VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejtman: Velké projekty není problém vybudovat, ale provozovat

Středočeský kraj /ROZHOVOR/ - Hned první rok ve funkci hejtmana měl Josef Řihák skutečně náročný. Jedním z jeho úkolů bylo směrovat hospodaření Středočeského kraje k vyrovnanému rozpočtu a zabránit dalšímu zadlužování.

8.12.2013
SDÍLEJ:

Hejtman Středočeského kraje Josef ŘihákFoto: Deník/Dimír Šťastný

Velkou prověrkou byly také červnové povodně, které v regionu způsobily škody za miliardy korun. Jak Josef Řihák hodnotí dvanáct měsíců, si přečtete v následujícím rozhovoru.

Josef Řihák se narodil v roce 1959 v Karlových Varech. Vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně. Od roku 1998 je členem ČSSD. Působil v komunální politice, šest let byl starostou Příbrami. Má za sebou i šest let v Poslanecké sněmovně ČR a dodnes je senátorem za příbramský obvod. 20. listopadu 2012 byl zvolen hejtmanem Středočeského kraje. Je rozvedený, má syna a dceru.

Jak jste se na krajském úřadě po roce zabydlel?

Snažím se tady nezabydlovat, protože každý politik je tak trochu jako cirkusák. My to máme jisté jen na čtyři roky a já říkám, že to jako hejtman mám jisté jen od zastupitelstva k zastupitelstvu. Takže se snažím nezabydlovat, ale když někde trávíte největší část dne, tak určitě musíte mít nějaký servis kolem sebe. Ale na zabydlování to není, jak jsme přišli, tak odejdeme.

Co vám dalo nejvíce zabrat v rámci chodu úřadu?

Určitě to, abychom vytvořili dobrý funkční tým a aby spolupráce převládala nad rozhádaností a neloajalitou a aby si tu každý nehrál na svém písečku. To bylo asi nejtěžší. Většinově se to už podařilo. I v rámci krajské rady. Teď táhneme všichni za jeden provaz.

Když jsem s vámi mluvila po povodních, řekl jste, že už se nebojíte ničeho. Máte naopak ještě nějaké přání, čeho byste chtěl dosáhnout?

Já si myslím, že vrcholem je to, že jsem tady, protože stát ve vedení největšího kraje v České republice, to je pro mě osobně hrozně moc. Chtěl bych dosáhnout toho, abych tady vydržel, abychom snížili zadluženost, čerpali z evropských fondů a plnili volební program. Snažit se pro kraj udělat něco dobrého, to je ten největší vrchol.

Hejtman Řihák na návštěvě ve VrchběléJak to vypadá se zaměřením evropských fondů pro příští období do roku 2020? Mluví se o tom, že už například pro silnice a další infrastrukturu tam už nebude tolik peněz…

Tu konečnou podobu nikdo neznáme. Bude záležet i na vládě, ale údajně má docházet k těmto změnám. Ale já jsem pragmatik, já si počkám, až to bude schválené. Každopádně doufám, že to naši vyjednavači vyjednali tak, aby to bylo dobře pro naše občany.

Plánuje kraj další zásadní investice do oprav a obnovy silnic?

Chtěli bychom dokončit všechny projekty z takzvaného zásobníku projektů a plánů je hodně. Tam máme silnice za několik miliard korun.

Středočechy také trápí chybějící propojení pražské a středočeské integrované dopravy. V jakém stadiu jsou jednání?

Nedávno jsem se seznámil se studií věnovanou propojení. Teď už jsme ve fázi konečných debat, tedy kde co bude a kolik by kdo platil, aby to bylo pro Středočechy výhodné. Nemá cenu ty věci uspěchat, je třeba se důkladně připravit. Není jednoduché propojit Prahu a střední Čechy. Jedná se o spoustu peněz. Smlouva musí být důkladně připravená.

Jen vybudovat nestačí

Daří se vám dokončovat projekty, které inicioval váš předchůdce David Rath. Kvůli kterému z nich jste třeba v noci nespal?

Určitě to bylo letecké muzeum v Mladé Boleslavi, ale ony přijdou ještě na řadu některé další záležitosti. Dnes jsem mluvil s náměstkem Milošem Peterou o dalších levnějších věcech, ale i těch ještě několik tlačíme před sebou. Mrzí mě například diskuze o Buštěhradu, třeba když David Rath řekl, že jsme udělali chybu. Jenže každý jsme trochu jiný. Já chci peníze šetřit pro sociální péči, zdravotnictví a podobně. Není problém to vybudovat, ale provozovat. Kraje se především musí starat o to, co je dané zákonem, tedy silnice, nemocnice…

Hejtman Josef Řihák spolu s náměstkem Markem Semerádem navštívili tvrz v Hradeníně, kterou kraj zhruba před rokem koupil od soukromých vlastníků.Dalo by se říci, že je teď kultura trochu v pozadí?

Myslím si, že ani není. Budeme teď otevírat například muzeum v Panenských Břežanech. Vezměte si, kolik peněz šlo v posledních letech do Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, začali jsme opravovat tvrz Hradenín. Ale nemůžeme se stavět do role, že všechny budovy, které hrozí tím, že spadnou, zachráníme my. Je tu ještě stát.

Nemrzí vás přístup města Buštěhradu, které se brání hrozícímu převzetí zámku zpátky?

Ne, nemrzí. Já starostku města chápu, nechtěl bych být v její roli. Pro takové městečko, jako je Buštěhrad, je to celé ohromná zátěž. Na druhou stranu musíme pochopit, že ani kraj není v takové kondici, aby mohl Buštěhrad dostavět a provozovat. Musíme konsolidovat síly podle mého názoru jiným směrem.

A jakým?

Například chceme další úspory: zateplením budov (škol, domovů seniorů) a chceme to s náměstkem pro životní prostředí Markem Semerádem rozjet ve větším, protože je to ekologičtější.

Co ještě plánujete udělat pro zlepšení životního prostředí?

V pořadí krajů s nejhorším ovzduším jsme se dostali na druhé místo za Moravskoslezský kraj. Kromě kotlíkových dotací musíme jít ještě dál. Je třeba nechat zpracovat další analýzu a nestřílet od boku. Musíme vědět, kde došlo k tomu zhoršení, pak co nás vyjde nejlaciněji a zároveň, abychom zátěže odstranili co nejvíc. Ale necháme to na diskuzi odborníků. Podobně jsme postupovali i po povodních.

To jste také složili komisi, kde jsou samí odborníci a vy jediný politik. Jaká opatření tedy plánujete, abyste zabránili dalším povodním?

Je to běh na dlouhou trať. Není to pro jedno volební období, ale někdo ty kameny musí postavit a vycházet z názorů odborníků a nejen krajských úředníků. Víme například, jakým způsobem bychom měli postupovat při odbahňování rybníků, ale otázkou zůstává, jak jejich majitele k tomu přimět a kdo to zaplatí. Problém je i přesvědčit ochránce přírody, že někde se musí třeba i vybagrovat koryto řeky, i když tam žije nějaký živočich. Příkladem je například Sázava, kde byli ochránci proti, a pak se to odrazilo při povodních.

Jaká další opatření proti povodním chystáte?

Suché poldry, obnovování remízků a další věci, které záleží na další diskuzi. Hlavně nemůžeme dát ruce do klína a jen všichni nadávat. To by bylo špatně.

Nebojíte se, že to budou nepopulární kroky?

Nejsem tady od toho, abych dělal jen populární kroky. Třeba v Příbrami, když byla vysoká kriminalita, tak jsem lidem také nalil čistého vína. Přidali jsme osvětlení, obnovili ho za úspornější, a třeba jsme museli pokácet i některé stromy, aby tam nebyla tmavá místa. Byla to sice nepopulární opatření, ale zafungovalo to a kriminalita klesla. A to samé je i s povodněmi. Neříkám ochránce přírody nerespektovat, ale i oni by měli respektovat nás.

