VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mrazivé počasí musí přežít v lesích i březí samice

Střední Čechy - Letošní zima je nejchladnější za posledních sedmdesát let. Statistiky potvrzují i myslivci, kteří se shodují, že zvěř kvůli dlouhotrvajícím mrazům a nánosům sněhu trpí nedostatkem potravy. Aby se stavy zvěře v lesích netenčily, musí je myslivci stále krmit.

7.2.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Podle ředitele Správy městských lesů v Benátkách nad Jizerou Karla Bendla mají problémy se sháněním potravy především větší býložravá zvířata. „Okusují vršky mladých lesních dřevin a křovin nebo si potravu pracně vyhrabávají, což je stojí mnoho energie. Navíc po nich zůstávají i škody na lesních porostech," vysvětlil Karel Bendl.

Právě proto myslivci zvěř přikrmují. Navíc je teď většina samic březích a připravují se na jarní rození mláďat. Myslivcům však zásoby, které si připravili před zimou, rychle ubývají. Krmná místa totiž často doplňují každý den.

„Bez naší pomoci nemá slabší zvěř velkou šanci přežít tuhou zimu s mrazy. Proto se o ni musíme starat," připomíná Miroslav Šifta z mysliveckého spolku v Hrubém Jeseníku na Nymbursku, podle kterého se už v únoru mohou objevit první zaječí vrhy.

Na přikrmování zvěře se už od léta připravují i myslivci na Mělnicku. Podle předsedkyně Mysliveckého spolku Liška ze Sedlce u Mšena Boženy Nové má každý z myslivců na starosti svůj krmelec, který plní už na podzim.

Krmení bez výpadku

Podle Boženy Nové ze sdružení v Sedleci dávají myslivci do korýtek u jeslí už v listopadu například oves nebo ječmen. „A nesmí chybět solný liz. Když napadne sníh, nosíme do krmelců i vojtěšku," vyprávěla.

Krmelce a zásypy si mezi sebou rozdělují také členové nosálovského mysliveckého spolku. Podle Michala Vejvody je v tuhé zimě kontrolují nejméně jednou týdně. „Jakmile je v krmení nějaký výpadek, zažívací ústrojí zvířete to špatně snáší, musí totiž neustále trávit potravu. Důležitá je také stálost krmiv," vysvětlil myslivec.

Přilepšit zvěři čas od času jiným krmením s odlišným složením není podle Michala Vejvody dobrý nápad. Dokud nezačnou mrazy, nosí myslivci do lesa i dužnaté plody, například řepu nebo jablka. Jakmile ale teploty klesnou pod nulu, od tohoto druhu krmiva upouštějí. Voda v něm by totiž zmrzla, což by zvěři způsobilo zažívací potíže.

Spolupráce se zemědělci

Protože ani meteorologové nedokážou předpovědět, jaké počasí bude panovat celou zimu, musí se myslivci předem zásobit dostatečným množstvím krmiv.

Myslivci z Hrubého Jeseníku na Nymbursku mají dobrou spolupráci se zemědělci. „Mimořádně se nám osvědčilo, pro srnčí i zaječí zvěř, nasekané seno s jádrem, což je pšenice a ječmen. Srnčí v zimě láká i dužina z řepky, proto do zásypu dáváme hodně zadiny, tedy plevy se zrnem," vysvětlil myslivec Miroslav Šifta.

V Benátkách nad Jizerou se v krmelcích objevuje také luční seno, v zásypech stejně jako v sousedním Nymburce i plevy a jaderné krmivo s dostatkem soli a minerálních látek, které pomáhají trávení. Voda v tomto období není nutná. Zvířatům stačí sníh nebo led. Myslivci ale zvěř musí chránit proti predátorům. Snadnou kořistí jsou pro ně právě oslabení jedinci," připomněl myslivec Karel Bendl.

Ochuzená krajina

Protože se v lesích pohybuje už řadu let, všiml si, že z krajiny zmizely drobné druhy dříve běžných živočichů. „Jde například o zajíce, bažanty, koroptve a křepelky, také rejsky, ještěrky nebo motýly," řekl ředitel městských lesů v Benátkách nad Jizerou. Příčinou je podle něho nešetrný způsob zemědělského hospodaření a extrémní klimatické podmínky. 

Je ale přesvědčen, že tuhá zima přírodě prospívá. Velké mrazy totiž zahubí podstatnou část různých vývojových stádií lesních škůdců a parazitů, kteří přezimují pod kůrou stromů, v půdě nebo v hrabance.

„Postupné jarní tání sněhu navíc umožní pomalejší vsakování vody do půdy, a tím pomůže snížit vláhový deficit z posledních suchých let. Možná se částečně doplní i ubývající zásoby spodní podzemní vody, což prospěje celému ekosystému," dodal Karel Bendl.

Čtěte také: Lesní zvěř by bez pomoci myslivců strádala

Autor: Redakce

7.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Smrže, kačenky, májovky. To jsou první houby, které zahajují na Nymbursku  letošní houbařskou sezonu. Houbař Jiří Stránský jich nasbíral plný košík.
3

První houbařské úlovky? Smrže, kačenky i májovky

Ochotníci z Divadelního spolu Tyl už tuto sobotu uvedou v městském divadle další reprízu své adaptace Figueiredovy hry Velice podivuhodný příběh ctnostné ženy z Efezu, která se tu hrála přesně před 35 lety.
4

Ochotníci se dali na politickou satiru

AKTUALIZOVÁNO

Daně Drábové mandát zůstane, rozhodli zastupitelé

Střední Čechy - Má být Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zároveň krajskou zastupitelkou? Otázka, kterou se na mimořádném jednání zabývali středočeští zastupitelé. Ti rozhodli pro to, mandát Daně Drábové zatím ponechat.

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

Ztratit se dá cokoliv. Dokonce i zuby

Mladá Boleslav - Nejkurióznějším předmětem, který se dostal mezi ztráty a nálezy ve středních Čechách, je zubní protéza. Neznámý senior ji zapomněl v autobusu.

Psycholog: Bez rodičů škola nenaučí děti psát a počítat

Nymburk – Při výchově dítěte mají všichni dospělí v rodině táhnout za jeden provaz. Za vzdělání svého dítěte jsou odpovědní rodiče, nikoli škola. To jsou hlavní myšlenky, které zazněly při páté Inspirativní kavárně v Nymburce, jejímž tématem byly tentokrát problémy v komunikaci rodiny a školy. Do křesla pro hosta usedl Václav Mertin, psycholog s více než čtyřicetiletou praxí, který patří v Česku mezi největší kapacity v oblasti dětské psychologie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies