VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dům kultury: vášně budí hlavně stěhování knihovny

Mladá Boleslav - Městská obrazárna, kongresové centrum, hudební síň a dokonce i hojně diskutovaná knihovna. To vše by mohlo být po rekonstrukci součástí kulturního stánku

28.4.2016 1
SDÍLEJ:

Dům kultury v Mladé BoleslaviFoto: Boleslavský deník

Patrně nikdo nečekal, že možné přestěhování městské knihovny do Domu kultury by mohlo vyvolat tak ostré reakce, jak se v minulých týdnech stalo. Debata se rozhořela poté, co se na veřejnost dostaly střípky ze dvou studií vypracovaných studenty architektury z Technické univerzity v Liberci. Jejich úkolem bylo nastínit možné cesty, kterými by se Dům kultury mohl po blížící se rekonstrukci ubírat. Obě počítaly právě se začleněním knihovny do DK, a tak se budoucnost knihovny stala i jedním z hlavních témat úterní prezentace obou studií.

Budoucí architekty magistrát oslovil po sérii loňských setkání s veřejností, v rámci nichž obyvatelé města popsali svou představu toho, jak by kulturní stánek měl v budoucnu vypadat a čemu by měl sloužit. Co se týče zadání, nechalo jim vesměs volné ruce. Pouze projevilo zájem, aby se Dům kultury stal živoucím centrem, které bude v provozu ideálně 24 hodin denně.

„Na první pohled nás oslovila na svou dobu velmi kvalitní architektura, co se týče použitých materiálů a designu interiérů, monumentální dojem a zachovalá atmosféra doby, kdy kulturní dům vznikal," vyjádřila se na úvod za oba týmy pochvalně Anna Hrušová, spoluautorka první ze studií. Následně se oba týmy v aule Vzdělávacího centra Na Karmeli pustili do prezentace.

Autoři obou koncepcí se shodli na tom, že DK si zaslouží pouze citlivou rekonstrukci a zachování původního „socialistického" designu. Přesto si troufli i na zásadní autorské vstupy.

Dívčí tandem navrhl například v prvním nadzemním podlaží konferenční sály a lávku, která by DK propojila s novostavbou parkovacího domu na místě dnešního parkoviště, v jehož horní části by mohla nové působiště najít právě knihovna. Tým Adama Laciny a Jiřího Lukáše umístil knihovnu zajímavým způsobem přímo do DK, dále navrhl zrušit balkón restaurace a vydláždit prostranství kolem celého objektu, a zvýšit tak variabilitu venkovního prostoru.

Obě koncepce měly řadu společných závěrů velmi podobné řešení bezbariérového přístupu včetně výtahu, jenž v objektu chybí, zřízení kavárny ve foyeru loutkového sálu či přebudování části budovy v sousedství Táborské ulice zpět na klubovny určené spolkům. A také integraci knihovny do jednoho velkého komplexního kulturního centra.

„Obě varianty měly vyvolat diskuzi," připomněl architekt města Jindřich Zítka. V tomto ohledu splnily svůj účel. Zítka rovněž připustil, že jakkoliv je stěhování knihovny v tuto chvíli hypotetické, není ze hry. Ne však proto, aby se objekt knihovny na tř. Václava Klementa uvolnil, ale proto, aby Dům kultury obživl provozem další instituce.

„Nedokážu si představit, jak knihovnu v poměru 1:1 zakomponovat do Domu kultury, aby naplňovala stejné funkce jako dosud," vyjádřil se k druhé variantě bývalý ředitel okresní knihovny Jaroslav Novotný, který upozornil na to, že současná budova knihovny, otevřená v roce 1994, je teprve ve třetině své předpokládané životnosti a plně dostačuje. Rovněž připomněl, že odpůrci stěhování jsou připraveni spustit petiční akci, pokud bude hrozit stěhování do nevyhovujících prostor. Na závěr dodal, že k variantě svébytného prostoru knihovny nad parkovacím domem by principiální výhrady neměl.

O svou představu, čemu by měl DK v budoucnu sloužit, se následně podělilo několik diskutujících. Bývalá náměstkyně primátora Eva Pešková se v první řadě přimlouvala za vznik kluboven a návrat mládeže do DK a dále za koncertní síň a obrazárnu. Požadavek akusticky propracovaného sálu (jenž by si ovšem podle architektů vyžádal bourání stropů a velký stavební zásah) podpořil i organizátor koncertů Rudolf Kulka. Ve snaze o co možná největší soustředění institucí do DK se zastupitelka Jiřina Hančarová zamyslela nad možností přesunout sem služebnu městské policie.

„Dům kultury tady bude ještě dlouho po nás. Musíme tedy koukat hodně dopředu," konstatoval na závěr náměstek primátora Daniel Marek a poděkoval účastníkům za jejich úsilí.

Město získalo několik nových podnětů, které by mu měly pomoci zformulovat zadání pro plnohodnotnou architektonickou studii. Na té se začne pracovat letos, první etapa rekonstrukce DK by měla začít nejdříve v létě příštího roku.

 

Autor: Martin Weiss

28.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Závody chrtů na Krásné louce se odehrály 19. srpna.
68

Na Krásné louce závodili chrti

Okoř 2017. Eddie Stoilow
58

Louka pod Okoří přilákala na festival tisíce návštěvníků

Přivítejte s námi na světě další miminka narozená v minulých dnech

Mladá Boleslav - Přivítejte s námi na světě další miminka narozená v minulých dnech v mladoboleslavské porodnici. Přestože víme, že každé miminko je krásné, můžete hlasovat v naší anketě o miminko týdne.

Šéf mladoboleslavského infocentra: Metalová cesta nadchla na internetu celý svět

Mladá Boleslav /ROZHOVOR/ - Mladá Boleslav není pouze průmyslovým městem, což dokazuje i unikátní Metalová cesta. Jedinečné kovové sochy v mladoboleslavských ulicích lákají do města turisty a na internetu je obdivují lidé z celého světa.

Cyklistická šampionka prožila krásné dny volna. Bez kola!

Mladá Boleslav – Tahle rodina si život bez sportu neumí představit. Přesněji řečeno život bez kola.

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Zálezlice /ROZHOVOR/ – Mám domluvené setkání a rozhovor se starostou Zálezlic Jiřím Čížkem. Traduje se o něm, a on sám to potvrzuje, že k médiím byl vždy vstřícný. Říká: „Kdyby se o nás nevědělo, za chvíli by se na nás zapomnělo. A to by byla škoda, protože ta vodní katastrofa byla vážně obrovská.“ Cestou do Zálezlic v autě s kolegou žertujeme, vtipkujeme, usmíváme se. Kozárovice. Obec spadající pod Zálezlice. V roce 2002 to schytaly také naplno. Najednou je v autě ticho. Oba cítíme dusno. Snad by se dalo říci, že nám naskočila husí kůže. To je ve chvíli, kdy míjíme Vltavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení