Petr Víšek: Na Jirny se chce každý soupeř vytáhnout

Osobnost Deníku

Ondřej Novák stihl během víkendu nasázet hattrick jenom z penalt

/OSOBNOST DENÍKU/ Před sezonou se přesunul po osmi letech z Pěčic do Chotětova. S ním je…

Přečíst článek >

Svou zanedlouho už dvacetiletou kariéru strávil s krátkými přestávkami převážně v Praze. Na Xaverově, Vyšehradě a naposledy v Admiře. Odtud si v minulém ročníku odskočil do divizních Litoměřic. V tom aktuálním se brankář Petr Víšek znovu vrátil do třetí nejvyšší soutěže, kterou například na jaře 2012 chytal za Kladno. Sám inicioval své hostování v Jirnech, kde se z něj v průběhu dlouhého podzimu stala jednička. Nejen o tom, ale třeba i výměně trenéra a své jarní budoucnosti byla řeč v rozhovoru, který šestatřicetiletý gólman Deníku poskytl.

ČFL má za sebou mimořádně dlouhou podzimní sezonu. Jak bude vypadat zimní fotbalová dovolená Petra Víška?
Vzhledem k tomu, že sezona je opravdu dlouhá, v podstatě jedenáct měsíců, protože v době letní přestávky jsou na programu další fotbalové aktivity jako letní turnaje a malé formy fotbalu, snažím se vždy v prosinci dopřát tělu co nejvíce odpočinku. A to jak fyzického, tak psychického. Je ale pravdou, že sport zcela neopouštím, hraje se Hanspaulka, chodím si zabruslit nebo do bazénu.

Vím, že jste po sezoně vyrazil za hranice. Prozradíte kam?
Letos jsem zvolil dovolenou v teple. Pro závistivce prozradím jen to, že jsem se vydal přes oceán.

Co pro vás jako už zkušeného hráče znamená zimní příprava, jejíž start se neúprosně blíží? Těšíte se?
Se zimní přípravou jsem nikdy neměl problémy a zvládám ji bez problémů. Mezi dospělými už jsem jich absolvoval osmnáct, takže už vím, co potřebuji více a co je pro mě méně důležité. Proto jsem vždy s trenéry domluvený, že některé věci dělat nebudu, ale naopak se zaměřím na jiné, více specifické pro brankáře.

Říká se, že fotbalista žije ze zimní přípravy celý rok…
Částečně souhlasím, ale bez pravidelného tréninku během celého roku se stejně neobejdu, takže vlastně trénuji pořád stejně celý rok. Jen v zimním období je to o něco intenzivnější.

Budete na jaře chytat za Jirny?
Předběžně jsem s majitelem klubu panem Jíchou domluvený na pokračování také v jarní části ČFL. Uvidím, jak dopadnou jednání mezi kluby o prodloužení hostování. Jsem totiž hráčem Admiry. V Jirnech bych rád pokračoval, v klubu se mi libí a stále hraji nejvyšší amatérskou soutěž v Česku.

Jak jste se do Viktorie dostal?
Když jsem před třiceti lety začínal v přípravce na Xaverově, mým prvním trenérem byl právě pan Jícha. Pod ním jsem učinil první fotbalové krůčky a právě on může za to, že jsem začal svou brankářskou dráhu. Známe se velice dlouho a máme velmi dobrý vztah. Když jsem mu v létě zavolal, že bych v Jirnech rád zkusil štěstí, slovo dalo slovo a domluvili jsme se velice rychle.

V první polovině podzimu jste se v jirenské bráně vystřídali dokonce tři, ve druhé už jste chytal pouze vy. Jak byste popsal svou podzimní pozici?
Když jsem přišel do klubu, byl tu z gólmanů jen Víťa Ducheček. Po domluvě s trenérem jsme se střídali po dvou utkáních. Víťa se ale nešťastně zranil před mým plánovaným odjezdem na Euro v malé kopané, a tak musel na utkání v Domažlicích zaskočit Štefek z dorostu. Pro zbytek sezony jsme pak právě s ním společně vytvořili brankářskou dvojici.

Na hřišti jste byl u zápasů, kdy jste dostali na jirenské poměry nezvyklý počet gólů – na úvod 1:6 od Táborska, doma pak čtyřky od Unionu 2013 či Benešova, nebo 1:5 na silném Vltavínu. Který ten zápas vám utkvěl v hlavě jako nejméně podařený a proč jste tolik inkasovali?
Bohužel jsem v těchto utkáních chytal. V některých jsme jako tým zahráli špatně a v obraně se nedařilo. V jiných byl prostě den blbec a soupeřům tam padlo, do čeho kopli. Hůř se samozřejmě snáší domácí prohry jako ta s Unionem, nebo nevydařené utkání s Benešovem. Na Jirny se chce každý vytáhnout a hrají s obrovským nasazením, což je pro nás nepříjemné. Ale musíme se s tím vyrovnat. Někdy se to podaří, někdy ne, to je sport, a ČFL je velice kvalitní soutěž.

Jak jste celkově spokojení s podzimním šestým místem a ztrátou osmi bodů na čelo tabulky s ohledem na ambice, s nimiž jste do soutěže šli?
Pořadí je bodově velice našlapané s minimálními rozestupy. Šesté místo není špatné, ale mohli jsme přečkat zimní přestávku na lepším. Pan Jícha vyhlásil boje o nejvyšší příčky, proto můžeme být s umístěním částečně nespokojeni.

Co to znamená pro jaro?
Je před námi devatenáct utkání, tedy 57 možných bodů. Sezona je dlouhá a zajíci se počítají až po honu. Hráči a realizační tým jistě udělají maximum, aby se cíle majitele naplnily.

Po třinácti zápasech u mužstva skončil trenér Boev a ujal se ho právě Josef Jícha. Čím si konkrétně vysvětlujete, že se pak týmu opět začalo dařit?
Každá změna na trenérském postu je impulzem, zda negativním, či pozitivním, se ukáže. Pan Boev pracoval velice profesionálně a s kvalitním přístupem, přesto předváděné výsledky nebyly optimální a vedení se rozhodlo pro změnu. Ta byla ve výsledku velice pozitivní. Hráči začali hrát uvolněněji a zvolená taktika přinesla ovoce.

Jedinou, ale vzhledem k charakteru derby citelnou ztrátou byla po výměně trenéra porážka u sousedů v Zápech. Ta vás musela mrzet dvojnásob, že?
Derby se Zápy je vždy napjaté. Přece jenom je to z Jiren sedm kilometrů. Zápas byl velice bojovný a vyrovnaný, spíše by mu slušela remíza. Nicméně domácí potrestali dvě naše chyby, což nám se bohužel nepodařilo. Mrzí nás každá porážka, v derby je to ale o to mrzutější. Odveta je ale všude na světě a my se na tu jarní jistě speciálně připravíme.