Vlastní práce si lidé víc váží

Dlouholeté členy SDH Štětkovice hejtman Josef Řihák ocenil za rozvoj hasičstva a udržování tradic sboru.Tento rok jste i kvůli povodním hodně spolupracoval s dobrovolnými hasiči, ale i záchranáři, profesionálními hasiči a policisty. Schází jim ještě něco?

Sám jsem čestným starostou příbramských hasičů a jednotlivé organizace objíždím po celém regionu. Ptám se jich, jaké jsou jejich názory. Dneska, aby někdo zadarmo dělal a staral se o auto staré třicet let, za to je třeba poděkovat. Spousta lidí jde raději nadávat do hospody nebo za všechno chtějí peníze. Tihle chlapi to dělají léta zadarmo. Připravili jsme pro ně takzvanou akci H, na kterou dáváme z rozpočtu padesát milionů korun, což je historicky nejvyšší částka. Dříve se dávalo 15 milionů korun a my k nim přidali ještě 35 na opravy hasičáren, ale pouze na materiál, práci si musí udělat sami.

Jak velký je o tyto dotace zájem?

Podle žádostí, které jsem viděl, tak velký. Obce si mohou žádat do konce prosince.

Myslíte si, že takhle by to mohlo fungovat i v jiných oblastech (veřejná prostranství a podobně), tedy že by se dotace vztahovaly jen na materiál, ale práci by dělali občané?

On je rozdíl v tom, že hasiči mají odborné zkoušky, například na pily, sváření… Ale kdyby se to osvědčilo, dalo by se to zkusit třeba za rok za dva pro sportovce nebo malé obce. Navíc je to hodně výchovné, lidé si pak toho, co mají, více váží. Ale třeba dětská hřiště musí splňovat přísná kritéria, to by bez odborníků nešlo.

Připravujete užší spolupráci s místními akčními skupinami?

Setkal jsem se s nimi tady na kraji, z 25 jich přišlo 23. Domluvili jsme se, že mi pošlou žádosti a já je projednám na radě a v odborných komisích, což jsem splnil. Dále jsme naplánovali, že při dalších velkých výstavách bychom se s nimi spojili, zaplatili výstavní plochu a prezentovali bychom se společně s „MASkami," protože když jsem nastoupil do funkce hejtmana a porovnal jsem prezentaci kraje a MASek, tak to nešlo ani porovnat. Oni tomu věnují více času a já také nemohu chtít po úřednících, aby například čepovali na výstavě pivo.

Myslíte, že jsou místní akční skupiny dostatečně aktivní?

Určitě ano. Vím, že jednají s předsedou regionálního výboru. Já jsem otevřený tomu, že můžeme jednou za měsíc udělat na kraji setkání.

Hejtman Josef Řihák.A jak se vám spolupracuje s opozicí?

Ať řeknu cokoliv, tak budu potrestán. Když řeknu, že mám špatnou spolupráci s opozicí, tak nebudu říkat pravdu. Když řeknu, že dobrou, tak oni to pak otočí a budou ještě horší. Říkám: opozice je rozum zadarmo. Předseda kontrolního výboru nás několikrát bombardoval nepříjemnými věcmi, my jsme mu doložili smlouvy a prokázali, že je to v pořádku.

Můžete uvést nějaké příklady?

Problém byly třeba areál Mladá nebo letecké muzeum. Nějaké cyklostezky a podobně. Co chtěli, to dostali. To by se jim u předchozího vedení možná nepodařilo. Myslím si, že se opozice chová rozumně, i když je tvrdá.

Co byste ještě rád stihl do konce letošního roku?

Určitě bych chtěl stihnout schválit rozpočet, uzavřít politicky a pracovně celý rok a nemít stůl plný rozdělaných věcí. Přál bych si, aby se mi operovaná noha zlepšila, možná na týden nebo dva si zajet do lázní, protože co se nestihne do tří měsíců po operaci, to se pak těžko nahání. Ale pak třeba pokračovat dál, čerpat evropské fondy, dokončovat výběrová řízení. Úspěchem je, že nyní se nám skrze ně daří výrazně ušetřit. Dřív, když byl projekt za sedmdesát milionů korun, tak se stavělo za sedmdesát milionů. Teď je třeba stejná zakázka jen za polovinu.

Chodí se vám s operovanou nohou už lépe?

Je to lepší, ale když je změna počasí, tak ještě bolí. Chodím na rehabilitace, a pokud nejsem nastydlý jako zrovna teď, tak i plavat. Mám oblíbený bazének s vodou, která je o něco teplejší než ve velkém bazénu. Pak si také chci domů pořídit na cvičení bosu, což je takový poloviční míč, který se také používá při rehabilitaci. A zkouším i jezdit na rotopedu. Zbývá mi „jen" zhubnout.

Kde budete trávit Vánoce?

Chtěl bych strávit Vánoce v dětském domově. Objedeme jich před Štědrým dnem několik a štědrovečerní pohádku budu sledovat s dětmi v Dětském domově v Unhošti. Povečeřím s těmi, co tam přes svátky zůstávají a přivezu s sebou i další pohádky, které mám rád, třeba Pyšnou princeznu, Princeznu se zlatou hvězdou na čele nebo Princeznu ze mlejna.

Autor: Sandra Bejšáková

8.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ředitel infocentra v Mladé Boleslavi Gérard Keijsper

Šéf mladoboleslavského infocentra: Metalová cesta nadchla na internetu celý svět

Kateřina a Jana Hladíkovy z Mladé Boleslavi - mistryně České republiky v cross country, nebo-li v terénním závodě na horských kolech.
7

Cyklistická šampionka prožila krásné dny volna. Bez kola!

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Zálezlice /ROZHOVOR/ – Mám domluvené setkání a rozhovor se starostou Zálezlic Jiřím Čížkem. Traduje se o něm, a on sám to potvrzuje, že k médiím byl vždy vstřícný. Říká: „Kdyby se o nás nevědělo, za chvíli by se na nás zapomnělo. A to by byla škoda, protože ta vodní katastrofa byla vážně obrovská.“ Cestou do Zálezlic v autě s kolegou žertujeme, vtipkujeme, usmíváme se. Kozárovice. Obec spadající pod Zálezlice. V roce 2002 to schytaly také naplno. Najednou je v autě ticho. Oba cítíme dusno. Snad by se dalo říci, že nám naskočila husí kůže. To je ve chvíli, kdy míjíme Vltavu.

OBRAZEM: Pohádkový statek na Blatech: Chovají zde i lamy alpaky

V samotném srdci Českého ráje na úpatí Prachovských skal se nachází rodinný statek Blata Český ráj, který je domovem nejen pro dostihové koně, ale také pro lamy alpaky, kozy domácí nebo oslíky holandské. Právě s těmito a dalšími zvířaty, které tu majitelé chovají od roku 2011, se mohly seznámit děti z divadelního tábora, který se koná v blízkosti statku. Malí návštěvníci se od majitelky dozvěděli nejen spousty zajímavostí ze života zvířat, ale také mnoho informací o jejich chovu a práci na statku. Velký obdiv pak u táborníků sklidili dostihoví koně.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Češi milují skotské hry a irskou whisky, víc jí vypijí jen v USA

Sychrov – Kilty, dudy, skotští siláci a samozřejmě i skotská whisky či národní lahůdka zvaná haggis. A také skotská, irská či keltská hudba. Rekordy a autoveteráni. To všechno zažijí i letos účastníci tradičních skotských her na zámku Sychrov. Začínají už dnes neoficiálním programem na nádvoří zámku, který odstartuje ve 20 hodin výukou skotských tanců. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení