VYBRAT REGION
Zavřít mapu

PTEJTE SE Pavla Broma, vedoucího Hvězdárny MB

Pavel Brom je vedoucím Hvězdárny Mladá Boleslav, kterou najdete na Základní škole Pastelka. Každý pátek zde vede i kroužek mladých hvězdářů. Mladoboleslavská hvězdárna se může například pochlubit novými dalekohledy, který teď návštěvníci mohou pozorovat oblohu. Pavel Brom bude na vaše dotazy odpovídat v úterý 5.dubna v 10 hodin.

PTEJTE SE Pavla Broma, vedoucího Hvězdárny MB

Prohlídka hvězdárny v Mladé Boleslavi

Tento rozhovor byl ukončen dne 5.4.2016
DOTAZ: Dobrý den, často chodím na vaše povídání o hvězdách, které máte vždy v pátek ve hvězdárně. Obdivuji, jak hezky o tom, co vidíme na nebi, umíte povídat. Zajímalo by mě, proč jste se vydal na dráhu hvězdáře? Co vás k tomu vedlo? děkuji
ODPOVĚĎ:Děkuji za první a naštěstí poměrně jednoduchou otázku - tady je odpověď prostá: moje zvědavost na střední škole a k tomu dobrá souhra okolností: Když jsem v primě osmiletého studia na GJP chodil do kroužku programování, jednou se nám prof. Josef Zahrádka, který kroužek vedl, zmínil o zprovoznění hvězdárny na ZŠ Pastelka, kterou tehdy dostal na starost. A protože bydlím 5  minut od hvězdárny, začal jsem ji navštěvovat. Díky profesoru Zahrádkovi, který vždy dával studentům příležitost něco si zkusit (zde práci s většími dalekohledy či rekonstrukci geniálních historických měření), a také díky tradiční literatuře (od J. Grygara či Antonína Rükla aj.) mě hvězdářství chytlo a jak se říká stalo osudným. A díky němu se mi každou noc lépe usíná - když rozumím, jak vesmír kolem nás funguje.
DOTAZ: Zdravím Vás, jsem amatérský pozorovatel hvězd. Přestože bydlím na okraji Mladé Boleslavi, raději za pozorováním vyjíždím mimo město, protože se mi nelíbí světelný smog, který vydává automobilka. Jak jste vy spokojený s podmínkami při pozorování? A pokud chcete opravdu "vidět" dobře, kam za hvězdami a planetami vyjíždíte? Děkuji, hezký den
ODPOVĚĎ:Světelné znečištění v MB nás vždycky omezovalo a snažili jsme se s tím bojovat, i když je to boj s větrnými mlýny. Už po maturitě (2003) jsem si sjednal schůzku v Osvitservisu a zkoušel něco změnit. Až vloni se objevila naděje v podobě nových plně cloněných lamp v nově rekonstruované ulici U Stadionu a věřím, že to je cesta správným směrem, na kterou se MB konečně vydala. Zatím tu převažují jiné zájmy než zdravý spánek obyvatel MB či okouzlující pohled na hvězdnaté nebe, o který jsme my i školáci ochuzeni. Proto si nejspíš ještě budeme muset počkat. Dokonce i v okolí se podmínky k nerušenému pozorování mění (např. astronomové prakticky opustili Vrátenskou horu). Světelný smog naštěstí nemá vliv na pozorování jasných těles (planety, Měsíc) - v takových případech si prostě zajdu na hvězdárnu. Slabší objekty podle okolností (směru a volného času) si zajdu prohlédnout z blízkého Radouče, případně jsme zkoušeli jezdit za Chlum, ale i do těchto lokalit proniká větší množství umělého světla. Úspěchem jedné skupiny astronomů včetně kolegy z MB (který lokalitu objevil) je zprovoznění pozorovatelny v Blatcích, která boj poměrně zdárně vyřešila, protože např. do první oblasti chráněné tmy na Jizerce je to už poměrně daleko (a navíc tam teď mají problémy s novou farmou skleníků, která se nedávno rozsvítila...). V případě zájmu či spolupráce se někdy stavte na hvězdárně. Pomýšlíme na oživení osvěty v problematice světelného znečištění.
