VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studenti nymburského gymnázia se nedozvídají 
o migraci jen z médií

Nymburk /FOTOGALERIE/ - Zajímavá beseda, která se těšila velkému zájmu studentů, se konala na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce. 
V doprovodu zástupců Sdružení pro integraci 
a migraci přijela Katrin, která pochází z Íránu a žije v ČR, aby se podělila o své zkušenosti s migrací a se začleňováním do české společnosti.

1.11.2016
SDÍLEJ:

Studenti gymnázia besedovali s Íránkou KatrinFoto: DENÍK/ Ivana Šmejdová

Uprchlíci, migranti. Téma, které hýbe 
v poslední době nejen českou společností a silně ji polarizuje. Znamenají pro nás lidé přicházející ze zahraničí opravdu nebezpečí? Jaké? Jak se může s tímto problémem vyrovnat jeden každý z nás? Je pravda, co se dozvídáme z médií? Na tyhle a další otázky pomáhala studentům gymnázia dát odpověď beseda, jíž propůjčila exkluzivitu přítomnost dámy, která přišla do Čech 
z Íránu. Není totiž nad autentičnost.

Židle ve třídě vyrovnané do půlkruhu v řadách za sebou už chvíli před stanoveným začátkem besedy přestávaly stačit. A to přesto, že se ve škole konal v tu chvíli jiný, neméně zajímavý diskusní pořad. Třída byla zaplněná do posledního volného místečka, mohlo se začít.

Vzájemný dialog

V krátkém úvodu představila Kateřina Dederová, PR pracovnice Sdružení pro integraci a migraci, svého kolegu Františka Cihláře, socioterapeuta z téže organizace, a rovněž hlavní osobnost setkání, Íránku Katrin, dámu, která žije 
v České republice už 12 let. Poté se studenti dozvěděli, že nemají čekat přednášku, ale vzájemný dialog, který přinese obohacení oběma stranám.

Sdružení pro integraci 
a migraci se sídlem v Praze poskytuje bezplatné poradenství pro cizince. Součástí jeho aktivit je i působení na veřejnost s cílem rozvíjet toleranci a potírat xenofobii a rasismus. „Snažíme se vést s lidmi debaty o migraci, 
o tom, co se teď ve světě děje, a umožnit jim setkání 
s konkrétními cizinci jako dnes s paní Katrin, která je naše klientka," vysvětlila Kateřina Dederová.

Oboustranný respekt

Právě ona pak moderovala debatu se studenty. Na začátku si společně ujasnili některé pojmy, předně to, co je vlastně migrace, jaké jsou její příčiny, kdo je cizinec, kdo uprchlík.

„Migrovali byste vy sami? Proč? Kvůli studiu? Za prací? To je ekonomická migrace, je dobrovolná. Teď se zamyslete nad lidmi, kteří musí opustit místo, kde žijí. Kolik uprchlíků přišlo v posledních letech k nám? Bojíte se příchodu cizinců? Proč?…"

Katka Dederová kladla jednu otázku za druhou tak, že byli studenti téměř okamžitě vtaženi do problematiky a pokoušeli se formulovat své názory. Společně se dobírali pojmů, které jsou pro tuto složitou problematiku určující: oboustranný respekt, tolerance při dodržování určitých podmínek.

Příběh Íránky Katrin„Do Čech jsem přišla za manželem. Je Čech, poznali jsme se v Íránu, kde studoval orientalistiku a já právo. Žiju tady už dvanáct let. Ve studiu jsem v Čechách už nepokračovala, chtěla jsem mít rodinu, 
a také jsem se věnovala studiu češtiny. Jazyk je totiž klíč k životu v cizí zemi. Umožňuje kontakt s lidmi, získat práci," vyprávěla Katrin.

„Zprvu jsem zkoušela různé profese, třeba jako prodavačka, abych byla mezi lidmi, později jsem pracovala pro cestovní agentury, teď využívám své jazykové znalosti - hovořím česky a persky - jako tlumočnice při spolupráci 
s firmami, které mají obchodní aktivity v Íránu," pokračovala.

Je muslimka, ale náboženství pro ni nikdy nebylo překážkou života v křesťanské zemi, přestože je v ní silně zakořeněný. Jak se studenti dozvěděli, pro Katrin není islám jen náboženství, ale kultura a historie její země.

„Podobně tady v Čechách, i když jsou někteří lidé ateisté, cítíte tady křesťanský duch. Když se díváte na architekturu, posloucháte písničky, které děti zpívají, když vnímáte folklór. Ale to neznamená, že zde nemůže dobře žít člověk jiného náboženského vyznání nebo který přichází z jiného kulturního prostředí," zmínila Katrin.

„Jak jsem už říkala, klíč k tomu je ochota naučit se jazyk a samozřejmě respektovat zdejší kulturu, náboženství. Pak může čekat toleranci ke svým zvyklostem," dodala z vlastní zkušenosti.

Čtěte také: Dvě třetiny studentů vysokých škol neplánují studijní pobyt v zahraničí

Autor: Ivana Šmejdová

1.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Parný letní den spojený s ochutnávkou tradičních, ale i exotických specialit si užili návštěvníci pláže u Jizery v Mnichově Hradišti, kde se konal Restaurant Day.
30

OBRAZEM: Jizera byla příjemným osvěžením

Už pošesté se ve Všejanech sešli siláci z řad žen a mužů, aby poměřili své síly v neobvyklé sportovní disciplíně, a to v přetahování lana. Akce je spojena s Všejanskými slavnostmi. Připraven byl bohatý doprovodný program.
36

FOTO: Ve Všejanech poměřili síly v přetahování lana

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Dobrá zpráva: Pojďte se setkávat v zahradě!

Mladá Boleslav – Přímo v centru města ve vnitrobloku u třídy Václava Klementa byla vybudována komunitní zahrada Klementinka, která má sloužit k setkávání lidí všech věkových kategorií. Primárně je ale určená seniorům.

Filmaři točí v našem regionu scény z války i pohádky

Boleslavsko /FOTOGALERIE/ - Zahraniční i české filmové a televizní produkce mají zažité lokality, ve kterých vždy najdou potřebné kulisy ke svým filmovým scénám. A to bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává. Například bývalé vojenské prostory u Milovic se často objeví ve válečných scénách, nedávno se na tomto místě točila i bitva z dob povstání sedláků. Mělnická nemocnice se zase stala kulisou pro příběh o lásce, který nese název Májová romance doktora Mráze. Boleslavská věznice si zahrála v americkém velkofilmu Mission Impossible: Ghost Protocol, nebo dramatu Lidice.

Kromě azbestu přijímá sběrný dvůr veškerý odpad

Dobrovice - Dobrovický sběrný dvůr v Kosořické ulici každoročně odbaví přes pět tisíc nákladů odpadu. Díky zásadní modernizaci areálu je jeho odkládání nyní mnohem komfortnější, vlastní odpad je dokonaleji tříděn, a město tak šetří nezanedbatelné peníze i životní prostředí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies