Atlet Vojtěch Koudelka prahne po světových rekordech

Rok 2010 byl pro něj nad míru úspěšný.

Z mistrovství Evropy transplantovaných a dialyzovaných sportovců si přivezl boleslavský atlet Vojtěch Koudelka tři medaile.

Také díky tomu obhájil první místo v anketě Boleslavského deníku Nejúspěšnější sportovec Mladoboleslavska v kategorii hendikepovaných sportovců. „Je to příjemné, když druzí ocení, to co děláte,“ řekl na adresu sportovní ankety devětadvacetiletý atlet, který věří, že rok 2011 pro něj bude ještě úspěšnější.

Jak se vám líbilo samotné vyhlášení ankety a co pro vás ocenění znamená?
Vyhlašování letos bylo na velmi profesionální úrovni a osobně se mi líbilo. Musím pochválit pořadatele za dobré rozdělení do různých kategorií. Osobně jsem měl z ocenění velkou radost. Je to i takové zadostiučinění, že člověk ten sport dělá dobře. Navíc v našem, sportem nabitém, okrese je to i dost prestižní záležitost.

Jaký byl tedy ten rok 2010, když se za ním ohlédnete?
Nejprve jsem běhal druhou ligu za Mladou Boleslav proti zdravým. To mě hodně posiluje, když se mohu porovnávat se zdravými. Nakonec se postoupilo a letos se do našlapaného týmu asi ani nedostanu. Následovaly Evropské hry v Dublinu, kde se dařilo nejen mně, ale i celému Czech Transplantation Teamu. A na závěr sezony jsem zaběhlv poměrně slušném čase půlmaraton, což bylo jedním z mých snů po transplantaci. Takže rok hodnotím jako úspěšný – všechny cíle, které jsem si předsevzal mi vyšly.

Jaké máte cíle pro rok 2011?
V zimě jsem si nechal odebrat dialyzační žílu z ruky, která mě při běhání trochu omezovala. Tím se mi změnil hodně tlak, takže si tělo zvyká na nový režim. Teď už měsíc tvrdě trénuji. Nyní se připravuji spíše na dlouhé silniční běhy, chtěl bych běžet pražský půlmaraton. Tam je navíc hlavním partnerem Adidas, s níž jsem podepsal na letošní rok novou sponzorskou smlouvu. Na dráze bych chtěl zkusit deset kilometrů v nějakém slušném čase.

A vrcholem pro vás budou světové hry.
Mistrovství světa se letos koná ve Švédském Göteborgu. Jelikož mi letos bude už třicet let , tak se posunu do vyšší věkové kategorie. Tím pádem budu v této kategorii nejmladší a chtěl bych zkusit na tratích 400 a 800 metrů zaběhnout světové rekordy.

Jak moc reálné to je?
Časy těch stávajících světových rekordů pro kategorii 30–39 let jsem loni na Evropě v Irsku zaběhl, nicméně ještě v té mladší kategorii. Snad to letos zopakuji ve Švédsku. Ono je to totiž od světové asociace totiž nastaveno tak, že evropské potažmo světové rekordy se počítají pouze pokud se zaběhnou přímo na šampionátu, takže ta šance na světový rekord je jednou za dva roky.