v úterý odpoledne zahájila v mladoboleslavské knihovně kurz další, tentokrát pro pokročilé.

„Od září do února navštěvovalo hodiny jednadvacet přihlášených, což považuji za velkou účast. Samozřejmě všichni nechodili pravidelně. Jednou bránila nemoc, jindy zase pracovní vytížení. Každopádně jsme se naučili různé techniky, které lidem pomohou určité věci lépe si zapamatovat," zhodnotila Gabriela Vavřinová.

V lekcích základního kurzu se účastníci nejdříve seznamovali s konkrétní technikou, která jim pak zapamatování informací usnadnila. Pokročilí už ale tak jednoduchou cestu mít nebudou. Nejdříve získají informace, ale na jejich bedrech už bude ležet odpovědnost vybrat si techniku. Kromě toho se sedmnáct přihlášených naučí, jak efektivně číst a zpracovávat získané informace.

Účastníci od září do začátku února trénovali paměť nejen v zasedací místnosti knihovny, ale také ve svém volném čase. Schopnost pamatovat si procvičovali i v modelových situacích.

Cesta vlakem

„Typicky, zkoušeli jsme si zapamatovat cestu vlakem z místa A do místa B, abychom přesně znali všechny zastávky v pořadí, ve kterém po sobě následují," vysvětlila lektorka jeden bod z programu, který se může hodit i v životě.

Pomocnou rukou byla účastníkům technika, která využívá prvních písmen jejich názvu. Ze začátečních písmen zkrátka složili říkanku. I pomůcky ale vyžadují určitá pravidla. Zde například jednotlivá slova musela začínat na stejná písmena jako jejich zastávka.

Aby si ale kurzisté osvětlili také všeobecné znalosti, měli si zapamatovat dva tucty soch ctnostní a neřestí, které se nachází na Kuksu. Jen pro zajímavost, galerii vytvořil barokní sochař Matyáš Bernard Braun mezi roky 1715 až 1718. Nestačilo znát jen jejich podobu a název, ale také pořadí. I když tento úkol vytvořil na čele mnoha kurzistů vrásky, přesto se jeho splnění nebránili a strávili s ním více než jednu dvouhodinovou lekci.

Avšak nechyběly ani praktické rady, například znát z paměti program dne či nákupní seznam, který si vypisujeme před návštěvou supermarketu. Leckdo si na pomoc bere diář či různé zápisníky, do jejichž řádků vkládá odpovědnost.

Lektorka do programu zařadila také úkoly týkající se Mladé Boleslavi. „Účastníci si měli například zapamatovat všechny čestné občany města. I když jich je poměrně hodně, zvládnout to lze. Člověk si jen musí najít techniku, která mu vyhovuje," vysvětlila Gabriela Vavřinová. V tomto případě si jejich seznam lze vybavit na základě příběhu. „Vždycky jsme si ke každé osobnosti řekli něco zajímavého a nakonec jsme všechny informace spojili do jednoho příběhu," naznačila další techniku.

Vlastní pomůcky

Ne všechny ale pochopitelně vyhovují všem. Záleží na individuálním přístupu. Někdo nemá příliš v oblibě čísla, jiný nahrazování začátečních písmen. Přesto se účastníci mohou pochlubit tím, že z paměti znají kalendář na letošní rok. Tedy, podle data určí, o jaký jde přesně den v týdnu. Říkáte si, že to není možné? Ale opravdu je. Jak vysvětlila Gabriela Vavřinová, zásadní je vymyslet si pomůcku, podle níž budeme vědět, ve kterém dnu konkrétní měsíc začíná. „Pak už přichází na řadu jednoduché počítání, protože prvního, osmého, patnáctého, dvaadvacátého a devětadvacátého máme stále tentýž den," prozradila formulku, podle níž se ti šikovnější již obejdou bez kalendáře.

Aby se člověk udržoval v kondici, je potřeba nezapomínat ani na paměť. Pravidelnou zátěž svému mozku musí dávat i lidé, kteří prošli kurzem tréninku paměti. Existuje sice spousta pomůcek, ale čím více se jich podaří nahradit, tím je to pro nás větší přidaná hodnota.

A která povolání si paměť potrénovala? V lavicích knihovny se objevili například zaměstnanci sociálních služeb, studenti různých škol, ale také senioři, bývalí či aktivní učitelé, dokonce i zahradník. Přišli si vyzkoušet, jestli schopnost pamatovat si u nich dobře funguje a byli motivovaní na sobě pracovat.

Jména účastníků

Hasmik Kroupová byla jednou z přihlášených, která ze základních lekcí přešla k pokročilým. „Do paměti se mi nejvíce vryla statutární města České republiky či památky, které jsou zapsané v UNESCO. Abychom si vše lépe zapamatovali, mohli jsme si tvořit i mnemotechnické pomůcky," zhodnotila účastnice, která se v úterý zapojila do první hry kurzistů. Všichni se měli navzájem poznat, pozdravit a samozřejmě následně si zapamatovat jména s odstupem času napsat na papír. I zde se hodily pomůcky, které se naučili na základním kurzu. Mnohdy stačilo, když se účastníci podívali na konkrétní obličej a jméno jim ihned naskočilo.

Kromě toho ocenila hru s kostkami, na nichž byly místo čísel obrázky, z nichž poté sestavovali příběh. „Já osobně nejčastěji používám techniku mentální mapování, což je grafické zpracování myšlenek, usnadňuje pamatování a ukazuje, na co se zaměřit," dodává. Často se neobejde ani bez zbraní školeného čtenáře, mezi něž patří mimo jiné patří příprava, koncentrace, zájem o text nebo odlišení podstatného od nepodstatného. Podle ní je důležité nezpohodlnět a co nejvíc zapojit hlavu.