Ťuk, ťuk. Někdo klepe na dveře.

Otevírám.

Na prahu stojí dva chlapi.

V černém.

Vypadají, jako kdyby umírali.

Znám je. Potkávám je na hudebních štacích.

Áda Lanhghans je zvukař. Luboš Koucký zase hudebník.

Vždy chrlí energii kolem sebe. Dnes ne.

Jsou celí v černém, stisk ruky je dnes jiný. Chladnější. Smutnější.

Jdeme z pohřbu, říkají na přivítanou.

Je to pár minut, co se rozloučili se svým kamarádem - parťákem z hudební branže. Do hudebního nebe jim odešel Štěpán Vencera.

Byli se s ním rozloučit. Jak Áda, tak Luboš. A spolu s nimi i další hudebníci. Ti, kterých se Štěpánův skok do neznáma nějak dotkl.

Po večerech rozdávají radost z pódia či od zvukových stolů. Teď jsou smutní.

Do Deníku ale teď nevkročili kvůli tomu, aby oznámili, že pořádají další kšeft, že jedou na další štaci.

Přišli s prostou větou: „Prosím, poděkujte v Deníku všem, kteří přispěli. Hudebníkům, kamarádům. I Pohřební službě Beneš z Kosmonos. Těm, kteří přispěli nějakou tou korunou, abychom se mohli důstojně rozloučit s naším kamarádem. Kdyby se tihle všichni nesložili, tak by se důstojný obřad neuskutečnil. Peníze prostě nebyly,“ říkají stručně.

Oční bělmo se jim už dávno změnilo do červena. Z očí jim tečou slzy.

Když odcházejí, loučí se a jejich hlas se jim třese.

A tak vzkazuji všem: Díky….

P.S.: Z hudebního nebe všechny kamarády pozdravuje Štěpán.


Boleslavský hudebník Štěpán Vencera, který v minulých dnech zemřel začínal ve školních letech ve skupině Pomsta. Pak následovaly další štace – Hydrant, K–systém Milana Klipce, MBA band, Bimbas Band, Aqua.