VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První česká Barbie nejraději vzpomíná na dětství na Benešovsku

Benešov /ROZHOVOR/ - Celým světem hýbe fenomén živých panenek. Česká republika zatím žádnou takovou Barbie neměla. To se ale změnilo díky sedmnáctileté Gabriele Jiráčkové, která se snaží podobat těmto světoznámým panenkám.

11.3.2017
SDÍLEJ:

První česká Barbie Lolo Ta Bella se aktuálně nejvíce soustřeďuje na modeling a zpěv.Foto: Archiv Gabriela Jiráčková

Narodila se sice v Sedlčanech a většinu času tráví v Praze, ale nejraději vzpomíná na období z dětství, které prožila na základní škole v Benešově.

Co vás přivedlo k tomu, že jste si zvolila styl živoucí Barbie?

Důvodů bylo hned několik. První je takový, že jsem panenky Barbie od malička milovala a toužila se s nimi ztotožnit. Druhým důvodem byla touha po umělém vzhledu. V neposlední řadě to byla jakási potřeba a poslání, být živoucím důkazem toho, že vše si lze v životě splnit, jen se člověk nesmí bát a musí si za tím jít.

Jaké osobnosti jsou pro vás v tomto ohledu vzorem?

Vzorem je pro mě živá panenka Pixee Fox, Candy Charms, Alicia Amira a Valeria Lukyanova.

V České republice jste jediná známá Barbie. Jak se k tomuto přízvisku stavíte?

Já se s touto rolí ztotožnila okamžitě. Byl to můj sen a jakmile mě tak okolí začalo vnímat a brát, dosáhla jsem vlastně toho, po čem jsem toužila.

Živíte se případně modelingem díky svému vzhledu?

Modelingem jsem si vydělávala už dříve, ale jakmile se má nynější podoba dostala do podvědomí veřejnosti, zakázky se začaly hrnout ještě mnohem více. Nyní mě čeká velká zahraniční kampaň, kterou si zatím ještě musím nechat pro sebe.

Jak reagují vaši známí nebo přátelé na váš vzhled?

Někteří přátelé mě velmi podporují a jiní mě naopak začali odsuzovat a psát negativní reakce. Pak to ale nebyli praví přátelé.

Jak probíhá váš klasický den, co se týče přípravy zevnějšku?

Přiznám se, že příprava mého zevnějšku trvá celkem dlouhou dobu. Make-up, vlasy, hygiena a oblečení zaberou dohromady přibližně dvě hodiny. Začínám vždy sprchou, poté make-upem a bělením zubů, nakonec si upravím vlasy, obleču se a mohu vyrazit. Někdy jdu na nehty, kosmetiku, masáž nebo vlasy.

Co jste všechno musela udělat, aby se z vás stala skutečná Barbie?

Nechávám si prodlužovat vlasy, nehty, extravagantně se líčím a oblékám, ale žádnou plastickou operaci jsem doposud nepodstoupila. Musela jsem se však naučit chodit na extrémně vysokých podpatcích, snášet určité nepohodlí a kritiku okolí. Zatím krátce chodím do fitness, na tance, vzdělávám se a pořád chci svou vnější Barbie posunovat a zextrémňovat. Do budoucna se chystám na několik plastických operací.

Věnujete se hudbě. Chtěla byste se muzikou živit?

Ano, hudba je můj život a především s ní se chci živit a v hudbě něčeho dosáhnout.

Jak jste se k hudbě dostala?

K hudbě jsem se dostala již jako malá. Zúčastňovala jsem se všemožných soutěží, castingů a časem začala veřejně vystupovat. Díky zpěvu jsem se dostala několikrát do televize, na spoustu prestižních akcí a spolupracovala se skvělými a zajímavými lidmi. Kvůli vystupování jsem ale také prožila řadu nehezkých věcí. Na základní škole nedokázali moje ambice spolužáci překousnout. Začali mě šikanovat jak psychicky, tak fyzicky.

Jak jste zareagovala na šikanu ze strany spolužáků?

