Brána do Hájovny v Okrouhlíku je otevřená, a tak vjíždíme. Naproti nám jde dvojice mužů, kteří během roku zasedají také v městském zastupitelstvu. O prázdninách ale elegantní košile mění za obnošená trika a věnují se dětem na příměstském táboře.
V zeleném jde Karel Bendl ze Správy městských lesů Benátek nad Jizerou, v jejichž areálu právě stojí stany, a Jan Dibitanzl, který je mimo jiné členem komise pro mládež, volný čas a rodinu.
Před dvěma lety slovo dalo slovo a vytvořili společně ještě s Milanem Kolářem, vedoucím skautského střediska Povodeň, příměstský tábor. A aby to bylo spravedlivé, rozdělili si úkoly. Karel Bendl se stará o technické zázemí, a zodpovídá tedy za jídlo či postavené stany, Jan Dibitanzl působí jako hlavní vedoucí, řídí tedy harmonogram dne, a Milan Kolář je zase programovým vedoucím, který vymýšlí soutěže a hry.
Jedna velká rodina
„Jsme tady jedna velká rodina. Na organizaci se podílí sokolové, skauti, členové klubu důchodců i myslivci, kteří nám areál propůjčili," řekl Karel Bendl a ukázal k podsadovým stanům, za nimiž byly slyšet lehké výkřiky dětí.
Jen co nám řekne pár základních informací, svěřuje nás do rukou průvodce Jana Dibitanzla, kterému se jeho nová role očividně líbí. „Letos se nám přihlásilo skutečně hodně dětí. Běh začal minulý týden a to jsme měli osmačtyřicet dětí, tento týden je jich jen o čtyři méně. Některé tu spí i přes noc, jiné si rodiče mohou v sedm hodin, než začne večerní program, odvést domů, a ráno na sedmou hodinu je zase přivedou," vysvětluje hlavní vedoucí.
Jdeme kolem týpí, míjíme kuchyni, kde dětem točí malinovku a sodovku, a dostáváme se až na, dá se říct, táborové náměstí, kde to žije skutečným životem. Po levé straně je šestadvacet podsadových stanů, které jsou určeny dětem, a deset světlých, v nichž bydlí praktikanti a vedoucí.
Děti ve skupinách
Vpravo je čilý ruch. Děti jsou rozděleny zhruba po jedenácti do čtyř skupin a každá se věnuje jiné činnosti. „Každý den je jiný, dnes si například zkoušejí, jak zvládnou přejít slacklinu, jestli umí přeručkovat žebřík, vyšplhat po žebříku, který je zavěšený na větvi stromu, a jestli mají sílu, to zase prokáží na gumě, která je z jedné strany připevněná na stromě, z druhé na batohu," popsal sportovní činnosti včerejšího dopoledne Milan Kolář. Za aktivitu děti samozřejmě získávají body. Na táboře jim však nechybí ani bojová hra, ani večerní táborák.
Nicméně i ti, kteří jsou odvážní a rozhodnou se v hájovně přespat v podsadových stanech, se musí pochopitelně umýt.
Na to už Jan Dibitanzl minulý rok vymyslel zlepšovák, který funguje i letos. „Lámal jsem si hlavu nad tím, jak dětem dát i teplou vodu. A pak mě napadlo, že uvaříme vodu v brutaru, přelijeme ji do přibližně sedmdesátilitrového lavoru, do něj vložíme kalové čerpadlo, napojíme na něj hadici a povedeme ji až do naší sprchy," popsal a s úsměvem dodal, že si zařízení ještě ani nenechal patentovat.
Ještě než dětem skončí dopolední hra a jdou na svačinu, loučíme se. I hlavní vedoucí má další program.
„Tak se mějte hezky a já jedu do základní školy pro oběd. Dneska máme polévku a řízek s bramborovou kaší," loučí se s námi průvodce Jan Dibitanzl a do auta nakládá várnice.