Odboráři odmítli poslední nabídku automobilky Škoda Auto a do kolektivního vyjednávání vstupuje třetí strana. Pokud nepomůže rozřešit otázku růstu mzdových tarifů ani zprostředkovatel, otevírá se odborům přímá cesta ke stávce.

Automobilka v posledním kole jednání nabídla růst mezd od tohoto měsíce o 3,5 procenta a k tomu jednorázovou platbu 3000 korun, dále zvýšení zaručeného bonusu na 1,3 dekretové mzdy a na konci roku jednorázovou prémii dva až pět tisíc korun podle odpracovaných směn na flexikonta (jedná se o směny navíc).Od ledna pak měl tarif vyrůst o dalších 2,5 procenta a v dubnu 2017 měla být vyplacena další jednorázová platba 3000 korun. Odboráři však řekli ne.

„Je to obrovské přetížení trvající již mnoho let v kuse. Zaměstnanci si roky nemají šanci odpočinout, vzít si jakýkoli den náhradního volna," uvedl pro týdeník Škodovácký odborář předseda odborů KOVO Jaroslav Povšík. „Tato flexikonta nejsou dobrým nástrojem pro lidi, když trvají mnoho let. Ztěžují jim rodinnou situaci, jsou díky nim přetížení, mají horší společenské uplatnění, přístup k rodině, dojíždění," vyjmenoval předseda.

Škoda Auto přistupuje k flexikontům a dalším atypickým modelům pracovní doby kvůli trvale vysoké poptávce po svých vozech, kterou se nedaří dostatečně rychle uspokojovat. Smlouva o flexikontech platí až do konce března 2017, až do té doby tedy může firma vícesměnné systémy zavádět zcela podle svých potřeb.

Názor odborářů nezměnil ani člen představenstva za oblast lidských zdrojů Bohdan Wojnar, který připomněl rekordní zaměstnanecký bonus, jenž letos dosáhl 28 500 korun a bude vyplacen v květnu, i skutečnost, že za posledních deset let platy ve Škodovce stouply o 30 procent. Wojnar rovněž poznamenal, že je nutné dosáhnout bodu, kdy zaměstnanci dostanou za svou namáhavou práci odpovídající odměnu a zároveň nebudou těmito novými výdaji ohroženy jejich benefity či sama společnost.

„Protože uplynulo již 60 dnů od prvního návrhu odborové organizace na růst mezd a nedošlo k dohodě v daném termínu, podáme písemnou žádost ministerstvu práce a sociálních věcí ke stanovení zprostředkovatele," říká právník odborů Jiří Hašek.

Této instituce využili odboráři a automobilka poprvé v roce 2003, kdy se rovněž poprvé nedokázali na růstu mezd dohodnout sami. Zprostředkovatelem se tehdy na návrh odborů stal Ivan Fišera, sociolog, bývalý politik a poradce Českomoravské komory odborových svazů. Dohoda byla nakonec uzavřena.

Pokud se na osobě zprostředkovatele obě strany nedohodnou, bude jim někdo přidělen ministerstvem. I přesto je možné, že situace se bude vyvíjet podobně jako vloni, kdy tisíce zaměstnanců protestovaly před Pentagonem.

Kdo je zprostředkovatel?

  •  Člověk, na kterém se shodnou obě strany, nebo člověk ze seznamu určených osob přidělený ministerstvem práce a sociálních věcí.
  •  Jeho povinností je do patnácti dnů od přijetí žádosti o pomoc oběma stranám sdělit svůj návrh řešení. V ideálním případě dají obě strany navržené variantě zelenou, v opačném případě se po dvaceti dnech otevírá zaměstnancům cesta k zákonné stávce (platí pro zaměstnance ve všech sférách s výjimkou soudců, státních zástupců, příslušníků ozbr. sil a bezpečnostních sborů).
  •  Strany se však mohou domluvit stále i jinak a bez zprostředkovatele.