V té době jsem chodila na základní školu v Sedlčanech, kde jsem také vyrůstala. Jelikož jsem ale měla vždy blízko k Benešovsku, rozhodla jsem se přestoupit na základní školu v Benešově a následně jsem se začala učit doma v rámci domácího vyučování.

Na Benešovsko tedy vzpomínáte ráda?

Ano, velice. Nejraději jsem jezdila na zámek Vrchotovy Janovice a Konopiště. Na zámku Vrchotovy Janovice jsem byla bez nadsázky nejméně dvacetkrát a vždy to pro mě byl stejně krásný a intenzivní zážitek. Žádný zámek a jeho park jsem si tolik nezamilovala. V Benešově jsem sice školu navštěvovala asi jen půl roku, ale toto období bylo pro mě velice šťastné. Ráda vzpomínám na několik zdejších kantorů, zejména na pana učitele Pavlíka, paní učitelku Jelínkovou a pana ředitele. Byli ke mně vždy velmi hodní a vstřícní. S paní učitelkou se nadále kontaktuji a jsem ji velmi vděčná za její podporu.

Na co vzpomínáte z Benešova nejraději?

Teď to bude znít asi směšně, ale moc ráda vzpomínám i na to, jak jsem se vždy, než jsem šla do školy, stavila v nedaleké benešovské pekárně a každý den si tam pochutnávala na sladkých, meruňkových šátečcích. Chutnaly výtečně a od té doby jsem už nikdy na tak dobré nikde nenarazila.

Aktuálně jste nejčastěji v Praze. Z jakého důvodu?

Je to z toho důvodu, že je v Praze větší anonymita, spousta lidí, větší možnosti a hlavně to mám ke všemu blíže. Na Benešovsku si naopak ráda odpočinu, poslechnu zpěv ptáčků a pročistím si hlavu.

Gabriela Jiráčková vystupuje také pod pseudonymem Lolo Ta Bella. Narodila se v roce 1999. Dálkově studuje střední odbornou školu, živí se zpěvem a modelingem. Mezi její koníčky patří zpěv, herectví, modeling a zkrášlování, ale také četba, kreslení, zvířátka a cestování.

Autor: Lucie Sedláková

11.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

KRÁTCE: Centrum města se uzavře

Vladimír Mišík.
14

Slavný rocker hrál ve městě po 44 letech

Růžička vychytal jeden bod

Mladá Boleslav /FOTOGALERIE/ – Bruslaři doma přivítali ve Škodováckém derby Plzeň a dlouho to vypadalo, že nezískají ani bod. Nakonec dvě a půl minuty před koncem za stavu 1:2 odvolali na závěr přesilové hry brankáře a z převahy dvou mužů vytěžili alespoň bod a prodloužení. To rozhodl v jeho polovině plzeňský Milan Gulaš, který ve svém druhém samostatném nájezdu během nastaveného času překonal boleslavského gólmana Růžičku.

OBRAZEM: Ve vodě nežijí jen vodníci

Mnichovo Hradiště - Místo do lavic vyrazili žáci třetích, čtvrtých a pátých tříd jedné ze základních škol v Mnichově Hradišti na ryby. U Jizery pro ně byla připravena akce s názvem Ve vodě nežijí jen vodníci, kde se seznámili nejen s životem pod vodní hladinou.

Kam o víkendu za sportem

Mladá Boleslav - Připravili jsme přehled víkendových zápasů. 

Salač: Nečekal jsem, že naskočení do rozjetého vlaku bude tak těžké

Jerez (Španělsko) – Tři měsíce od vážného zranění se vrátil boleslavský motocyklový závodník Filip Salač do kolotoče šampionátu mistrovství světa juniorů Moto3. A na vlastní kůži se přesvědčil o tom, že návrat po závodní pauze nebude jednoduchý. „Že se těžko nastupuje do plně rozjetého vlaku jsme věděli, ale že to bude až takhle obtížné jsme nečekali,“ komentuje své španělské účinkování lakonicky sám závodník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení