VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skákací boty vás vynesou až tři metry do vzduchu, přeskočíte s nimi třeba auto. S nimi běžíte rychleji než bez nich, dokonce jste rychlejší než na kole!

BENÁTKY NAD JIZEROU - Už jste je také viděli? Jsou o 40 centimetrů vyšší než ostatní lidé, kteří na ně koukají jako na Marťany. Jejich pohyby jsou nepřirozené. Jsou to nadšenci, co si nazouvají skákací boty!

26.11.2007
SDÍLEJ:

PoweriserFoto: Miroslav Feszanicz

Michal Šich z Benátek nad Jizerou je možná jediným Středočechem, který učí lidi chodit, běhat a skákat na takzvaných skákacích botách. Společně s několika dalšími nadšenci založil klub Boty na skákání a novému adrenalinovému sportu i zábavě doslova propadli. Nyní shánějí další členy a učí se na nevídaných monstrech, které si nazouvají na nohy, další kousky.

Kdy a jak vůbec skákací boty vznikly?
Objevily se už během druhé světové války ve výzkumu Sovětské armády. Sovětští vojáci je chtěli používat na rychlé přesuny, ale technologie ještě nebyla tak dokonalá, takže nápad zavrhli. Zkrachovalo to na nekvalitních pérech, která se dnes vyrábějí ze skelných vláken, což tenkrát nebylo možné. Skákací boty pak byly patentované až v roce 2000 v Německu.

Kolik členů teď v klubu Boty na skákání máte?
Je nás asi pět z Benátecka a několik dalších lidí z Mladé Boleslavi a Prahy. Celkem teprve asi deset lidí. Chceme ale naše řady rozšířit.

Jak jste na skákací boty přišli?
Shodou okolností na webových stránkách. Mám také jednoho známého v Ostravě, který se tomu věnuje už déle, takže i přes něho.

Jak v současné době fungujete?
Scházíme se, pořádáme na skákacích botách různé akce a výlety, různě se předháníme, kdo dál doskočí nebo vyskočí. Společně se učíme, chodíme nejen na sportovištích, ale i po městech. Lidé už nás na skákacích botách mohli vidět nejen v Benátkách, ale i třeba v Mladé Boleslavi či Praze.

Jak se tváří lidé, když vás vidí běhat na skákacích botách?
Jsme pro ně atrakce. Koukají na nás, jako kdybychom byli Marťani. V první řadě je zaujme, že jsme výš než ostatní lidi, a tak se pídí, proč. Pak si všimnou nepřirozených pohybů. No a pak se ptají, jak se dá na tak malé ploše vůbec udržet, protože skákací boty vypadají hodně nestabilně.

A jsou nestabilní?
První kroky se dají naučit už za pár minut. Jde o to, aby člověk poznal, kde má těžiště. Nejprve se zkouší chůze, pak pomalý běh, potom se zkouší zrychlovat a nakonec i skoky. Během tří až čtyř hodin se dají skákací boty ovládat tak, že člověk může s jistotou chodit po nerovnostech i třeba po horách.

Nezpůsobujete poprask, když si to skáčete po chodníku ve městě?
Je pravda, že jednou, když jsme běželi po Mladé Boleslavi, jsme málem způsobili dopravní nehodu. Jeden řidič se na nás zadíval a přestal řídit. Před ním chtělo zaparkovat auto. Gumy pískaly, byly to centimetry, ale ubrzdil to. I já se docela lekl, že jsem málem z bot spadl. Jinak nás nikdy nikdo odnikud nevyhazoval, a to jsme se skákacími botami jezdili autobusem i v Praze metrem! Není problém v nich zvládnout chůzi po schodech či po eskalátoru.

Co všechno se tedy s nimi dá dělat?
Chodit, běhat třicet až čtyřicet kilometrů v hodině, skákat, dělat salta. Nejlepší je chůze po asfaltu, ale dá se jít i po nerovnostech, štěrku, trávě. Je to zábava, která ale posiluje svalstvo, o kterém jste do té doby ani nevěděli, že ho máte. Zároveň se s nimi běhá daleko příjemněji než při klasickém běhu, protože skákací boty jsou díky pérům měkké a běh proto není tak namáhavý na klouby.

