Hanlivé výrazy diváků na adresu rozhodčích i hráčů. Nevybíravé reakce funkcionářů a trenérů. Ne zrovna slušná slova na adresu sudích přímo od hráčů na hřišti. Nadávají si i samotní aktéři na hřišti. A nemusí to být jen fotbalové či hokejové stadiony. Slova, která se v novinách tečkují, padají v halách i venku při různých kolektivních sportech.

Je tomu tak i v boleslavském regionu. I tady narazíte na jedince, kteří sáhnou po vulgarismu. Své o tom ví i záložník fotbalové Sparty Pavel Horváth, který po duelu v Boleslavi dokonce řekl, že boleslavské publikum je horší, než vyhlášení ostravští fanoušci, kteří jsou známí svou nenávistí vůči pražským celkům.

Při sportovních kláních není výjimkou hromadné skandování kotle fanoušků, ať už na adresu rozhodčího, nebo týmu soupeře. „Pokud rozhodčí něco zkazí, je potřeba, aby dostal za vyučenou,“ snaží se objasnit pokřikování na rozhodčího jeden z návštěvníků boleslavského fotbalového kotle, který si nepřeje zveřejnit své jméno. „Nehledejme v tom nějakou nenávist, je to pouze forma vyvíjení psychického tlaku na rozhodčího a na soupeře, aby všichni věděli, kdo je, jak se říká, „doma“,“ doplnil fotbalový příznivec.

Zvláštní kategorií pak jsou nižší fotbalové soutěže okresního a krajského formátu. „Člověk může odvést sebelepší výkon, ale zápas, ve kterém bych neschytal ani jednu nadávku od diváků, snad ve svojí kariéře nepamatuji,“ řekl rozhodčí Ondřej Pechanec, který má zkušenosti jak z okresních, tak i z krajských fotbalových soutěží.

Dle jeho názoru není rozdíl mezi Mladoboleslavskem a sousedními okresy. „Jedná se vždycky o konkrétní stadiony, o to, kdo zrovna přijde na fotbal.“ A kam neradi jezdí boleslavští rozhodčí?
„Nejméně oblíbená je asi Čistá, tamní fanoušci dokáží člověku zápas pěkně opepřit. Co se týče dalších stadionů, tak je to spíš individuální,“ pokračoval Pechanec. „Pamatuji si, že hodně vyostřené to bývalo svého času v Jestřabí Lhotě na Kolínsku, tam snad nebylo soudného člověka,“ podotl.
Na výkonu takové „povzbuzování“ rozhodně nepřidá a nejlepším receptem pro adresáty nadávek, ať už to jsou právě rozhodčí nebo hráči soupeře, je nejspíš ignorování takových pokřiků.
„Ano, tak to dělá většina kolegů, ale mě nejvíc pomáhá najít toho diváka pohledem a pokynout mu, že má samozřejmě pravdu,“ prozrazuje mladý rozhodčí svůj neotřelý recept na sprosťáky.

Smutnějším poznatkem je pak chování některých trenérů, kteří své „úlety“ vysvětlují emocemi. Jako příklad slouží ještě nedávný trenér FK Mladá Boleslav Zdeněk Ščasný.
Ten opakovaně „sponzoroval“ fotbalový svaz na pokutách za svoje chování na trenérské lavičce. A navíc odkoučoval několik utkání z tribuny, kam byl vykázán. Dokonce i v utkání evropského poháru.
Je trochu nepochopitelné, že takové trenéry nerovný boj s fotbalovou exekutivou nepřivede k rozumu.


Recept, jak vymýtit vulgarismus z hledišť, zatím není.