Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pochází z České Lípy, kde také fotbalově vyrůstal. V šesti letech zde začínal jako obránce a do branky se dostal až díky počítačové hře. „Hrál jsem na počítači fotbalovou hru a hrozně se mi líbily zákroky brankářů, tak jsem trenéra poprosil, zda bych mohl do branky," říká sedmnáctiletá naděje boleslavské brankářské školy.

Kdo tě k fotbalu vlastně přivedl a v kolika to bylo letech?
S fotbalem jsem začínal někdy v šesti letech a přivedl mě k němu asi děda, který dříve také fotbal hrával.

Co tě tedy na chytání baví nejvíc?
Nejlepší je ten pocit, když člověk chytí nějakou velkou šanci a podržím tím tým celý tým.

Pojďme k aktuální zimní přípravě. Ta pro tebe začala nepříjemným zraněním s otřesem mozku. Pamatuješ si z toho střetu něco?
Nepamatuji si vůbec na nic z toho zápasu. Dokonce ani na druhé ráno v nemocnici. Vzpomínám si až na druhý den odpoledne. V nemocnici jsem pak strávil čtyři dny.

Smůla pak provázela celý tým i na soustředění, kde půlka hráčů onemocněla a muselo se jet domů…
Já jsem na soustředění vůbec neodjel, protože jsem se ještě dával dohromady po tom zranění. Určitě to je velká smůla, ale já jsem tu situaci nakonec paradoxně mohl vnímat pozitivně z toho pohledu, že kluci také netrénovali a vlastně jsem proti nim mnoho neztratil. Ale samozřejmě pro tým to dobré není.

V tuhle chvíli čtrnáct dní před začátkem soutěže myslíš, že už jste to manko dohnali?
Myslím si, že v kondici nám ještě trochu chybí.

Pojďme k tvému „slavnému" víkendovému zápasu se Slavií. Ten se pro tebe vůbec nevyvíjel dobře, že?
Šel na mě útočník někde z půlky naší poloviny sám a předkopl si míč. Já jsem se mu vrhl pod nohy a on mi zakopl o ruku. U toho křičel, jako kdybych mu sekal nohy, a rozhodčí odpískal penaltu. Jsem většinou kliďas, ale tohle mě po dlouhé době naštvalo. Pak tam přišel moment, že tentýž hráč šel znovu sám a já jsem ho před vápnem přerušil. Dostal jsem žlutou kartu, ale mohla to být asi i červená.

Pak ale přišel moment slávy…
To bylo dvě minuty po té jejich standardce. Na druhé straně jsme kopali trestňák my. Jelikož už to bylo na konci zápasu, tak jsem zavolal na trenéra, zda mohu jít do vápna. Centr jsem trefil hlavou, měl jsem trochu štěstí, protože nechápu jak jsem to mohl tak dobře trefit.

Je to tvůj první gól z pozice brankáře?
Ještě v Lípě jsem kopal pár penalt proti slabším soupeřům, ale tohle je můj první gól tady v Boleslavi.

Ostrá sezona začíná za čtrnáct dní. Jak vidíš šance týmu a jaké máte vlastně cíle v dorostenecké lize?
Před sezonou jsme si dali cíl skončit do pátého místa. Po podzimu jsme osmí, ale i proti Slavii jsme si dokázali, že když budeme na hřišti makat, můžeme se posunout výše.