Inscenace Petra Mikesky dává nahlédnout do zákulisí světa velkého divadla. Do světa plného pozlátka, vrtkavé štěstěny i publika, které umí tak rychle zapomenout, a do doby krátce po úmrtí Williama Shakespeara, kdy divadlo patřilo jak šlechticům, tak chudým prosťáčkům, a kdy nic předváděné na jevišti nebylo příliš lascivní. Vykreslení tohoto malého vesmíru, kde hraní rolí nekončí závěrečným potleskem, ale pokračuje i v šatně nebo na královském banketu, tvoří atraktivní základ pro velkou hru o smyslu života.

Čtěte také: Uršula Kluková v Kosmonosech věštila z karet

Hostující Daniel Bambas je v ústřední úloze skvělý. Přestože valnou část hry tráví se zrzavou parukou na hlavě, nikdy nepůsobí směšně a jeho přerod ze sebevědomého kumštýře s vazbami na nejvyšší kruhy do trosky hledající ztracené místo na slunci, zcela zaměstnává diváckou pozornost.

Vyhrocenou atmosféru bravurně odlehčuje Alena Bazalová jako králova milenka Nell, Ivo Theimer v roli bohatého zhýralce sira Sedleyho baví polohou, ve které jej často nevídáme, a milým projevem okouzluje i půvabná nová členka souboru Malvína Pachlová.

Vrcholem inscenace však je konfrontace mezi Kynastonem a Margaret Hughesovou (Hana Marie Maroušková), onou první herečkou, kvůli které přišel Kynaston o vše. Když jí herec dává lekce těsně předtím, než má začít důležité představení, divák, jenž je svědkem vzniku nového pojetí postavy Desdemony, napětím nedutá. Když se pak zvedne opona a Kynaston po boku Hughesové nastoupí na jeviště v roli Othella, nebudete toužit po ničem jiném, než vidět tuto shakespearovskou tragédii s tímto párem v hlavních rolích!

Čtěte také: OBRAZEM: Zubřice Tula dělá čest svému jménu