Herní automat coby droga

„Ale jsem hodný. Díky mě si majitel herny vydělá. Dneska tenhle, zítra ten přes ulici a tak to půjde dál a dál. Co by ne, já jsem přece hodný a dobrosrdeční blb,“ ironicky si začal povídat gambler, drže si poraněnou ruku. „To díky mně se tu začaly množit herny. Lidi rádi podojí chudáky jako já. Chodím do práce jen proto, abych jim vydělával. To díky mně a lidem mně podobným si bude majitel moct koupit zlatý prsten, nebo něco takového,“ loknul si piva. „Do háje, vždyť ten prsten jsem si mohl koupit já. Ale ne, já jsem takový dobrák od kosti, že tu možnost přenechám jiným,“ neudržel se a opět praštil do stroje. Opět se opakovala stejná situace. Jenže z ruky už nepronikala kapka krve, ale menší proud.

„Kamarádi mi říkali, ať jdu s nimi na bowling nebo na diskotéku. Prostě daleko od automatů. A poslechl jsem je? NE! Tedy, jako po pravdě, on tady žádný bowling není. Byl, ale díky další pekelné herně už není. No jo, lidi jsou pro peníze schopní všeho, ale nejvíce mě štve, že jim k tomu pomáhám. No jo no, tak jsem nemocný. Jsem. Říká se, že uznat závislost je první krok k vyléčení. Tak jsem ten první krok udělal. Sakra, došly mi drobný.“

Vstal a vydal se potácivým pohybem k baru. Barman otevřel kasu a začal vytahovat drobné. Mladík fascinovaně koukal na papírové bankovky. Bylo tam tolik, co tam nechal za týden. A dnes vyhrál jen 40 Kč. Náhle se bleskurychle natáhl po penězích, pár jich chytil a rychlým úprchem utíkal z podniku. Tedy, po těch třech pivech to moc nešlo a po cestě na svobodu srazil jednu ženu, ale podařilo se mu utéct od pronasledovatelů a zahnul do postranní uličky.

„Sakra. To je tenhle týden už třetí zloděj,“ zařval naštvaně majitel. Ale také jeho blbost, měl spíše podnikat někde, kde se nepohybují taková individua a drogám propadlí lidé. Tenhle mladík bude zítra zase sázet jinde a zase tam ukradne peníze. Do té doby, než ho jednou chytí a půjde za mříže. A proč tam půjde? Protože někdo jiný chce zbohatnout na bezmoci ostatních?

Jakub Filip, ISŠ Na Karmeli