DOTAZ: Dobrý den, co můžeme v současné době pozorovat na nebi za hvězdy? Zdá se, že už bude hezké počasí, občas večery bez mraků, a tak by se toho dalo využít
ODPOVĚĎ:Letos v dubnu máte mimořádně příznivé podmínky spatřit na večerní obloze nejvnitřnější planetu Merkur! Zkuste jej najít v průběhu dubna při soumraku nad místem, kde Slunce zapadlo (výška nad obzorem se však bude postupem času měnit). Potom v květnu bude ještě vzácnější příležitost spatřit "posla bohů" za světlého dne - a to při přechodu Merkura přes Slunce dne 9. 5. 2016. (Podrobnosti na internetu.) Na večerní obloze je především vidět královská planeta Jupiter (velmi nápadné jasné těleso již poměrně vysoko nad jihovýchodem - večer!), ke kterému se až od konce května t. r. přidají Mars a Saturn. Na zimní obloze nás překvapil a potěšil pohled na Mlhovinu v Orionu v našich nových dalekohledech; kdo ji chce spatřit, měl by hvězdárnu navštívit co nejdříve, než se tato prachoplynná mlhovina zase schová pod západní obzor (během pár týdnů). Respektive je nejvyšší čas rozloučit se se zimní oblohou, která je na jasné hvězdy (Sírius, Kastor a Pollux v Blížencích, ...) i výrazné obrazce souhvězdí (Orion, Býk, ...) ze všech částí oblohy nejbohatší!
DOTAZ: Zaslechla jsem, že jste na Základní škola Pastelka otevřel kroužek malých hvězdářů. Kdo se do něj může přihlásit a co se malí hvězdáři na něm mohou naučit? A ještě, jaký je o kroužek zájem?
ODPOVĚĎ:Astronomický kroužek aktuálně probíhá před otevírací dobou pro veřejnost, ale musím upozornit na dočasné "polní podmínky". Sháním finanční prostředky na zařízení nových prostor, v němž pak s nezbytným vybavením bude opravdová radost odhalovat tajemství vesmíru. Zatím je skupinka zájemců v kroužku menší a tvoří ji žáci druhého stupně ZŠ a kupodivu i jejich zvědaví rodiče. Od září organizaci kroužku přehodnotím a možná bude rozdělen do více skupin - např. podle věku, resp. úrovně znalostí. Hlavním posláním kroužku je, aby se účastníci seznámili se současným stavem vědy a moderní techniky a samozřejmě poznání vesmíru. Kladu důraz na pochopení základních principů významných přírodních zákonů či technických zařízení (proto vedle dalekohledů využíváme i další zajímavou techniku, jako např. termokameru či 3D tiskárnu, které podle potřeby na kroužek přivezu z vývojové laboratoře). Významnou přidanou hodnotou a těžištěm kroužku by měly být názorné fyzikální pokusy, které se naneštěstí z výuky vytrácejí.
DOTAZ: Dobrý den, měl bych na Vás otázku. Co musí znát hvězdář, aby mohl dobře pozorovat nebe? Já sice nebe pozoruji, ale poznám akorát tak Malý a Velký vůz a Mléčnou dráhu ... Děkuji za informaci
ODPOVĚĎ:K pozorování hvězd či úkazů je třeba zjistit si čas a směr, kdy a kde se má odehrát případný nebeský úkaz. K pozorování je pak nezbytná alespoň základní orientace na obloze – rozpoznání Vozů je dobrý začátek, nicméně chtělo by to znát orientační body na každé sezónní části oblohy (např. zimní mnohoúhelník, jarní a letní trojúhelník, Pegasův čtverec). Pokud byste však chtěl vidět víc, pak je nezbytné sáhnout po dalekohledu, a to už nějaké další znalosti vyžaduje (např. jak nastavit nejmenší zvětšení, abych dalekohled vůbec úspěšně zamířil na objekt svého zájmu, a kde ho najdu na obloze, samozřejmě...). Naštěstí základní a praktické rady jsou sepsány v nepřeberném množství zdrojů: knihy (různí průvodci oblohou pro začátečníky či pokročilé), obvykle i návody k dalekohledům, internet, vhodné aplikace v mobilních zařízeních, které začátečníkovi pomohou zorientovat se na obloze, než se to dotyčný prostě naučí sám... Na druhé straně třeba pracovník hvězdárny potřebuje velmi dobře rozumět principům funkce dalekohledů, znát jejich možnosti při různých atmosférických podmínkách, aby vždy co nejlépe připravil dalekohled pro skupinu návštěvníků a vytěžil z optického přístroje maximum - a tady se navíc může lišit nastavení pro malé děti, dospělé či seniory. Tohle vyžaduje minimálně asi tak dvouletou praxi na hvězdárně či častějšího samostatného pozorování, než získáte zkušenosti s rozličnými skupinami návštěvníků i s různými stavy zemské atmosféry, která náš rozhled do vesmíru vždy nějakým způsobem omezuje...