A největší machři dokážou se skákacími botami co?
Vyskočí dva až tři metry vysoko, přeskočí třeba auto nebo dvoumetrovou zídku. Se skákacími botami můžete běžet rychleji než jet na kole.

Tvrdíte, že naučit se s nimi chodit není těžké. Opravdu každý to zvládne?
Je potřeba jen to, aby byl člověk zdravý a hlavně měl v pořádku klouby. Podmínkou však je, aby měl člověk hmotnost mezi padesáti a sto dvaceti kilogramy. Na věku ani na pohlaví prakticky nezáleží, pouze lidem nad šedesát let bych skákací boty už příliš nedoporučoval.

Kdo se pro ně rozhodne, kolik ho to bude stát?
Skákací boty stojí necelých deset tisíc korun. Může se to zdát hodně, ale jsou na nich drahá právě speciální péra ze skelných vláken. Pak už jsou potřeba jen chrániče a v náročnějších podmínkách nebo při běhu raději i helma. To už je však jen v řádu stokorun. Nejprve bych však doporučoval si boty u nás vyzkoušet a trochu se s nimi naučit a pak si je teprve pořídit. Člověk musí mít nejprve jistotu, že s nimi chce chodit a že ho to bude bavit, aby je pak neodložil do skříně. Pro tyto účely jsem založil i půjčovnu, myslím si, za lidové ceny. Veškeré podrobnosti najdou zájemci na www.botynaskakani.cz. Při zakoupení bot se člověk automaticky stává naším členem. Informujeme ho pak o svých akcích, nabízíme zvýhodněné půjčovné i servis bot. A nevybíráme žádné členské příspěvky.

A co vaše pády. Nějaké byly?
Snažil jsem se jich vyvarovat, ale nepovedlo se. Nezačaly však při chůzi, ale až při rychlejším běhání, kdy už jsem zkoušel trochu více riskovat.

A zranění?
Žádné nebylo, ani u mě, ani u ostatních členů klubu. Boty jsou uzpůsobené tak, že samy chrání nohy, kromě toho má člověk chrániče. Pády proto nejsou nijak výrazně nebezpečné. Takže nanejvýš modřiny.

Co člověka z této zábavy nejvíce bolí?
Stehna, hýžďové svalstvo, trochu břicho a záda. Je to však otázka několika hodin, než si zvyknou i svaly, o kterých člověk ani neví, že je má.

Co plánuje klub Boty na skákání do budoucna?
Hlavně získat více členů. Pak pořádat závody, sdružovat lidi, společně běhat, věnovat se sportovní činnosti. Když nás bude víc, bude při společných akcích větší sranda. Před letošními Vánocemi ještě plánuji s většinou našich členů zdolat Kozákovský hřbet, půjdeme z Turnova až na vrchol Kozákova. Na jaře pak plánujeme první větší akci, zkusíme nějaké závody či předváděcí akci, abychom přilákali i diváky a tím i potencionální členy. Kdo by se chtěl jarní akce už aktivně zúčastnit, má nejvyšší čas se přihlásit, aby se na skákacích botách naučil a na jaře už s námi mohl plnohodnotně běhat a zapojovat se do dalších aktivit.

26.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Horolezec Petr Mašek pod Čo Oju
10

Petr Mašek míří na skály, chystá se na Dhaulágiri

Mladá Boleslav byla pátou zastávkou hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové při její „tour“ za občany – před tím debatovala s příchozími v Kolíně, Slaném, Rakovníku a Mělníku.
2

Hejtmanka čekala na déšť před muzeem

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

AKTUALIZOVÁNO

Uprchlý vězeň se sám přihlásil

Milovice, Jiřice – Policisté zadrželi vězně, který v úterý 15. srpna opustil volné pracoviště v areálu zábavního parku Mirákulum v Milovicích.

KRÁTCE: Pivo poteče proudem

Boleslavsko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Lamy se do zámeckého parku stěhovat nebudou

Benátky nad Jizerou – Dolní zámecký park čeká v letošním roce revitalizace, která by měla začít hned po prázdninách. Nejvíce očekávanou změnou je zookoutek, ve kterém měly podle původního záměru být i lamy. Park se však jejich domovem nestane. Potvrdil to starosta Jaroslav Král.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení