VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Brandýse nestraší, jinak by na zámek Rudolf II. nejezdil

Brandýs nad Labem – Ve velké pracovně je kromě vysokých polic s knihami ještě velká klec pro papouška žako. Jmenuje se Ludvík a je strážcem brandýského zámku. Ve své kanceláři ho má vedoucí odboru kultury a vedoucí správce zámku v Brandýse nad Labem Milan Novák.

30.12.2013
SDÍLEJ:

Papoušek žako jménem Ludvík je patronem zámku v Brandýse nad Labem. Bydlí v kanceláři Milana Nováka, kde dříve měl komnaty Rudolf II.Foto: Deník/Pavla Janoušková

Jak jste se k této práci dostal?
Přišel jsem sem pracovat, opravovat zámek. Před deseti dvanácti lety byl zámek v žalostném stavu.

Vypadalo to beznadějně?
Hrozně. Byla to ruina. Zámek patří městu od roku 1995, předtím patřil od 1918 státu a byl to majetek ministerstva zemědělství. Tady sídlil lesní taxační úřad, ale jmenovalo se to pokaždé jinak. Na zámku měl kanceláře a dole výrobní prostory, kde se dělaly lesní hospodářské mapy a plány. Patřilo jim tu i několik bytů.

Byla to než historická spíše provozní budova?
Dlužno říct, že ředitelé ústavu se nějakým způsobem snažili v rámci možností to nezkazit, protože to vnímali jako historickou památku. Ale samozřejmě ta doba byla taková, že to šlo udržovat jen s velkým úsilím a velkými problémy. Byla to budova, která byla odkázaná k postupnému zahynutí.

Záchranou bylo převedení pod město?
V 95. roce si ústav postavil novou budovu, která technicky vyhovovala lépe, a zámek si převzalo město. Od té doby se začal zámek opravovat, ale byly to takové opravy dílčí, nekoncepční. A zámek postupně si začal hledat společenské místo, prošel celou řadou krizí, kdy se rozhodovalo, jestli ho má mít město, nebo se prodá.

Co rozhodlo?
Provoz a opravy stojí nemalé peníze a většinu financuje město. Ale je pravda, že Brandýs, ani Stará Boleslav nemají kulturní dům, takže zámek je společenským prostorem, který se hodí na řadu věcí. Komorní koncerty, svatby, setkání, schůze zastupitelstva. Tak se zámek udržel. Od roku 2003 jsme začali zámek opravovat komplexně s cílem navrátit ho do kulturního života. A nejenom městského, ale obecně, protože brandýský zámek patří 
k nejvýznačnějším renesančním památkám v Čechách.

Jak opravy postupovaly?
Objekt je veliký, takže jsme se snažili udělat to nejnutnější, co bylo potřeba, abychom zachránili původní výzdobu. To byly především sgrafita na nádvoří, které se opravovaly jako první a zároveň se vevnitř zámku dělaly nejnutnější věci, aby to tu mohlo fungovat. Opravily se první větší sály, což byla zámecká kaple a určitá část reprezentačního patra.

Tam jste udělali prohlídkový okruh?
Generální oprava celého patra se prováděla s cílem otevřít turistickou expozici, aby zámek byl schopen vypovídat svůj příběh, který je velice zajímavý. Tato oprava byla provedena v zázračné době jednoho roku, takže v roce 2004 v dubnu, když zámek zároveň měl 700 let výročí své oficiální existence, bylo otevřené celé první patro jako autentická historická expozice.

Bylo to náročné?
To bylo velice pracné, protože jsme tam udělali návrat stavebních konstrukcí z komplikovaných, velice neadekvátních přestaveb, kdy se z těch původních sálů a salonků vytvořily kanceláře a byty, takže všechno se muselo odstranit, abychom se dostali na původní konstrukce. Dělali jsme složité průzkumy stavební i historické, abychom se dozvěděli o tom, jak to tady vypadalo, protože to bylo nějakým způsobem skryté, zazděné, poničené.