DOTAZ: Vaše hvězdárna získala minulý rok nové dalekohledy. Už jste je "rozchodili"? A v čem Vám třeba ulehčí práci oproti starším modelům?
ODPOVĚĎ:Děkuji za otázku, která však nemá jednoduchou odpověď. Nové dalekohledy jsou standardně v testovacím režimu, který typicky trvá celý rok, než se všechny sezonní části oblohy (jarní, letní, podzimní a zimní) prostřídají a musím přiznat - než se s nimi samotní pracovníci hvězdárny naučí pracovat (protože s takovými "kanony" nemáme bohatší předchozí zkušenosti). Dalekohledy jsou větší, výkonnější a mnohem těžší než původní přístroje, proto tak trochu dumám nad "ulehčením" práce. Ale například spolu s dalekohledy jsme také pořídili sadu speciálních filtrů v karuselu pro jejich snadnou a rychlou výměnu (proti světelnému znečištění, měsíční, mlhovinové, ...) - v tomto ohledu nám nová technika práci opravdu usnadnila a zkrátila čekání. První rok provozu dalekohledů ale asi nevyhnutelně musí být napínavý a dobrodružný a jsem si jistý, že ho na MB hvězdárně náležitě oslavíme :-) Chování dalekohledů každou noc samozřejmě pečlivě sleduji a mohu zmínit, že mám v seznamu již asi 20 poznámek, jak vylepšit jejich seřízení a čím sestavu doplnit - to bude má práce na léto a hlavní prázdniny. Bohužel situace nebyla jednoduchá, nemohli jsme udělat objednávku a prostě si počkat. Vlastní dalekohledy nám dokonce ležely ve skříni už od roku 2014, do léta 2015 jsme čekali jednak na dokončení nové robustní montáže, jednak na přislíbenou finanční podporu. Veškerou instalaci a zprovoznění dalekohledů musel tým místních astronomů zvládnout svépomocí. Věc se podařila a jsme na to patřičně hrdí...
DOTAZ: A ještě mě napadla jedna otázka, co jste udělali se starými dalekohledy? Nebyly by třeba k odkupu? Nebo jsou součástí vašeho vybavení. Děkuji
ODPOVĚĎ:Každý dalekohled je (záměrně) jiný a jedinečný ve svých parametrech. K pozorování rozličných nebeských (popř. pozemských) objektů tedy máme k dispozici širší výběr a máme v plánu i nějaké experimentování s fotografováním. Každý přístroj na hvězdárně má své typické využití a je efektivně využíván (na hvězdárně či v terénu), proto žádnou astrotechniku k odprodeji nemáme – a s ohledem na obtížné shánění financí zřejmě ještě dlouho mít nebudeme... Původní dalekohled doplnil novou sestavu (kde mj. plní funkci vyvažování) a původní montáž bude v létě přemístěna do stálé expozice, kam jí přidáme popisky a vysvětlivky funkcí jednotlivých částí. To bude jeden z úkolů pro astronomický kroužek od září t. r.
DOTAZ: Vím, že se pozorování nebe často věnujete. Najdete si čas ale i na odpočinek? A pokud ano, jak rád relaxujete?
ODPOVĚĎ:Děkuji za "odpočinkovou" otázku a možná Vás překvapím, že v posledních letech si od "častého" pozorování nebe dávám pauzu (no, jinými slovy nestíhám jej...). Samozřejmě o to víc se těším, až se k němu třeba na chatě vrátím. Poměrně často jsem pozoroval a učil se v letech, než jsem se stal vedoucím MB hvězdárny (2007). Teď je to mou "profesí", resp. krásným koníčkem, od kterých si samozřejmě potřebuji také někdy odpočinout. A to tak, že dělám něco jiného - přitom výběr mám přebohatý: kutilství, elektronika a klasické bastlení, všelijaké hrátky s technikou a počítači (příprava nových pokusů), ..., historie vědy a techniky, ... a pro odpočinek od počítačů je potřeba najít si čas na kulturu, aby si člověk udržel nadhled a "nezblbnul", ... A nakonec mou potřebu hýbat se nejlépe uspokojí společenský tanec na úrovni hobby.
DOTAZ: Dobrý den, zajímalo by mě čistě teoreticky, jestli se v jednotlivých zemích nebe nějak liší, nebo jestli například v Německu jde sledovat stejné hvězdy jako v Čechách.
ODPOVĚĎ:Vzhled oblohy určuje jen a pouze zeměpisná šířka. Budete-li cestovat k jižnímu pólu, nad jižním obzorem se budou objevovat "nové" hvězdy a souhvězdí. (Celou oblohu je teoreticky možné prohlédnout si výhradně z rovníku.) Proto obloha z Německa bude prakticky stejná jako u nás a také proto mám sen a plán navštívit své známé v Austrálii, odkud hlavně budu moci spatřit pro mě zatím stále neznámé krásy jižní oblohy. Dál než k protinožcům se ve vesmíru fyzicky nejspíš nedostanu :-)
DOTAZ: Když pozorujeme nebe jen tak večer z terasy, měli bychom mít nějaké zvláštní vybavení, nebo nám stačí klasický dalekohled?
ODPOVĚĎ:Zde bych svou odpověď zaměřil na tzv. montáž (zkrátka stativ) dalekohledu. Pro kvalitní zážitek z pozorování je nezbytné, aby se obraz v zorném poli dalekohledu neklepal, nechvěl – a to z různých důvodů: vítr, hopsající děcko, ... Takový požadavek zajistí výhradně kvalitní a dostatečně tuhá montáž, která je pochopitelně i dražší. Mám spoustu známých – nadšených pozorovatelů hvězd, kteří si neváhali na kousku své terasy vybudovat kvalitní železobetonovou základnu pro odpovídající (a samozřejmě jakýkoliv lehčí) dalekohled. Pokud byste pozorovali třeba jen triedrem, bylo by dobré mít na terase nějaký raději vyšší sloup, o který by se dala ruka i s triedrem dobře opřít. Nemáte-li speciální přání či představy, lze použít prakticky libovolný dalekohled - každá taková pomůcka ukáže mnohem více, než co vidí neozbrojené lidské oko. Jen si dejte pozor na zmíněnou a kritickou tuhost montáže.
DOTAZ: Dobrý den, mladoboleslavská hvězdárna je teď modernizovaná, přesto se zeptám, je něco, co vám v kupoli ještě chybí a co byste potřeboval?
ODPOVĚĎ:Děkuji za otázku, která by ovšem byla na dlooouhatánské povídání. Modernizovaný je pouze hlavní dalekohled, který samozřejmě a především dělá hvězdárnu hvězdárnou. Jsem rád, že se tento projekt v základním rozsahu podařilo dotáhnout do úspěšného konce a že dalekohled již Boleslavanům slouží a nejednou nás příjemně překvapil jeho pozorovací výkon. Původní rozpočet projektu 1,2 mln. Kč (rok 2007) nenašel financování, realizace se dočkalo až čtvrté zásadní přepracování projektu s celkovým rozpočtem seškrtaným na pouhých asi 400 tisíc Kč, a to navíc rozdělené do dvou etap. Za tyto prostředky jsme mohli nakoupit profesionální přístroje (střední cenové kategorie), které si sami nedokážeme vyrobit a které nám dělají opravdovou radost. Zbytek jsme si museli vyrobit svépomocí s omezenými náklady, jako např. motorový jemný pohyb dalekohledů. Dnes už je standardem automatické navádění dalekohledů, které se tedy pokusím naprogramovat letos během léta. Odsud plyne odpověď, že na boleslavské hvězdárně je stále velký prostor pro další investice (např. v řádu od 100 tis. Kč do 2 mln. Kč). Bohužel shánění finančních prostředků není v místních podmínkách jednoduché, peníze tečou prostě jinam... Modernizace hlavního dalekohledu od počátku počítala s budoucím rozšiřováním. K novým dalekohledům lze dokoupit zajímavé příslušenství, např. tzv. binohlavy k pozorování oběma očima současně, různé reduktory a další optické prvky, které by byly využity k pozorování pro veřejnost (tj. hlavní poslání MB hvězdárny). Už teď jsme na dalších 100 tis. Kč. Na trhu se objevily speciální sluneční dalekohledy, které by nám poskytly dosud nevídaný pohled na Slunce – opět se nacházíme v řádu několika set tis. Kč. Na hvězdárně bychom se dále rádi věnovali i vědecké činnosti, která vyžaduje záznamovou techniku – citlivé kamery s neméně drahým příslušenstvím. Vhodným vybavením by byl i spektrometr. V tomto roce však v kopuli probíhá testování nových dalekohledů a soustředím se především na vyladění celé sestavy a na instalaci drobných doplňků. Taková je situace v kopuli hvězdárny. Letošní prioritou bude zařídit nový prostor k pořádání populárně-naučných přednášek, show s pokusy apod. Tento prostor bude využíván jednak astronomickým kroužkem, jednak veřejností při nepříznivém počasí. V první fázi potřebujeme natáhnout elektroinstalaci a řízené osvětlení a důkladně prostor zatemnit, abychom dobře viděli na simulaci hvězdné oblohy a také třeba Mléčné dráhy, která nad MB jaksi chybí. K pořádání populárně-vzdělávacích přednášek z astronomie, přírodovědných a technických oborů, které by měly obsahovat i názorné fyzikální pokusy, bychom v budoucnu potřebovali nakoupit speciální učební pomůcky, které jsou naneštěstí rovněž značně drahé. V neposlední řadě si pohrávám s myšlenkou menšího (mobilního) planetária, které je nenahraditelné pro správnou prostorovou představivost, popř. pomýšlím na nějakou 3D projekci - ale to je pohled spíš do vzdálenější budoucnosti. Vizí má MB hvězdárna, jak vidíte, mnoho, ale k jejich naplňování začínáme s „prázdným prasátkem“. Jsem přesvědčen, že v dnešní době hvězdárny mají sloužit k probuzení zájmu mládeže o přírodovědné a technické obory, které lidstvo posouvají dopředu a bez kterých se neobejde asi žádná průmyslová výroba (a zejména v MB toto platí dvojnásobně). K tomu astronomie a vesmír slouží jako vynikající motivační prvek a pozorování hvězd je buď na začátku celého tohoto objevování vědy a techniky, případně k oddychu nebo k ověření nově nabytých poznatků...
DOTAZ: Lze najít na Mladoboleslavsku přirozenou tmu, kde nesvítí žádné lampy ani kolem nejezdí auta?
ODPOVĚĎ:Pohled na mapu světelného znečištění ČR, resp. Evropy vypovídá jasně – Mladoboleslavsko je na tom špatně, ale je to obecný problém skoro celé Evropy, kde lidé neumějí v noci správně svítit anebo tak trochu slepě naplňují všelijaké až nesmyslné předpisy, čímž se dostávají do začarovaného kruhu (nevhodné lampy chodce i řidiče prakticky spíš oslňují => je potřeba přidat osvětlení, aby se z noci pomalu stal den). Jak kvalitní tmu potřebuji a jak daleko za ní pojedu, závisí na typu objektu, který mám zájem pozorovat, případně na volném čase, který mohu strávit cestováním. Ve městě plném aut a "bezpečnostního" osvětlení průmyslové zóny i v jeho blízkosti se vhodné místo hledá obtížně (neřku-li skoro až zbytečně) - přesto náprava by byla do jisté míry možná, vyžaduje to osvětu a hlavně vůli stav změnit. Viz komentář ke druhé otázce v tomto rozhovoru.
DOTAZ: Vzpomněl byste si, jaký úkaz vás na obloze v poslední době nejvíce překvapil? A je něco, na co se při pozorování v současné době těšíte?
ODPOVĚĎ:V současné době mě překvapuje a těší každý pohled novými dalekohledy, které nám ukazují vesmír výrazně jinak, než jak jsme byli zvyklí v MB s původními dalekohledy. O to víc se těším na červen tohoto roku, kdy začne období viditelnosti rudé planety. (Mars ani Saturn jsme s novými dalekohledy ještě pořádně nepozorovali – tzn. dostatečně vysoko nad obzorem.) Navíc opozice Marsu se v příštích letech budou odehrávat v kratších vzdálenostech od Země, a tedy v příznivějších geometrických podmínkách.
Z úkazů mě jinak fascinují polární záře, viditelné i z území ČR, případně v roce 2012 přechod Venuše přes Slunce. Překvapilo mě, jak byla Venuše (sesterská planeta Země) na slunečním kotouči veliká – podobně by tam totiž vypadala i naše Země, jen o málo větší. Přechod Venuše přes Slunce se opakuje ve dvojicích (naposledy 2004 a 2012) po velmi dlouhé době (více než století). Měl jsem možnost pozorovat oba tranzity a už je s Venuší nikdy více neuvidím. Letos 9. května ale nastane o něco častější obdobný úkaz s Merkurem – těším se, až budu moci oba zážitky porovnat. Snad vyjde počasí... Také rád vzpomínám na svou první kometu na MB hvězdárně, kterou byla hned největší kometa minulého století Hale-Boppova (1996-97). Těším se na podobnou výraznou kometu, jaká má statisticky už na čase přiletět. Kdy ale přiletí, to bohužel netuším. Komety mohou jak překvapit, tak i zklamat... V neposlední řadě můžeme od roku 2009 využívat speciální dalekohled k pozorování jevů na slunečním povrchu. I tady nás mnohokrát sluníčko dokáže překvapit, jaké struktury připomínající všelicos nám v ten který den ukáže...
DOTAZ: Kdy jste vlastně poprvé měl v ruce hvězdářský dalekohled a pozoroval dění na nebi? Bylo to už v dětství? A motivovalo vás to k volbě vašeho povolání?
ODPOVĚĎ:Rád bych upřesnil, že pro mne je tato „práce“ na hvězdárně především krásný koníček spojený s bohulibou činností – vzděláváním a osvětou mládeže i nejširší veřejnosti. Naštěstí moje hlavní práce přes den mi umožňuje vše skloubit.
V mé zálibě mě podporovali rodiče, především své dva první dalekohledy jsem dostal od maminky k ježíškům na konci minulého tisíciletí, když už jsem nějaký ten rok chodil na MB hvězdárnu. Tehdy jsem byl studentem tercie či kvarty Pekařova gymnázia (osmileté studium). První dalekohled používám dosud – je to kvalitní a snadno přenosný triedr, s druhým jsem prozkoumal snad každý kousek oblohy a naučil se většinu toho, čeho dnes využívám. Když se možnosti mého druhého dalekohledu vyčerpaly, našel dalekohled čestné místo ve stálé expozici hvězdárny, odkud jej občas za různými účely vyndám. Bez samostatného pozorování vlastními dalekohledy a procvičování trpělivého vyhledávání objektů na obloze bych dnes na hvězdárně určitě nemohl pracovat! S motivací to (naneštěstí) bylo spíš naopak. Levné dalekohledy mívají technické nedostatky, které dokonce mohou začínající mládež od astronomie odradit! (Např. stativ není dostatečně tuhý a neudrží nastavený směr dalekohledu. Proto doporučuji nakupovat opatrně a raději se vyhnout nejlevnějším modelům.) Mě nedostatky mého druhého dalekohledu však naučily vyrovnat se s takovým problémem a hledat postupy, jak i s méně kvalitní pomůckou úspěšně pozorovat. Podobně i původní dalekohled MB hvězdárny měl technické nedostatky, které prakticky vyřešila až loňská modernizace. (Konkrétně bych to musel vysvětlit a názorně předvést na hvězdárně...) Dnes už spíš kroutím hlavou nad tím, jak jsme s původním dalekohledem (který nikdy pořádně neudržel nastavené zorné pole) dokázali a vydrželi pozorovat neuvěřitelných 15 let. K volbě koníčku mě tedy motivovala přirozená studentská zvědavost, učitelé na gymnáziu (prof. Zahrádka aj.) a tradičně knížky, později podpora rodičů přinesla dalekohled, s nímž samostatné pozorování i praxe na hvězdárně mě dobře připravily na mou stávající funkci (ve které koukám za chvíli oslavím celých 10 let - no, to nám to letí...).
DOTAZ: Dobrý den, každý pátek má veřejnost povolený vstup do hvězdárny. Prozraďte, o čem budete v následujících týdnech návštěvníkům povídat? A jaká je vlastně návštěvnost? Zajímají se ještě lidé v současnosti o hvězdy? A na co se nejvíce ptají? Děkuji
ODPOVĚĎ:Dobrý den, témata nejbližších pátků se týkají kosmonautiky z prostého důvodu – 55 let od startu J. Gagarina. Tento pátek se však povídání zaměří na tzv. bílé trpaslíky. Ještě nedávno hvězdárna doslova praskala ve švech, protože návštěvníci si chtěli především prohlédnout nové dalekohledy. Ty jsou hlavní atrakcí dosud, ale naštěstí už se v pátky scházívá příjemně velká (10-20 členná) skupina, jaká se do kopule bez problémů vejde. Návštěvníci přicházejí s různými dotazy (co kdo viděl na obloze tehdy a tehdy, poradit s výběrem dalekohledu, vysvětlit něco, co zaznělo z TV apod...), často otázky vyvstanou z doprovodného výkladu a samozřejmě na nové dalekohledy; u dětí jsou jednoznačným favoritem černé díry a obdobná „kosmická havěť“. Rád zdůrazňuji, že návštěva hvězdárny v současnosti není a asi by neměla být jen o hvězdách, i když příběhy navždy zapsané do jednotlivých souhvězdí mohou být i dnes poučné, zábavné či inspirativní.

Těší mě, že zájem o hvězdy a hvězdárnu neutuchá, naopak návštěvnost akcí MB hvězdárny roste, v roce 2014 přesáhla 2000 osob za rok a trend platí nadále.
DOTAZ: Dobrý den, myslíte si, že hvězdy nějak ovlivňují náš život? A jak?
ODPOVĚĎ:Věda mi dává jasnou odpověď, že hvězdy jsou na to příliš daleko, než aby mohly něco na zeměkouli ovlivňovat. Přesto i 21. století mezi námi žije nemálo hvězdopravců, kteří se věštěním z hvězd „živí“, a kupodivu ještě více jejich klientů, kteří jim za „práci“ ochotně zaplatí. Tady rozhodují jiné záležitosti, hvězdy jsou řekl bych spíše nevinnou obětí... Já ovšem astroLog nejsem, jsem astroNom neboli hezky česky hvězdář. Samozřejmě existuje výjimka, která potvrzuje pravidlo: bez Slunce – naší nejbližší hvězdy – by tu život zcela určitě nebyl a sluníčko naši náladu i zdraví ovlivňuje bezpochyby pořád. A Slunce je hvězda jako každá jiná, proto bychom na něj neměli zapomínat a zaslouží si naši pozornost...
DOTAZ: Zajímalo by mě, proč je dobré pozorovat hvězdy. Může to něčemu pomoci?
ODPOVĚĎ:Věřím, že pozorování hvězd si může užít každý – umělecky orientovaný člověk může na obloze najít inspiraci pro svou práci či potěšení, pro přírodovědně či technicky orientovaného člověka může být pozorování hvězd podnětné, aby si kladl otázky, snažil se na ně najít odpověď, určoval si nové výzvy a usiloval o překonání všech překážek, které se na zvolené cestě vyskytnou. To jsou právě jedny z podnětů, které lidstvo a jeho techniku posouvají dopředu. Dnes známe mnoho metod věděckého poznání, které byly vyvinuty za „účelem pozorování a poznávání nepředstavitelně vzdálených hvězd“ a které dnes běžně slouží v jiných oborech (např. spektroskopie a bezkontaktní chemická analýza). A nezůstali jsme jen u pozorování, chtěli jsme ke hvězdám vzlétnout... Díky tomu a kosmickému inženýrství v mnoha domácnostech slouží např. teflonové pánve. Pozorování hvězd patří k tzv. základnímu výzkumu a bohužel nemohu přesně předpovědět, když si zítra někdo něčeho všimne u nějaké hvězdy, že to jednou někomu třeba pomůže zachránit život. To mi mimochodem připomnělo, že se mi v zahraničí už dvakrát podařilo ztratit cestu, zkrátka zabloudit. Hádejte, díky čemu jsem našel cestu zpět – můžete jen jednou :-) Metody astronomické navigace na moři dodnes slouží jako záložní a kapitáni by je měli ovládat, když např. baterky dojdou... Z jiného pohledu je „pozorování hvězd“ nezbytné, pokud nechceme zažít to, co se stalo osudným dinosaurům před 65 miliony lety. Riziko katastrofické srážky planetky se zeměkoulí samozřejmě existuje stále – viz poměrně „nedávná“ čeljabinská událost, tunguská katastrofa aj. Naštěstí pozorovat hvězdy kvůli tomu nemusí každý, stačí několik zasvěcených na celé planetě, ale čím jich je více, tím rozhodně lépe... I v tomto ohledu Češi významným způsobem přispěli či přispívají světu (např. hvězdárna na Kleti). Věřím, že člověk, který chce přežít, by měl být (zcela přirozeně ze své podstaty) zvědavý a vnímat své okolí. A přitom by se neměl omezovat jen na "svou hroudu" - vesmír je mnohem mnohem bohatší a už mnohokrát nám ukázal nové skutečnosti a jevy, o jejichž existenci bychom bez pozorování hvězd nejspíš ani netušili. Dokonce i dnes obyčejná každodenní předpověď počasí v TV využívající satelitní snímky bezpochyby začala prostým pozorováním hvězd - a kladením správných otázek.
DOTAZ: Je něco, co chcete na obloze vidět, ale ještě se vám to nepodařilo? Můžete prozradit, co to konkrétně je?
ODPOVĚĎ:Děkuji za krásnou otázku. Teprve nedávno mě napadlo, co bych chtěl určitě vidět a rád to prozradím – není to nic menšího než návrat Halleyovy komety, který můžeme očekávat někdy v letech 2061-62.
DOTAZ: Dobrý den, vím, že jste ještě poměrně mladý, ale určitě hvězdy zkoumáte už několik let. Změnilo se za tu dobu na obloze něco? A dá se říct, po kolika letech třeba hvězdy a planety na obloze mění svou dosavadní pozici?
ODPOVĚĎ:Hvězdy neboli stálice se během krátkého lidského života prakticky nezmění a výjimek, kdy např. hvězdě došlo palivo a přešla do závěrečné fáze svého vývoje, je pramálo. S planetami je to jinak: ty obíhají Slunce a tedy mění svou pozici na obloze, od čeho se odvíjí doba viditelnosti planet a čas od času nastane nápadný nebeský úkaz (např. seskupení, konjunkce apod.). Sám už jsem na MB hvězdárně zažil jeden oběh Jupitera kolem Slunce (12 let) a těším se na dokončení jednoho oběhu Saturna (29 let, tedy za 9 roků, když hvězdárna právě oslavila své dvacetiny). Viděl jsem úkazy, které už nikdy více neuvidím, a na jiné se těším (viz předchozí odpovědi). Přestože se vesmír zdá být neměnný, kdykoliv nás neočekávaně může překvapit, zaskočit. Připomeňme si nedávné historicky první přímé pozorování tzv. gravitačních vln, jejichž existence sice byla předpovězena před neuvěřitelným stoletím, ale to, že bychom pozorovali splynutí dvou poměrně tučných černých děr, nikdo nepředpokládal. - A nová otázka pro vědce je na světě, odkud se oba černí budulínci vlastně vzali... O tom se ale chystám povídat až na podzim, rok po historickém pozorování, kdy navíc očekávám již rozprouděnou vědeckou diskusi.
DOTAZ: Vyžaduje povolání hvězdáře nějaké mimořádné schopnosti? Co všechno takový člověk musí znát, aby se vyznal na obloze?
ODPOVĚĎ:Děkuji za poslední (a ne zrovna jednoduchou) otázku v tomto rozhovoru. Věřím, že všechny potřebné dovednosti a znalosti se dají naučit praxí, která podle podmínek, zázemí, systematického procvičování každého zájemce může trvat různě dlouho a spíš méně závisí na "mimořádných schopnostech". To, co určitě může pomoci a usnadnit práci demonstrátora lidové hvězdárny, jsou do jisté míry (nikoliv však nezbytně) moderátorské a režisérské schopnosti, určitě pomáhá dobrá prostorová představivost a schopnost operativně reagovat na situaci - zejména na aktuální stav počasí a zemské atmosféry. Pestrost práce na hvězdárně samozřejmě zajišťují zvídavé dotazy návštěvníků na všelijaká témata a sám jsem se několikrát při hledání vhodné odpovědi dokonce i zapotil. Ve srovnání s tím pak taková maturita pro mě byla procházkou růžovou zahradou (aneb těžko na cvičišti, lehko na ....). Podobně orientace na obloze se dá poměrně snadno naučit praxí, když třeba i samostatně využijete jasný večer a zkusíte si identifikovat jednotlivé hvězdy a obrazce souhvězdí. Po roce tréninku bude orientace na JASNÉ obloze brnkačka, naopak výzvou se stane určování hvězd na částečně zatažené obloze, když sotva vidíte pár nejjasnějších hvězd. Tohle jsem například začal zvládat asi po 3-4 letech samostatného pozorování. Pojmenování objektů na obloze určitou logiku má, a když ke zvládnuté orientaci časem připojíte legendy a jiné historické zajímavosti, najednou se pozorování hvězd stane četbou příběhů z antické mytologie, kde postavy z nějakého příběhu spolu téměř sousedí. Toto vše orientaci usnadňuje a prakticky nedovolí nic zapomenout.

Děkuji všem za krásné otázky a pokročilý čas (i obědová pauza) velí dnešní rozhovor ukončit. Budu se těšit na shledanou na mladoboleslavské hvězdárně, která je tu se svými novými dalekohledy především pro Vás. Přeji všem krásné jaro a samozřejmě jasnou oblohu pro vlastní denní i noční toulky naším nádherným světem.

P. Brom

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení