Stavební firma, která měla v tomto úseku řadu úkolů, se k řece nastěhovala v září minulého roku. Podle starosty Jaroslava Krále má dílo pro město nezanedbatelný význam. „Propojuje se tady biokoridor Jizery se slepým ramenem řeky. Neocenitelný význam má i při povodních, protože může sloužit jako vedlejší odtokové koryto v případě, kdy se na město valí voda od Dražic," vyzdvihl Jaroslav Král.

Poznamenal, že právě zvětšená kapacita koryta v Olšinách pomůže mírnit následky až pětiletých povodní. Společnost, která měla na starosti zemní práce, odtud vytěžila a odvezla 33 tisíc kubíků sedimentu. Důležité bylo také přeložit středotlaké a vysokotlaké plynovodní potrubí, zaslepit a konzervovat stávající vtokový objekt či realizovat dvě boční tůně v Olšinách.

Přestože cyklostezku mohou Benáteční využívat už teď, město stále ještě s ochránci přírody jedná o typu povrchu. V současné době je zde prašná cesta, radnice ji chce ale změnit na zpevněnou.

Z kruhového objezdu do Kbela

„To znamená, že bychom se z kruhového objezdu dostali přímo až do Kbela," řekl dále Jaroslav Král s tím, že trasa by tak byla lépe schůdná nejen pro maminky s kočárky, ale i pro imobilní občany.

Trasa stezky však ještě není definitivní. Město ji chce pozměnit tak, aby se Jizera dala dobře přejít v nejmělčím korytě. Nyní tomu brání schodový přechod, který opět brání handicapovaným.

„Zároveň bychom rádi chodce a cyklisty odklonili od násoskového pásma vodovodu Káraný, protože je zde ochranné pásmo číslo jedna, což veškerý pohyb lidí zakazuje," vysvětlil starosta Benátek nad Jizerou.

V Kbele však cesta končit nebude. Jak Jaroslav Král naznačil, cyklostezku chtějí rozšířit dále do bývalého vojenského prostoru. V lokalitě na Travinách město ve spolupráci s ochránci přírody momentálně připravuje pastvinu pro koně a zubry.

Modernizovali parky

Revitalizaci nivy Jizery starosta označil na ryze ekologickou stavbu, která patří do strategie zeleného prstence, procházejícího intravilánem města. V okolí je totiž nově otevřená restaurace v multifunkčním centru a kromě toho připravují revitalizaci podzámeckého parku. Péči už v minulosti dostal hornozámecký park i park Ferdinanda Bárty. Město těmito kroky chce pomalu postoupit k lokalitě Nad Remízkem a odtud vysázet alej až k Dražicím, do prostoru Nad Stráněmi, čímž uzavřou pomyslný městský okruh.

Stavbu ale neminula velká sucha, která se v některých případech podepsala na stavu vysazené zeleně. Tři stromy dlouhá vedra nepřežily a město tak místo nich bude muset vysadit nové kusy.

Při otevření revitalizované nivy nechyběl ani expert na vodní díla Antonín Soumar. „Revitalizace se připravovala dlouhá léta a velkým problémem je, že ležíme v ochranném pásmu vodovodu, který zásobuje Prahu pitnou vodou, což jsou limity, které nás omezují. Dílo jsme proto nemohli realizovat v původním zamýšleném rozsahu," sdělil Antonín Soumar o stavbě, jejíž náklady se vyšplhaly na 27 milionů. Dotace z fondů Evropské unie činila přibližně 24 milionů, zbytek uhradila radnice z městského rozpočtu.

Stezka nekopíruje původní koryto

Upozornil, že dílo kvůli tomu přesně nekopíruje původní koryto Jizery. To zůstalo zčásti suché a město ho bude používat pouze pro průtok povodňových vod a stálý průtok, který je dimenzovaný na padesát litrů za vteřinu, teče novým korytem, které vzniklo na místě bývalých polí. „S tím souvisí i to, že se zde postupně změní orná půda v trvalé travní porosty, čímž vznikne velká louka s novými vysazenými stromy," dodal Antonín Soumar. Dříve zde bývaly dva rybníčky označované jako takzvané Loužky. I na nich je patrný zásah odborníků – jsou čisté.

Antonín Soumar je rád, že se dílo podařilo dokončit a věří, že velkou službu pro město vykoná v době povodní.