A potom?
Všechno, co šlo, jsme se snažili obnovit. Nakonec se to podařilo a my jsme otevřeli v roce 2004. Samozřejmě dneska ta expozice po deseti letech vypadá jinak. Začínali jsme z mála, tady na zámku nebylo nic původně zachováno. Už v roce 1918, kdy byl zámek poslednímu císaři Karlovi I. zkonfiskován, se všechno odsud vyvezlo. Něco šlo na svozové zámky. Tady zůstaly po Ludvíku Salvátorovi Toskánském, což byl habsburský arcivévoda, rozsáhlé cestovatelské, umělecké sbírky. Převezli je, ale zachránilo se to v Národním archivu i Národním muzeu 
v Praze.

Bylo těžké to dát dohromady?
Řada z nich není dohledatelná, nebo jsou zapsané na jiných zámcích. Vůle k tomu, aby se vyvezené věci vrátily, není žádná. Nesetkali jsme se s ochotou s výjimkou Národního muzea, které sem vrátilo toskánskou knihovnu. Expozice byla otevřená a dnes už je bohatší.

Co všechno jste dodnes opravili?
Zámek už je opravený kompletně včetně pláště věže, kde je instalovaná původní barevná krásná střecha, která tu byla zřízena v roce 1873. Vevnitř už je opravené přízemí, kde je otevřená restaurace. Předtím tam byly sklady, pracoviště pro fotografii. Nakonec to skončilo jako skladiště nepotřebného materiálu a chemického odpadu, který jsme museli likvidovat. To bylo docela náročné. Druhé patro je z poloviny opravené a v další polovině běží další opravy.

Pokračujete tedy úspěšně?
Kontinuálně těch dvanáct let se opravuje a pracuje. Dá se říct, že zámek je stavebně v pořádku. Našli jsme spoustu věcí, o kterých se nevědělo. Už od doby gotického hradu, než byl přestavěn na renesanční zámek. I tato stará gotická historie se objevila 
v mnoha částech. Všechno se snažíme zpřístupnit veřejnosti a celkem to funguje.

Co plánujete?
Pracujeme na druhé části patra, kde jsou další zajímavé objevy, které bychom chtěli 
v průběhu dvou let dokončit. Je pravda, že to, co jsme opravili před deseti lety, musíme znovu renovovat. Sgrafita na nádvoří jsou trochu poškozená. Deset let je poměrně dlouhá doba na to, aby všechno vydrželo bez vady. Na tomto velkém objektu stavební práce nekončí.

Jak vypadá kulturní kalendář?
Máme tu dva celky. Jedna je služba veřejnosti, což je kulturní, koncertní program, služba obřadní síně. Pak tady máme tradiční pravidelné akce historické. Nejdůležitější je u nás Audience u císaře Karla I., to je začátkem května.

Je to úspěšná akce?
Plánujeme už dvanáctý ročník. Díky historii Brandýsa je akce populárnější 
v zahraničí. Tato společná evropská historie si nachází velké množství pozorovatelů, kteří sem jezdí. Máme tu pravidelně kolem třech tisíc lidí. Ale jezdí sem lidi z celé Evropy. A pak jsou další pravidelné kulturní akce, které opakujeme každý rok.

Jaké je to na zámku mimo sezónu?
Jsme otevření celý rok. Zavíráme jen na pár dní mezi Vánoci. Návštěva mimo sezónu je nižší, tak nemáme stálou průvodcovskou službu jako v létě. Jsou to spíše víkendy, ale fungujeme na telefon. Zájemci se ozvou, že chtějí přijet a objednají si prohlídku. Brandýs je blízko Praze, takže nemusíme sezónu pevně držet.

Jak vypadá kulturní program kolem Vánoc?
V adventu se tu dveře netrhnou, denně jsou tu koncerty. Adventní čas je takové období, kdy se aktivizuje koncertní činnost. Jsou tu kruhy přátel hudby a dáváme prostor spolkům. Jsou tu mateřské školy, školy. Soustřeďujeme se i na věci, které jdou i mimo zámek jako rozsvěcení vánočního stromu.

Máte zájem o svatby?
Sály zámku fungují jako obřadní síň. Máme jednu menší, jednu velkou. Musím říct, že se k nám soustředila i pozornost agentur, které zajišťují svatby i pro cizí státní příslušníky. Ti jsou tady docela často, v posledních letech je nárůst toho zájmu.

Natáčí tu také zahraniční filmaři

Jezdí sem i filmaři?
Často. Je to pro nás frekventovaná záležitost a snažíme se jim vycházet vstříc. Někdy tu točí dvě věci v roce, někdy více. Česká televize nás využívá velmi intenzivně. Čas od času se objeví produkce, která dělá pro zahraniční filmové společnosti. Je otázka, kolik toho potřebují, ale měli jsme tu taky produkci italské filmové společnosti, která točila životopisný film. Byli u nás deset dní a měli tu rozsáhlý štáb.

Co jim můžete nabídnout?
Je tu celá řada interiérů, které potřebují. Od středověkých sklepení až po místnosti devatenáctého století. Pro historické filmy jsme vhodný zámek a naše výhoda je blízkost Prahy. Štáb se tu rozloží, ale herci a další lidé přijíždí a bydlí v Praze. A společnostem to vychází jako praktičtější řešení.

Jaký je historický odkaz zámku?
Od roku 1547 do roku 1918 tu pobývali všichni čeští králové z habsburské dynastie a posledním majitelem byl poslední český král Karel I. Jako památka svázaná s posledními čtyřmi sty lety naší historie a s dynastií Habsburků je to jeden z nejdůležitějších domů vůbec a vedle Pražského hradu ten nejdůležitější. Žádný zámek nemá tak těsně spjatou historii s císařským a královským rodem jako Brandýs.

Máte tu oblíbené místo?
Celý zámek. Tak důvěrně ho znám, že pro mě každé místo má nějakou historii, dávnou, kterou znám. Pak má ještě mojí osobní historii, jak to tam vypadalo, když jsem tam přišel, jak to tam vypadá teď. Je pravda, že 
toto se zapomíná strašně rychle. Ani my už si to nepřipouštíme, co to bylo za zříceninu, když jsme se postupně přišli.

A co vaše kancelář?
Tady byly místnosti Rudolfa II., takže génius loci je tu velice silný. Já se tu pohybuju rád. Nestraší tady, to by sem Rudolf II. nejezdil. Na to byl velice citlivý.

Jezdí se hopsa hejsa do Brandejska jako v tom filmu?
Tam je to všechno pravda, jenom s tou mlynářkou ne. Ten příběh se tu skutečně odehrál, ale to byl problém komořího Langa, který si tu nechal postavit apartmán v době císaře Rudolfa II. Pobýval tu celý dvůr. Bylo to období největšího rozkvětu města.

Pobýval tu Rudolf II. často?
Císař tu byl třeba čtyři měsíce v kuse. Třeba když se v Praze objevil mor. No, psalo se mor, ale byly to černé neštovice. Takže dvůr z Prahy odjel a držel se na Brandýse. Pokud tu byl takhle dlouho, tak život tu byl bohatý. Jsou o tom svědectví, Adam mladší z Valdštejna byl pověřený celou řadou úkolů, a tak popsal, kdo sem jezdil na návštěvu. To byla doba zajímavá a Brandýs žil.

Jak historii vnímají návštěvníci?
Máme kolem deseti tisíc návštěvníků za sezónu. O Brandýse se ví a je o něj zájem v Evropě, zejména v sousedních zemích, se kterými jsme tvořili monarchii. Nejsme zámek typicky zájezdový, do kterého se řítí skupiny. Některé zámky mají spousta zlata a lidi na to jen tak koukají a nevědí na co. Sem jezdí návštěvníci po menších skupinách, pokud ne přímo rodiny, páry.

Proč sem přijíždí?
Jedou sem s tím, že jedou za císařskou a královskou historií. To je pěkná a potěšitelná věc a to je náš hlavní cíl. Přestože tady na zámku se tu velmi málo zachovalo, tak jsme se snažili i tu náznakovou expozici udělat citlivě s odvoláním na historickou pravdu, a co nevíme, to si nevymýšlíme.

Takže musíte i něco vynechat?
Třeba víme, kde měl ložnici císař Karel a císařovna Zita, ale protože nevíme, jak vypadala, tak jsme ji tam nepostavili. Snažíme se tady vyprávět příběh českých dějin ve spojitosti s habsburskou dynastií. To je z našeho hlediska vyprávět pravdu, protože my o ní nevíme téměř nic.

A co vlastně víme?
Od roku 1918 byly informace velice účelově manipulované. To, co nezkreslila první republika, tak to dodělali další totality. Takže tady je celá řada generací úplně bez vědomostí a znalostí. My se setkáváme s tím, že lidé, kteří sem jezdí se zdravou zvědavostí a jasnou myslí, tak to vděčně přijímají.

Co vaše expozice nabízí?
Otevírá se jim doposud uzavřené okno do našich dějin. Jsou to dějiny, od kterých se nemůžeme odstřihnout. Je to víc než tři sta let dějin českého národa. To, co je podstatné, že jsou spojené s dějinami ostatních národů. Jsou to okna do Evropy, do které jsme se vrátili. Vrátili jsme se do ní formálně a nevíme, jak se v ní chovat.

Proč?
To, jak se chová Evropa dnes, tak si nevzala poučení
z těch stovek let společných dějin. Chová se jako byrokraticko-obchodní společnost. A to jsou problémy, na které narážíme a nevíme si s tím rady. A děláme to, že vyléváme s vaničkou dítě. Lidé, co sem chodí, tak to oceňují. Snažíme se jim otevírat lidem prameny poznání, aby byli schopní nalézt cesty ne zpátky, ale kupředu.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

Místo události:
30.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Metrostav handy cyklo maraton 2016.
17

Tři stovky cyklistů objedou Česko! Zavítají do Holašovic

Ilustrační foto.

KRÁTCE: Rybáři vypustili stovky kaprů, školákovi zaplatí obědy

Řidič, který v noci boural, měl notně upito

Brandýs nad Labem – Dvě zaparkovaná auta naboural v pondělí před čtvrtou ranní – a od úterka čelí stíhání pro ohrožení pod vlivem návykové látky. To policistka Eva Hašlová ve čtvrtek uvedla k 25letému řidiči Škody Octavia, který havaroval v ulici Komenského v Brandýse nad Labem.

Novinky v českém fotbale. Liga chystá video a tresty pro simulanty

David Lafata padá k zemi, rozhodčí píská. Tenhle nechvalně slavný moment (jeden z mnoha) skončil penaltou. Jenže v nejbližší době už podobné nešvary ve fotbalové lize neuvidíte. 

Horáček a Drahoš hledají podporu i na Boleslavsku

Mladoboleslavsko /ANKETA/ - Posledních pár týdnů zbývá kandidátům na prezidenta na to, aby nasbírali na své podpisové archy co nejvíce hlasů od svých podporovatelů. Aby se mohli ucházet o nejvyšší post v zemi, potřebují jich 50 tisíc.

Labská cyklostezka se prodloužila o úsek Čelákovice - Lázně Toušeň

Střední Čechy - Mezinárodní cyklotrasa vedoucí z Krkonoš podél řeky Labe až do Severního moře je nově o 1,43 kilometru delší. Nový úsek Labské cyklostezky vede z Čelákovic do Lázní Toušeň a ocení ho, jak cyklisté, tak i in-line bruslaři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení