Ve srovnání s dnešní dobou byla populace kání lesních před 40 lety minimální. Josef Novák se už od roku 1970 pokoušel najít obsazené hnízdo kání v Přírodní rezervaci vrch Baba u Kosmonos, tedy v listnatém dubohabrovém lese o výměře 245 hektarů, ale deset let na známky hnízdění tohoto dravce nenarazil. Setkal se pouze s párem včelojedů lesních pravidelně vyvádějících mladé.

V dnešní době už je situace jiná. V lese každoročně hnízdí dva až pět párů kání lesních a není bez zajímavosti, že tito ptáci obsazují i hnízda jestřábů, kteří jim hnízdo uvolní a postaví si raději hnízdo nové. V otázce hnízdění je pozoruhodná i skutečnost, že zatímco před rokem 1989 nebylo možné v přírodě narazit na hnízda kání mimo les, dnes se v zemědělské krajině objevují i na solitérních stromech či v keřích. „Někteří mi kolegové přejmenovali káně lesní na káně polní," komentuje Novák „Početnost hnízdních párů je ale několikanásobně větší, než v roce 1970. Podle mého odhadu je to minimálně pětkrát," pokračuje.

Co se týče potravy, je káně typický potravní oportunista, jenž je schopen využívat veškerých zdrojů potravy včetně hlodavců, žížal, plazů i ryb. Záleží na prostředí, v němž se pohybuje. V hnízdech kání lze v menší míře narazit i na peří drobného ptactva kosů, špačků, drozdů, mladých sojek, vran či holubů, zřídka i domácího ptactva. Káně se zároveň neváhají o kořist utkat.

„Úspěšně olupují ostatní dravce o kořist, a pro tuto vlastnost je nemá ráda řada sokolníků. Káně napadá dravce na kořisti a mnohý sokolnický dravec na to doplatil zraněním nebo i smrtí," poznamenává Novák. Právě kvůli tomuto napětí, které způsobuje, je mezi myslivci nepříliš oblíbeno. Tím, že o kořist obírá jiné, zvyšuje predační tlak na drobnou kořist.

Samostatnou kapitolou je lov domácí drůbeže a holubů ze strany kání. Vyhláška ministerstva zemědělství, která povolovala lov těchto dravců v místech, kde docházelo k opakovaným útokům na domácí ptactvo a holuby, vyvolala svého času mezi ochránci přírody velkou vlnu nevole. O útocích na drůbež, a to nejen na kuřata, dostával vedoucí oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství s rostoucí populací kání stále častěji a i na vlastní oči se přesvědčil, že onen dravec plenící chovy je skutečně káně.

„Je zajímavé, že slepice přesně dokázaly rozpoznat, o kterého jedince se jedná, varovným křikem reagovaly pouze na jedince, který je lovil. Na ostatní nereagovaly," dodává Josef Novák.

V září roku 2013 se objevila samice káně lesní se sokolnickými poutky také nad Mladou Boleslaví. Přestože se předpokládalo, že brzy vyhladoví a bude snadný její odchyt, návnada zůstávala netknutá a dravec stále ve vysoké kondici. Když pak začaly nejen ze Starého města přicházet zprávy o dravci lovícím holuby na skalním ostrohu a římsách domů, ukázalo se, že se jedná o téhož jedince. Josef Novák zaznamenal i překvapivý a úspěšný útok samice na kalouse ušatého. Přestože káně loví spíše drobnější živočichy, dovede si poradit i s druhy velikosti bažanta či divokého králíka.

Velkou zvláštností kání je, že část těchto dravců se dovede specializovat na lov určitého druhu. Jsou to takzvaní potravní specialisté, kteří loví třeba jen v zimních měsících koroptve, případně domácí drůbež a holuby. Přestože v populaci jich je menší polovina, mezi lidmi šíří o káních velmi negativní představu.

„Ochrana dravců by neměla jít na úkor chovatelů hospodářských zvířat a ochrany jiných druhů. Bohužel pracovníci ochrany přírody i různá nevládní sdružení nepochopili, že odstranění problémového jedince, který škodí chovatelům na drůbeži, holubech a jiných hospodářských zvířatech, je ochrana daného druhu," říká Josef Novák a připomíná, že lov nemusí znamenat odstřel, ale může se jednat i o odchyt a předání chovatelům.

Podrobné závěry a celý text Josefa Nováka naleznete ve Zpravodaji magistrátu města Mladá Boleslav dostupném na internetu.