Když se 29. srpna kolem půlnoci 31letý muž z Mladé Boleslavi svěřoval kamarádovi, že má namířeno řešit problém své nové přítelkyně, jíž její dosavadní partner vrazil facku, známý se ho zeptal, zda potřebuje pomoc. „Ne, jde o normálního chlapa. Toho zvládnu,“ odpověděl dotyčný.

Možná mu dodávalo sebevědomí vědomí, že je o hlavu vyšší než protivník, možná se projevil i vliv požitého alkoholu – podle odborného posudku mu v krvi kolovaly 2,4 promile. Nedlouho poté mu jela na pomoc záchranka. Marně. Zdravotníci už mohli pouze konstatovat smrt po ráně nožem do srdce.

Tečku za případem udělal koncem roku trestní senát Krajského soudu v Praze. Bývalému partnerovi 26leté ženy, která se stala předmětem sváru, 41letému Slovákovi Ladislavu Mattovi, vyměřil trest na samé spodní hranici sazby za vraždu: 10 roků, které si má odpykat ve věznici s ostrahou. Současně soud stanovil povinnost uhradit 30 748 Kč jako náhrady pohřbu.

Tečka to ale ještě není definitivní. Verdikt není pravomocný. Je možné, že případem se ještě bude zabývat odvolací senát Vrchního soudu v Praze. Lhůtu na podání odvolání si ponechali jak obžalovaný, tak státní zástupce Tomáš Milec.

Senát v čele s Ivo Zelinkou neměl pochybnosti o tom, že to byl právě obžalovaný, kdo má smrtelné zranění na svědomí. Ten se ostatně doznal, byť uvádí, že na nejosudovější okamžik si nepamatuje. „Já o bodnutí nevím – nikdo jiný ale toho muže bodnout nemohl,“ připustil v jednací síni. „Stalo se, co se stát nemělo,“ litoval vývoje událostí.

I soudce Zelinka připustil, že ve prospěch obžalovaného hovoří řada polehčujících okolností – naopak přitěžující okolnosti chybějí. Proto senát vynesl relativně mírný trest; v úvahu by přicházelo až 18 roků, a to v přísnějším typu kriminálu; ve věznici se zvýšenou ostrahou. Současně ale soud odmítl uvažovat o mírnější kvalifikaci: konflikt končící smrtí nelze posuzovat jinak než jako vraždu. Nešlo tedy o zabití v rozrušení či dokonce o obranu. A útočníkovi s nožem muselo být jasné, že bodnutím může způsobit ten nejvážnější následek…

Osudný rozvrat

Ke konfliktu, který skončil smrtí, přispěl podle soudu partnerský rozvrat. Družka obžalovaného, jenž je otcem jejích dvou synů, si se objevila doma v doprovodu nového přítele. Dosavadní partner si odskočil do hospody, ale vypil jen pár piv; po činu mu naměřili 0,5 promile v krvi. Po návratu měl snahu vyříkat si s družkou, jež mezitím osaměla, co bude dál; chtěl řešit finance a splácení dluhů.

A právě v té chvíli se dozvěděl, že partnerka již podala k soudu návrh na úpravu kontaktu s dětmi a zajištění jejich výživy. V té chvíli jí druh uštědřil políček – a žena telefonovala novému příteli. Ten se zanedlouho objevil ve dveřích bytu. Podle slov obžalovaného ho pak hrudí natlačil až do kuchyně. A muž, na něhož se předtím nahrnuly samé Jobovy zvěsti, instinktivně sáhl za záda a popadl nůž.

Pamatuje si, jak protivník napřahoval pěst – a co bylo dál, si už nevybaví. Pak už si jen vzpomíná, jak soka sesouvajícího se k zemi zachytil, aby nespadl hlavou na radiátor, a jak se pak snažil zastavit krvácení svou dlaní a posléze dekou.